Občas šlápneš do hovna.
Archive for October, 2005
Po dvou letech tleskám ve stoje, Radku!
31. 10.
Radek před dvěma lety napsal článek První dny ve třetím ročníku gymnázia. Tenkrát mě ten článek neuvěřitelně zvedal ze židle. A dneska, po dvou letech obrovských zkušeností (kód Amberg), emočních bomb a v neposlední řadě i po dvou letech velikého přísunu informací, nemohu jinak než dát Radkovi za pravdu. Pod ten článek bych se klidně podepsal, byť ne se vším stoprocentně souhlasím. Radek možná dneska už taky ne, ale to je jenom spekulace.
Přečetl jsem si i vlastní reakci, kterou jsem Radkovi zaslal mailem, protože byla dlouhá. Myslel jsem, že si budu rvát vlasy, co že jsem to tenkrát psal za bludy. Ale to jsem se mýlil. Se svým mailem souhlasím zhruba stejně jako s Radkovým článkem. Z toho pramení jedna geniální věc — styčné plochy našich názorů jsou veliké. Lišíme se pouze v detailech. Před oněmi dvěma roky jsme se lišili v o něco málo více detailech, leč tenkrát jsem jim přidával moc velkou váhu, jako bych přehlížel hlavní poselství článku. More >
Tak jsme zase v módě /:=)
27. 10.
Je doba poplašeného ječení kolem Davida Beckhama, jeho účesů a jeho nalakovaných nehtů pryč? Budou zase v módě správná hovada, co si vezmou sako, na hlavu si nebudou patlat zas tak moc gelu, ráno si přečtou noviny a ještě večer si budou pamatovat, co v nich stálo, aby si o tom mohli v restauraci popovídat?
Hollywood had it running
26. 10.
Vážené paní, vážení pánové, dnes opět prověříme vaše běhy, chci říct nohy. Protože jste minule běhali moc rychle, musíte dneska běhat ještě jednou. K tomu jsme pro vás přichystali nějaký zvířátka z Chlebu a z Varů. Moc se jich nebojte, oni to stejně moc neumí.
Teď jsem si vzpomněl, že jsem do článku o okresnim kole zapomněl napsat, kterak drže šálek kávy v ruce okomentoval pan Osička nominaci: „Hele, tady Petr Pánek bude první, hele, a příteli, hele, ty budeš druhej.“ Ten druhej přítel byl Tomáš Durnej, zvanej taky Lokeren, popř. Socke. (Reportáž o okresním kole čtěte zde, reportáž z loňska zde.) More >
There’s no stopping him!
21. 10.
Jaromir Jagr — he shoots, he scores! Minule jsem se rozplýval nad parádní formou Dominika Haška, dnes nemůžu jinak, než upozornit na Jardu Jágra. K dnešnímu dni má 14 bodů (10+4), z čehož 9 zaznamenal při přesilových hrách (není to úžasný pohled?). Jágr dominuje útoku, Hašek bráně. Přímo kruciální otázka této sezóny zní — mohou tito dva Češi znovu ovládnout NHL a pobláznit naši republiku svými výkony na olympijských hrách?
Já myslím, že to vůbec není nepravděpodobné. Tento blog to bude velmi bedlivě sledovat.
Dominátor je zpět!
16. 10.
Největší hokejová brankářská postava všech dob je zpět. Ve svých čtyřiceti letech musí čelit věčným posměškům, ale vypořádává se s tím víc než skvěle. V nově rozjeté NHL doslova září.
Tenhle kluk má v těchto dnech takovou formu, jako míval v těch svých nejlepších letech. Letos jsou na programu zimní olympijské hry. Vyšoupne Dominátor Vokouna z pozice jedničky? Já osobně doufám, že jo. Protože Hašek to je mistr brankář.
Dnes překonal hranici tří set výher v NHL a stal se historicky 23. brankářem, kterému se to povedlo.
XC Montréal
15. 10.
Ve středu se v Kynšperku (Königsberg = Montreal) konalo okresní kolečko dívčího přespoláku a dvě okresní kola chlapeckého přespoláku. Ráno jsme vlakem odjeli do Kynšperka. I holkám se podařilo složit mančaft (lépe řečeno fraušaft), i když den předtim ještě tvrdily, že to nesloží. Já a trenérsko eso Sobi jsme je ale přesvědčili, že to určitě složí, a tak přemluvili Péťu Novákovou a Markétu Wágnerovou, aby doplnily Šárku Lavičkovou, Kristýnu Kutilovou a Renatu Slavíkovou. Hádejte, kdo chyběl.
My, chlapi, jsme měli toto elitní SSL složení: Já, Vujo, Schnelly, Buďas, Tomáš Durnej a Sivi. More >
Guess who’s back, back again
05. 10.
Tak a je to tu. Dneska v noci odehraje svůj první zápas nového ročníku všech 30 týmů NHL. Mezi nimi i dvě největší české hvězdy Jarda Jágr a Dominik Hašek. Jak se jim bude dařit? Jak se bude dařit Mariu Lemieuxovi po boku prý zázračné jedničky draftu Sidneyho Crosbyho? Kdo zvedne nad hlavu Stanley Cup? Jak se uchytí změny v pravidlech? Nechme se překvapit. NHL je zpět!
Bude ze mě doktor
04. 10.
Přesně jak vždycky mamka chtěla.
Mám k tomu dobré důvody (předpoklady?).
http://zpravy.idnes.cz/zajimavosti.asp?r=zajimavosti&c=A051004_145753_ zajimavosti_ad
Ukažme si na něj!
04. 10.
Člověk má tendenci obviňovat z neschopnosti své obvykle všechny okolo jen ne sebe. Stejně tak z neschopnosti někoho blízkého. K napsání tohoto článku mě inspiroval tento icq rozhovor:
Mrs Smith: Řekni mi, kdyby ti ňákej kluk přebral holku, co bys o něm říkal?? Nebo spíš, co by sis o něm myslel? Že je to kluk v pohodě??
#13: Záleželo by vždycky na konkrétní situaci, to se nedá říct paušálně; spíš bych si ale asi myslel, že ta holka neni úplně v pohodě
Mrs Smith: Proč holka?? Další situace, měl bys holku, potkal bys úplně odlišnou, takovou se kterou by sis perfektně rozuměl, prostě lepší než současná, zůstal bys se současnou??? Nebo bys zůstal s původní, aniž bys myslel na novou tvář??
#13: Záleží na situaci, to se přece nedá takhle říct
Někdy je možná dobré prohrát
03. 10.
Nemám rád silácká gesta a silácké výroky. Přesto jsem se řady z nich dopustil. Silácký výrok se dá charakterizovat tak, že zní jako opravdové přesvědčení a přitom všichni okolo tuší, že na tom není všechno tak úplně v pořádku. Člověk třeba vyřkne takový výrok a ne zcela ho domyslí. Anebo ho domyslí, ale když dojde na lámání chleba, zjistí, že a) neznal tenkrát celou pravdu a b) že mu ani tak nevadí, že svým tehdejším výrokem vlastně krizuje sám sebe.
Na to ostatně vůbec není český člověk připraven. Vždy, když si sypu popel na hlavu, lidé okolo na mě čumí jako na blbce a absolutně nechápou, co se snažím říct. Možná že i to je důvodem toho, proč o mě lidé říkají, že kritizuji všechny ostatní, jen ne sebe. Oni asi nevědí, co říkám, když kritzuji sám sebe.
Prostě jsem chtěl říct, že se někdy v životě může stát, že se člověk sám stane obětí vlastních dávných výroků. Třeba i výroku, že něco by byla jeho velká prohra. Skutečností, že to posléze udělá a de facto tak sám zařídí vlastní velkou prohru, předešlý výrok nijak nepozbývá platnosti. A člověk si musí zvážit zda stojí za to “prohrát”, či nikoliv. A já tvrdím, že někdy to za to stojí. Tvrdím, že Arwen za to stojí.
Třeba si mě za to ukamenujte!
Jedna kniha vládne všem
02. 10.
Kniha, nebo film? Tolkienovo vyprávění, anebo to Jacksonovo? Otázky, jež vzbuzují mnoho emocí a diskutuje se o nich snad na celém světě. Přitom mně ta věc připadá zcela jednoznačná a nezpochybnitelná.
Začnu evolucí svých názorů na celý problém Pána prstenů. Zpočátku jsem k němu byl velice skeptický. Bylo to dáno jak tím, jaká individua ho vychvalovala, tak tím, co na jeho pochvalu říkala. A musím říci, že v této době (kolem 6. třídy) mě ani nijak nelákala myšlenka soubojů ras.
Z toho, že bude film Pán prstenů, byla tato individua říčná už několik let dopředu. Již v tu chvíli jsem byl rozhodnut, že ty filmy musím rozhodně vidět. Protože mám rád, když toho hodně vím 
, tudíž bych chtěl vidět a číst všechno na světě. More >
Poslední komentáře