Pár slov k intervenci ČNB

Česká národní banka (ČNB) zahájila devizové intervence, lid se začal bouřit, mluvit o okrádání atp. A já to nechápu. Vypadá to, že lidi v podstatě až teď zjistili, že máme centrální banku a že ta manipuluje českou měnu a centrálně plánuje, co se s ní bude dít.

Např. Václav Klaus píše: Je to absence pokory, je to ambice nás všechny řídit, je to hraní si na demiurgy našich osudů.

Skutečnost je taková, že ČNB vyhlásila inflační cíl 2 %. A protože v bankovní radě jsou ekonomové a ne politici, rozhodli se, že tento cíl budou držet, přestože svým krokem strašně naštvou veřejnost, která o jejich počínání dosud nejevila nejmenší zájem.

Ano, Česká národní banka by se měla zrušit a o množství peněz v ekonomice, o úrokových mírách a kursech by měla rozhodovat nabídka korun a poptávka po korunách (tedy trh), ne nějaký centrální úřad. To říkáme my rakušáci dlouhá léta, ale kdybychom to řekli ještě před týdnem, byli bychom za exoty.

Nicméně, přijala se nesmyslná a nebezpečná doktrína, že trh nezvládá obhospodařovat peníze, a proto je musí regulovat státní banka (ve skutečnosti centrální banky vznikly ze zcela jiných důvodů — totiž, že je to pro stát výnosný a bezpracný business, ale o tom se dnes mlčí).

Když už tedy centrální banka existuje, má na výběr několik možností, co může dělat. Žádná z nich přitom není jednoznačně lepší než jiná (a je třeba si uvědomit, že každá z těchto strategií ovlivňuje ceny v ekonomice — různým způsobem — a zdaleka nejvíce ovlivňuje směnný kurs!). ČNB např. v 90. letech držela pevný kurs k měnovému koši marka + dolar a peněžní zásobu zvětšovala nebo zmenšovala tak, aby byl kurs pořád stejný. Obdobnou strategii měla třeba rakouská centrální banka.

Centrální banka může po vzoru Miltona Friedmana (a čekal bych, že to bude preferovaná činnost centrální banky pro Václava Klause, ale nevím) zvětšovat každý rok měnovou zásobu např. o 3 %. Problém s touto strategií je v tom, že se špatně určuje, co je měnová zásoba; peníze lze definovat velmi úzce (pouze bankovky a mince — M0) nebo velmi široce (viz definice M1, M2, M3 až M4). Počítám tedy, že Václavu Klausovi vadí diskrece, kterou ČNB v současném režimu má — raději by asi měl stálé institucionální pravidlo.

Nebo může centrální banka cílovat nominální HDP. To je velmi moderní téma v současné ekonomii a propaguje ho např. Scott Sumner nebo můj oblíbený Tyler Cowen.

Nebo může cílovat inflaci. Což dělá ČNB dnes. Vyhlásí, že bude držet třeba dvouprocentní inflaci a tu se pak různými nástroji snaží držet. Doteď to dělala tím, že manipulovala úrokové míry. Jenže tento nástroj už narazil na svoji hranici (pod nulu jít nelze), takže ČNB stála před otázkou, zda cíl dodržet i přes odpor veřejnosti, nebo zda raději cíl tzv. podstřelit.

Václav Klaus se ptá: Mne navíc zaujala ona dvě procenta. Proč zrovna toto číslo? Proč ne 1 %, nebo 3 % nebo jakákoli jiná hodnota? V každém případě je to znehodnocování peněz.

Na VŠE nás učili, že centrální banky po světě mívají inflační cíl dvě procenta (srov. např. s ECB, jejíž inflační cíl je „close but under 2%“) ze dvou důvodů: 1) inflace se špatně měří a naměřená inflace je spíš větší než skutečná inflace (nový typ auta stojí sice víc než starý, ale zase je o trochu lepší — těžké rozlišit, za kolik z toho nárůstu může zlepšení kvality a za kolik může inflace), 2) při nulovém inflačním cíli hrozí deflace a centrální banka nemůže intervenovat tak dobře jako při kladném inflačním cíli (viz ostatně dnešní nevoli). Deflace sice není nic špatného, ale ekonomický mainstream to odmítá pochopit.

Přitom se má za to, že podstřelení inflačního cíle je špatné. Ještě v knize Makroekonomická fakta české transformace, kterou psal Václav Klaus s Vladimírem Tomšíkem, s tímto výrokem souhlasil: „Podstřelení inflačního cíle rozhodně neznamená ‚splnění inflačního cíle na 110 %‘.“ (s. 126, pozn. pod čarou 41). Když totiž ČNB vyhlásí, že inflace bude 2 %, ekonomické subjekty se podle toho zařídí — zaměstnanci např. očekávají nárůst cen zboží, proto požadují nárůst mezd, a protože zaměstnavatelé vědí, že i cena jejich výrobků poroste, platy zvednou. Pokud se tento řetězec celý odehraje, avšak ceny nevzrostou, jak bylo slíbeno, je jasné, že zaměstnavatelé vyplatili neefektivní (příliš velké) částky na mzdách. A příště už centrální bance nebudou věřit.

ČNB nechtěla, aby toto nastalo, a proto se rozhodla cíl držet. Není pravda, že se jednalo o překvapivý krok. Miroslav Singer o tom mluvil už před rokem a možná i dříve.

Nicméně ve světle reakce veřejnosti to vypadá, že ČNB měla buď inflační cíl snížit na procento nebo ještě níže, nebo se měla radši na dodržení cíle vykašlat. Tím, že si chtěla zachovat kredibilitu, si ji u ekonomických laiků paradoxně dost poškodila. Politikům v bankovní radě by se to nestalo. Ti by radši měli vysokou a volatilní inflaci, ale hlavně by neudělali takový pro veřejnost nepřijatelný krok.

Co jsem tím tedy chtěl říct?

1) ČNB s českou korunou a jejím kursem svévolně manipulovala, manipuluje a manipulovat bude.
2) Centrální plánování měny a inflace jsou dvě velmi špatné věci. Ale to bylo to stejné před týdnem jako dnes. Kde jste byli před týdnem? Pravděpodobně jste tvrdili, že bez ČNB by nastal chaos a konec světa.
3) Proto se odmítám účastnit současné hysterie. Jak říkal Adam Michnik: Nebyl jsem s vámi dříve zbabělý, nebudu teď s vámi statečný.
4) Když jsme teď už na stejné vlně, pojďme tedy jednou provždy ČNB zrušit!

16 odpovědí na “Pár slov k intervenci ČNB”

  1. A jak do toho zapada veta z Ustavy „Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu“? Neni stanovovani inflacnich cilu v rozporu s tim?

  2. Ale v jedný věci pravdu nemáš. Jde jít pod nulu s úrokovýma sazbama. Jako příklad se dycky jmenuje Dánsko.
    Jinak souhlasím, už snižování úrokových sazeb plno lidí poškozovalo, jako ostatně každej krok, kterej ČNB udělá.

  3. kunk: Odpověď je v článku. Skutečná míra inflace je pravděpodobně nižší než měřená a při nižším inflačním cíli hrozí mnohem vyšší volatilita inflace.

    Lenka: Nejde.

  4. Jako ekonomický laik mám výhradu k tvrzení „zaměstnavatelé vědí, že i cena jejich výrobků poroste, platy zvednou.“ Kdybych zašel za šéfredaktorem, ať mi zvedne plat, pošle mě do prdele. Ergo ČNB mi uškodila.
    Zájmy exportérů mě nezajímají, sám nic neexportuju. Vyšší zaměstnanost je mi taky volná, práci mám. Jsem pro zrušení.

  5. rjh: Tebe třeba, ale jinýho zaměstnance s pevnější pozicí třeba nevyrazí. A jak to bude, když bude očekávaná inflace třeba 50 %? Taky si neřekneš o vyšší plat?

    Jinak ve velkejch firmách maj odbory často vyjednanou inflační doložku, takže se jim ty platy zvedaj automaticky.

  6. U nás by to odbory chtělo. Kdyby byla inflace 50 %, asi by lidi přestali kupovat zbytečnosti, jako jsou noviny a časopisy, a Týden by šel do záhonu.

  7. a kdo podle vás bude chránit českou měnu před útoky zvenčí pokud tu nebude ČNB? Naši páni politici? Nenechte se vysmát. ČNB chrání naši korunu denně před útoky zvenčí a ty útoky jsou skutečné. Cizí státy, organizace, či lobisti se snaží srazit kurz české koruny dolů co nejvíce, kdyby tu nebyla tak jsme v …

  8. Souhlas. Vidím to podobně. Když už chce většina mít centrální banku, která peníze tvoří, řídí, intervenuje do nich, pak nedává smysl nezlobit se na změny základních sazeb, povinných minimálních rezerv, jakékoliv jiné zvětšování peněžní zásoby, ale zlobit se jenom a pouze v případě, že to dělá přes kurz měny. Když si stanovili inflační cíl, pak se prostě jenom snaží dodržet tento cíl. Cílování nominálního HDP je zajímavá myšlenka, zajímalo by mne, jestli už některá centrální banka přešla od cílování inflace nebo peněžní zásoby k cílování nominálního HDP?

  9. lzzi ([8]): Ti lobbisti to budou mít při existenci ČNB IMHO mnohem jednodušší.

    Jinak by mě zajímalo, jak podobným věcem ČNB brání. Kdy naposledy zabránila sražení kurzu CZK. Zatím jsem viděl pouze přesný opak.

  10. Ke článku jako takovému:

    Souhlasím, že principiální problém není v samotné intervenci. Dokonce není ani v existenci ČNB, ale v uzákonění CZK jako zákonného platidla. Samozřejmě, když se to sejde dohromady, bude to o to horší.

    Každopádně mi přijde OK se ozvat ve chvíli, kdy je toto téma aktuální. Je to dobrý předpoklad k tomu, že to nevyzní jako teoretizování o tom, co by ČNB mohla teoreticky udělat.

    Neříkám, že jindy se o tom nemá mluvit. Například v případě politické stran je naprosto OK to mít v programu, ale věnovat se aktuálnějším tématům, než se toto téma stane aktuálním.

    Možná to je lehce populistický přístup, ale řekl bych, že je to ještě OK. Není to totiž populismus ve smyslu, že chybí zásady. Zásady jsou, jde jen o co možná nejvhodnější formu jejich prezentace, která by oslovila co nejvíce lidí.

  11. Martine, pěkný článek. Když zrušíme ČNB, potažmo Kč, budeme platit a) v USD, b) v bitcoinech, c) ve zlatě? Co je správně? 😉

  12. Petr Moses: vzniknou soukromé měny, poněvadž po nich bude poptávka. Někdo bude poptávat stabilitu, někdo inflaci, někdo přirozený vývoj v rámci jasně dané a omezené peněžní zásoby.

    Jinak korunu by nebylo třeba rušit — přešla by do módu „přirozený vývoj“, eventuálně by mohlo MF vyměňovat 1:1 opotřebované bankovky, aby se ty papírky v čase všechny nerozpadly. Jestli by ji lidé používali i nadále, to je věc druhá.

  13. Včerejší informace z ČT: „ČNB natiskla 200 milard korun a tyto vyměnila za EURA“ Při vší úctě k odbornosti těch co o tom rozhodli a různým teoriím co to obhajují mi něco říká, že takovéto kroky ČNB k ekonomickému růstu rozhodně nepovedou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *