FEE, díl druhý

Ráno jsme vstávali v sedm, protože v devět už jsme museli bejt v Irvingtonu na přednášce. Ale nevstávali jsme jako normální lidi. Dominikovi zvonil ten budík asi každý dvě minuty, přestože on tvrdil, že interval je aspoň osm minut. (Pozdější výzkum prokázal, že to jsou minuty tři.)

Došli jsme si na sheratonskou zadarmickou snídani. Bylo tam všecko — toastovej chleba, koláčky, müsli a cereálie, ovoce, jogurt a já nevim, co ještě. K tomu džus, kafe atp. A furt nám kradli talíře. Asi jako tady.

Po snídani nás čekaly dvě přednášky o dějinách ekonomickýho myšlení. Jedna od Israela Kirznera a druhá od Larryho Whita. Vzhledem k tomu, že i ta včerejší Boettkeho přednáška byla o dějinách ekonomickýho myšlení, to byla nuda největší. Obzvlášť pro absolventy kursu prof. Holmana. Správně to taky Larry White okomentoval, když mu nevyšel čas: „No a tak to jde pořád dokola.“

Pak přišel oběd, kde jsme dostali nějaký saláty nebo co to bylo. A bylo to fakt dobrý. Zatáhli jsme Corey do debaty o tom, jestli je salát levicová úchylka a antijídlo. Zadarmo byly plechovky s Mountain Dew, Coca-Colou atd., takže jsem se pěkně přejed a přepil.

Taky jsme se šli fotit. Možná by neškodilo, kdyby nám to řekli předem. Nedostávalo se mi reprezentativního oblečení, takže jsem si zrovna dneska nezval košili. Tudíž jsem na fotce jako exot jedinej v triku bez límce. Snad to přežijou.

Po obědě přišla druhá přednáška prof. Kirznera. Při ní to zalomil Steve Horwitz. Kirzner mluvil o podnikatelích a během přednášky řek spoustu zajímavejch myšlenek, třeba taky tu, že neexistuje žádná křivka poptávky a nabídky. V tý chvíli mi to dávalo smysl, ale jak jsem o tom pak přemejšlel, tak už mi to tak pěknej smysl jako na tý hodině nikdy nedávalo. 🙂

Nevim, jestli je to zrovna Kirznerovo případ, ale spousta těchhle „rakušáků“ a „libertariánů“ mě naprosto vytáčí svym odmítáním všeho. Měli by se jmenovat odmítači. Odmítaj graf poptávky a nabídky, odmítaj HDP, odmítaj ekonometrii, odmítaj existenci veřejnejch statků (???), odmítaj existenci externalit (jako já), odmítaj asi tak 90 % všeho, co je standardní součást ekonomický teorie. Někdy to má smysl (jako u těch externalit), někdy je to totální blbost (jako ty veřejný statky) a někdy to sice možná přísně metodologicky vzato je správně, ale přináší to mnohem víc problémů než užitku (např. to HDP).

Tak, teď už mě všichni Pravověrní přestali číst, takže si můžeme povídat normálně. 😉

Položil jsem Kirznerovi po přednášce otázku. Protože jeho přednáška byla o podnikatelství, zeptal jsem se, co říká na to, že neoklasická teorie (aspoň v jednom z těch modelů) říká, že vynálezy maj na svědomí předevšim talentovaný jedinci. A ne teda vidina zisku, jak říká Kirzner. A říkal jsem, že to dává celkem smysl, protože Leibniz, Einstein nebo Newton se nehnali za ziskem při svejch objevech. Protože už je to starej pán, potřeboval, abych mu to zopakoval víc nahlas. Což se v cizim jazyce dělá špatně, už jsem byl skoro na hraně, kdy se dá v cizim jazyce ještě smysluplně intonovat. No ale nějak jsme to zvládli. 🙂 Kirzner mi řek, že i oni jsou podnikatelé, jejich zisk je sláva nebo dobrej pocit. Tahle odpověď mě teda moc neuspokojila, abych se přiznal, protože podnikatelství je pak totéž jako lidský jednání.

Na závěr Kirzner naštval spoustu lidí tim, že se vyhnul odpovědi na otázku, co si myslí o duševnim vlastnictví s odvoláním na to, že to je jediná otázka, na kterou neodpověděl ani Mises. A máte to. Dominik to hned sved na to, že Kirzner chce dostat Nobelovku. 🙂

Další přednáška byla od Chrise Coyna. Třetinu věnoval neziskovkám a říkal, že neziskovky čelí problému, že nemůžou provádět ekonomickou kalkulaci, protože nepoužívaj účetnictví (?) a nemaj ziskovej motiv (??). Snažil jsem se k němu dostat o přestávce a zeptat se ho na to. Furt sveřepě trval na svym. Připadalo mi, jak kdybych se propad do jinýho světa. A ještě mi tak arogantně řek: „Popřemejšlej o tom.“

Pak přišla nejlepší přednáška toho dne od Larryho Whita o Free Bankingu. Tim zase naštval všechny přísahače na zlato a nezbavili jsme se toho do konce tejdne. Zpochybnit božstvo zlatýho krytí se nesmí.

Po večeři přišel Mario Rizzo s přednáškou o paternalismu, která byla dost slabá. Furt jenom tak chodil kolem horký kaše a nikam to nesměřovalo. Hm. :-/ Na to, že jsme na semináři Advanced Austrian, tak bych čekal, že to bude fakt advanced. Zatim mi to přišlo jako mlácení prázdný slámy z propedeutiky. Kdybych jel do Ameriky jenom na tenhle seminář, asi bych spáchal seppuku.

Zpátky v Sheratonu jsem si počíhal na Coyna. A snažil jsem se mu vysvětlit to, co chápe asi každej Čech, totiž, že neziskovky jsou normální ziskovky, akorát to funguje trochu jinak. Po chvilce argumentační mizérie doprovázený další arogancí: „Vysvětli mi, jak chápeš nemožnost ekonomický kalkulace v socialismu.“ na mě radši zavolal Leesona a odešel. Diskuse vyšla do prázdna, bylo to jako debatovat s Američanem o fotbale (evropskym).

Ještě jsem se seznámil s fotografem Ryanem, kterej vypadá jako Business Cat, a Leou, která má na starosti něco kolem organizace. Od chvíle, kdy jsem se dozvěděl její jméno, jsem si samozřejmě nemoh pomoct a fóry se Žvejkalem ze mě přímo tryskaly. 🙂 Nakonec jsme šli koukat na Shark Week, ale ten Coyne mě tak vysílil, že jsem musel jít brzo spát.

16 odpovědí na “FEE, díl druhý”

  1. V čem vidí mmister užitečnost HDP?
    Samozřejmě abstrahujme od pohledu nějakého etatisty ve státní správě apod…

  2. No konečně. Už jsem myslel, že se se mnou nikdo nepohádá. 🙂 Užitečnost HDP vidim v tom, že se na něm daj hezky demonstrovat některý věci. Jako třeba tohle: http://dings.mmister.com/hdp_eu.jpg

    Samozřejmě, že měření HDP má nějaký chyby a nějaký nedostatky. Ale úplně bezcennej údaj to rozhodně neni. Ty chyby a nedostatky jsou podle mě naprosto zanedbatelný do doby, než se bude někdo chtít prsit o nějaký procentíčko.

  3. Tzv. externality nejde definovat tak, aby v tý definici nebyl vnitřní rozpor. A protože podstatný jsou jenom negativní a velký externality, je mnohem lepší ujasnit si, kdo má jaký práva, a zda ta která činnost je nebo neni porušení jeho práv.

    Jinak každá lidská činnost má vliv na další osoby, takže říkat o něčem, že to produkuje externalitu, je zbytečný. To se rozumí samo sebou.

  4. ..:D
    To je úplný nesmysl. Mužem na tom tak leda demonstrovat, jaká to je blbost.. viz ten graf.
    Co ten graf říká? Nic. Ani pokles, ani růst DPH přece není vizitkou úspěšnosti hospodářské politiky nějaké vlády…

    K čemu to teda slouží, přece to není žádné měřítko blahobytu, ani zdaleka.. Ale s tím asi souhlasíš taky:-)

    Zdá se mi to, že chyby HDP a jeho měření/nedostatky trochu bagatelizuješ?? Zanedbatelný…
    Přece nejde vůbec o to, jestli se ta věc, tak jak je definovaná, bude měřit cca podobně všude, jde o to, že i když se bude měřit v každé zemi stejně, tak o ničem nevypovídá. Ano a potom není opravdu hdp bezcenný…, ale jen pro politiky a statistiky. Pro politiky proto, aby jim v případě růstu sloužil k propagaci jich samotných a jejich stupidních politik a v případě poklesu k obhajování dalšího nárůstu státní moci a přerozdělování. Pro statistiky zas proto, aby měli vůbec, co na práci, a aby si ostatní měli na wc, co číst…

  5. A naco si sa potom hlasil na rakusky kurz? To ze vsetko odmietaju je myslim jasne po precitani prvych 200 stran human action. Alebo by sa ti pacilo keby odmietali iba arbitrarne vybrane kusky? Raz beries ekonomiu ako podskupinu praxeologie a „nemas na vyber“.

  6. Ajéje, naštvaná odmítačská klika se dostavila. 🙂

    Tomáš: No to pro mě právě je (tou vizitkou). 😉 A doufám, žes myslel HDP a ne DPH. 🙂

    K čemu to slouží? Když ti řeknu, že země A má HDP 20 tisíc dolarů na hlavu a země B má HDP 500 dolarů na hlavu — poznáš z toho něco, nebo ne?

    Samozřejmě, že bagatelizuju. Jde totiž o to, co s tim chceš dělat.

    Robert: Nejradši mám anonymní kolemjdoucí, který ví všechno nejlíp. Přečti si ten odstavec třeba desetkrát, dokud nepochopíš jeho smysl.

  7. Nemyslel som to utocne, ale ked si teraz ten post precitam mozno to bolo napisane trocha agresivne. ALE! Za to moze atmosfera v clanku vyssie, ktory taktiez nebol pisany s laskou v srdci 🙂
    Tesim sa na 3. den.

  8. Samozřejmě, jen překlik..;)

    Poznám z toho leda to, že někde nějaký stupidní agregát naměřili socani větší a někde menší. Ale rozhodně z toho nepoznám nic jiného, Ty ano?

    Btw. Když Ti řeknu, že v té zemi A postavili tak ohromnou (rozlohou, materiálem i pracovní sílou atd.) stavbu (hypoteticky), že to byla mega nákladná investice a ohromně jim to zvedlo HDP na obyvatel, tak co? Nehledě na to, že když mi řekneš opravdu jen tyhle údaje, tak z toho si nemůžu vzít nic. Nic!

  9. Robert: Tady se to jmenuje Shit happens, na lásku v srdci a teplá slova tu neni čas a nejsme na to zvyklý. 🙂

    Tomáš: To mi právě pak vždycky připadá, že odmítači jsou asi lidi z Marsu. Jak často se stává, že by v nějaký zemi postavili takovou stavbu?

    Já z těch čísel teda rozhodně něco poznám. 😉

  10. Ty vole, v Číně ‚jste‘ postavili celý města…

    Mmj. já to samozřejmě myslel ad absurdum, jakože to ukazuje debilitu celého toho agregátu..
    Nehledě na to, že každý státní výdaj vstupuje do HDP…

    Bojovat proti etatismu etatisme..no nevím..:-)
    Tak mi řekni co, já bych to rád věděl.. To opravdu nic neříká ten údaj. (!)

  11. Jo, tak takhle jsem si myslel, že to myslíš a chápu to 🙂 to slovo „externalita“ beru jen jako nálepku pro situaci, když práva nejsou dostatečně vymahatelná…

  12. Tomáš: Co je asi tak jedno město vůči celýmu čínskýmu HDP? Plivnutí do Stromovky. Ale uznávám, že HDP toho „města“ bude číslo k ničemu. To ale neznamená, že veškerý HDP jsou čísla k ničemu.

    Na HDP přece neni nic etatistickýho. Kromě toho mi připadá divný spojení „ekonomie“ a „boje s etatismem“.

    Ty čísla mi třeba řeknou, že země A je čtyřicetkrát produktivnější než země B. 😉

    Pazzy: OK. Ale pak mi to stejně připadá jako porušování práv. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *