Občas šlápneš do hovna.
#13
This user hasn't shared any biographical information
Homepage: http://mmister.com/
Posts by #13
Přejet manželku, nebo radši ponožku?
13. 05.
Na náš původní článek Sofiina parlamentní volba napsal Jakub reakci, takže se nedalo nic dělat a museli jsme s Dominikem napsat reakci na reakci.
Článek je totální nuda a pro normální čtenářky je absolutně nezajímavej. Může zajímat jedině lidi, který baví filosofovat nad tim, jestli je lepší manželku přejet tramvají, abyste zachránili ponožku, nebo nechat ji utopit. Může taky zajímat filosofy zabývající se sparťanskejma ultras, Sauronem a Jigsawem.
Jinak se obávám, že tam nenajde zalíbení nikdo. Těšim se na reakci na reakci na reakci…
Miami Beach, den druhý (sobota)
12. 05.
Moc dobře jsem se v hostelu nevyspal, předevšim kvůli klimatizaci. Musim se přiznat, že nechápu tu logiku. Kvůli tomu, aby někomu nebylo v noci horko, pustí klimatizaci, která dělá takovej strašnej kravál? Proboha proč? Navíc v noci ani takový vedro venku nebylo, pokojová teplota.
Ráno mi navíc zazvonily všechny budíky. To je známka špatnýho návštěvníka hostelu a nedělá se to. Měl jsem si je včas vypnout. Tohle bylo v 7 ráno, od devíti byla snídaně. Kafe/čaj a k tomu palačinky s čokoládou a sirupem. Vynikající věc, i když to prej na tý fotce nevypadá dobře. More >
The case for a withdrawal from the EU has never been stronger
10. 05.
The first line of The Treaty of Rome says that the parties are “determined to establish the foundations of an ever closer union” and politicians have continued in the said determination for decades without asking the people for their consent.
That has always been a risky business in the EU because usually when the people can have their say, they reject EU’s outlandish proposals. Such as when the Irish said ‘no’ to the Treaty of Nice, when the Swedes and the Danes said ‘no’ to the euro, or when French, the Dutch and again the Irish said ‘no’ to the beloved EU Constitution Lisbon Treaty (remember that these two treaties are identical in every regard).
Putting proposals to a referendum is thus a much feared move in Brussels. The Eurocrats prefer to proceed by a series of bureaucratic moves. Virtually all EU states have political system prone to crises in the coalition governments. That is why the press is mainly preoccupied by the local political whodunit and does not pay any close attention to the EU bureaucracy — much to the pleasure of the mandarins in the Berlaymont and much to the dismay of the people. The people will, however, express their views with a rather regular pattern when finally given the chance to do so. More >
Miami Beach, den první (pátek)
08. 05.
Už zme tu dlouho neměli pořádnej cestovní blogísek, na jakej jste zvyklý, což? Lo and behold, tady je. A doufám, že puknete závistí. Tentokrát jsem se totiž vypravil na Miami Beach. To bylo tak…
V práci máme tři dny placený dovolený. Nejradši bych si je nevzal a měl je proplacený, což by bylo nějakejch 140 dolarů (i s marylandskou daní). Ale prej tenhle trik použít nemůžeme. A i když mě ta práce baví, tak přece jenom placený volno je lepší než práce, že jo.
Otázkou zůstávalo, jak s těma třema dnama mám naložit. V New Yorku už jsem byl, dokonce docela dlouho, a přestože bych tam samozřejmě kdykoliv zajel znova, ubytování je tam neskutečně drahý a sehnat tam někoho na couchsurfing je pain in the ass. More >
Život evropského mandarína
04. 05.
Derka Jana Eppinka jsem znal v podstatě jenom z tohoto jeho proslovu. Pamatuju si taky, že se tu a tam směje Farageovým vtipům, a tuším, že se o něm pozitivně vyjadřoval Dan Hannan na blogu. Když jsem se dozvěděl, že v češtině vyšla jeho kniha Život evropského mandarína, určitě jsem si ji hodlal přečíst. Očekával jsem další zdrcující kritiku bruselských institucí.
Když jsem vzal knihu do ruky a na začátku přečetl nejapné předmluvy Edvarda Kožušníka a Jana Zahradila, dost mě to od čtení odradilo. Bohužel mě to neodradilo úplně, což mělo, protože ty předmluvy jsou dostatečným varováním před obsahem knihy. More >
Liberálové vs. feminismus
30. 04.
Byl jsem donucen přečíst si text Čí svoboda? A jaká svoboda? Krátká úvaha nad českým “liberalismem” od autorky Barbary Havelkové. Jelikož se jedná o velmi neslušný útok na liberalismus, musím reagovat.
Článek autorky ověnčené akademickými tituly z ČR i zahraniční (viz) je plný tak neuvěřitelných nesmyslů, že s tím by u mě neprošli ani moji studenti na VOŠce. Proto nechápu, jak může něco takového dát na papír učitel na prestižní univerzitě.
Nezbývá než to vzít postupně.
Představa mnoha českých “liberálů” o “svobodě” se podle mého dá shrnout asi takto: “Svoboda je, že si můžu dělat, co chci.”
Vůbec ne. Absolutní straw-man. Ať autorka někoho takového ukáže. More >
Neoliberál z Loch Ness
29. 04.
Chci tímto článkem učinit zásadní prohlášení o neoliberálech: Neoliberálové neexistují.
Jak to? Vždyť o nich všichni mluví!
- pročetl jsem celou řadu materiálů od Mises Institutu, toho amerického i českého, se kterým spolupracuji
- zúčastnil jsem se semináře Foundation for Economic Education a její hlavní představitele znám osobně
- pravidelně sleduji pravicové blogy a akademické články prominentních liberálů
- půl roku jsem působil jako stážista v Cato Institutu, předním libertariánském think-tanku
- pravidelně chodím na semináře CEPu, jsem členem Svobodných a jsem šéfredaktorem Laissez Faire
- českých i světových klasických liberálů a libertariánů znám desítky
To všechno jsou přece přední neoliberální instituce.
Nikdy, opakuji nikdy, se mi nestalo, že by kdokoliv z nich sám sebe nebo někoho jiného označil za neoliberála. Slovo neoliberál se používá výhradně v levicových médiích v Česku i ve světě jako hanlivá nálepka pro klasické liberály. A přesto, že nikdo nikdy žádného neoliberála neviděl, levicový tisk a levicoví kavárenští intelektuálové tento termín neustále používají.
Všimněte si, že nic netajíme. K liberálním zásadám se hrdě hlásíme. Ale všechny ideologické směry se také hlásí k určitému pojmenování. Konzervativci ke konzervatismu, socialisté k socialismu, fašisté k fašismu. A liberálové k liberalismu. Nálepek netřeba.
Jak víme, že to je hanlivá nálepka? Protože neobsahuje nic navíc, co nepokrývá termín klasický liberál nebo libertarián. Pouze negativní emoce.
Ano, termín neoliberál měl zpočátku svůj význam, ale poté byl tento nahrazen termínem ordoliberál. Dnes se termín neoliberál používá pouze jako nadávka.
Vít Zvánovec navrhuje, že termín neoliberál se má používat pro lidi, kterým jde pouze o ekonomickou svobodu, ale ne o osobní svobodu. Takoví lidé se možná nacházejí v Republikánské straně USA (a říká se jim konzervativci), ale mezi všemi těmi desítkami až stovkami liberálů, které znám a sleduji, takový neexistuje ani jeden jediný.
My liberálové totiž vycházíme z osobní svobody, ekonomická svoboda je pak pouze jejím důsledkem. Nemá tedy žádný smysl vysvětlovat nám, že osobní svoboda je důležitá. Je to alfa a omega toho, co považujeme za spravedlivý a morální systém.
To prohlašuji zcela zodpovědně.
Jak jsem se nedostal k Nejvyššímu soudu
29. 04.
Nejvyšší soud Spojených států, známý pod zkratkou SCOTUS (mimochodem, prezident je POTUS), má svoji budovu hned za Kongresem a rozhoduje docela dost případů, nejenom ty, které se dostanou až přes oceán a skrz redakce do televizních zpráv a do novin.
Řekl bych, že pro laiky nejznámější kauzou, která se před ním řešila, byl spor Hustler Magazine v. Falwell. Nejznámější je zřejmě díky svému filmovému zpracování pod jménem Lid vs. Larry Flint. Z poslední doby je známý rozsudek ohledně Obamacare, kde soudce Roberts vymyslel workaround, se kterým ani vláda nepočítala. A zanedlouho můžeme očekávat rozsudky ve dvou kauzách týkajících se svateb homosexuálů. Cato k nim posílalo amicus briefy (viz United States v. Windsor a Hollingsworth v. Perry), které mě definitivně přesvědčily o tom, že moje dříve zastávaná pozice byla mylná. More >
Svět podle Hegera
26. 04.
Už dlouho jsem nečetl tak hrůzostrašný článek. Leoš Heger chce kontrolovat každičký krůček v našem životě. Pojďme větu po větě.
Ministerstvo zdravotnictví dál bojuje za zákaz kouření v restauracích.
Zbytečné dokola opakovat, že ministrovi ani parlamentu není nic do toho, jestli sám ve svém vlastním podniku povolím kouření nebo ne. Na internetu je k tomu asi milión textů, ten nejlepší je potom zde ».
Nechápu, proč bychom my ostatní měli trpět kvůli tomu, že nějaký pražský intelektuál se rozhodl, že jakékoliv kouření škodí zdraví — což je očividný nesmysl. More >
Signál a šum: Proč tak mnoho předpovědí selže — ale některé ne
22. 04.
Statistik a zároveň skvělý vypravěč. Nezaujatý analytik. Fanoušek baseballu a pokeru s nejlepšími politickými předpověďmi. Geek a gay prezentující starou školu novinařiny — obsahově vynikající a nemanipulující reportáže. Signál a šum Nata Silvera je kniha plná takových paradoxů, ze kterých máte pocit, že vám snad exploduje hlava. Tím nevětším paradoxem je však shrnutí celé knihy: Napínavá a zajímavá kniha o statistice!
Znal jsem Nata Silvera jako autora blogu FiveThirtyEight.com. Číst si jeho politické komentáře a předpovědi bylo jako napít se doušku čisté vody. Mezi všemi novinářskými manipulacemi a neinformovanými žvásty tady byl někdo, kdo se tvářil, že ho politika vlastně ani tolik nezajímá a zcela nezaujatě psal o šancích jednotlivých kandidátů. (Tak silné tvrzení si jakožto příznivec toho obvykle nejopomíjenějšího kandidáta dovolím napsat, přestože Ron Paul Trolls samozřejmě nemají rádi ani Nata Silvera, který ho podle nich taktéž záměrně opomíjel.)
Výsledky Nata Silvera hovoří jednoznačně o jeho excelenci. V roce 2008 předpověděl správně výsledek prezidentských voleb ve 49 státech z 50 (v jednom se netrefil procento), v roce 2012 ve všech. Obdobnou úspěšnost má i u senátorských a guvernérských voleb a také u primárek, což je ze všeho nejtěžší. More >
Lekce byrokratického trollingu
18. 04.
Že byrokrati umí být neúmyslně vtipní — jako když nadávají na vysoké daně — to všichni víme. Ale musíte se přestěhovat do města, ve kterém žijí pouze byrokrati, abyste dokázali správně ocenit tento specifický byrokratický humot.
Tak např. bar jménem 18. dodatek, pojmenovaný samozřejmě podle 18. dodatku Ústavy Spojených států, který zavedl prohibici těmito slovy: “Rok po ratifikaci tohoto článku se zakazuje výroba, prodej nebo doprava omamných nápojů, jejich dovoz a vývoz s clem jejich použití na území Spojených států a všech územích podléhajících jejich jurisdikci.”
Jak známe z historie, tento dodatek se ukázal být naprostou katastrofou. Jaké by to asi bylo, pojmenovat svůj bar třeba Holocaust nebo 5. sjezd KSČ? Ale i kdbychom to brali jako povedený vtip — myslíte, že některému z byrokratů dojde, proč 18. dodatek selhal? Že to bylo kvůli tomu, že lidi při hledání vlastního štěstí serou na představy byrokratů o správném životě. A že proto vždycky všechna nařízení z Washingtonu způsobí jenom a jenom utrpení? More >
Lord Monckton o Margaret Thatcherové
13. 04.
Z nebe bude Margaret Thatcherová, nejlepší přítel, kterého kdy Spojené státy měly, pozorovat nyní nevyhnutelnou dezintegraci ponuré evropské tyranie úředníků, jejíž neúspěch předvídala, i když za to zaplatila koncem v politice.
Margaret byla jedinečná: zarputilá bojovnice za lidi proti vládě, za daňové poplatníky proti byrokratům, za zaměstnance proti odborům, za Nás proti Nim, za volné trhy proti státnímu řízení, za privatizaci proti znárodňování, za svobodu proti socialismu, za demokracii proti komunismu, za prosperitu proti národnímu bankrotu, za právo proti mezinárodnímu terorismu, za nezávislost proti globální vládě; vizionářka mezi trpaslíky; akční žena mezi snílky; státník mezi politiky; ničitelka tyranií od arogantní Argentiny přes invazivní Irák až po barbarský Sovětský svaz.
Měřítkem krátkozrakosti a nevděku jejích parlamentních kolegů je to, že ji vyhodili z úřadu poté, co slavně odvětila “Ne, ne, ne!” na podvodný návrh nejvyššího soudruha komisaře z Bruselu, že Evropský parlament eunuchů by měl nahradit národní parlamenty, že tajná klika anonymních soudruhů komisařů by se měla stát evropskou nejvyšší vládou a tápající Evropská rada jejím senilním senátem, a tím tak znovuzapočali smutný, zřetelný úpadek země, kterou Margaret na krátkou a nádhernou chvíli učinila opět velkou. More >
99 slov o Praze
12. 04.
Hrad. Most. Orloj. Svatej Václav, Žižka a Churchill hrdě čelící odborářům. Metro, otřesný tramvaje a crazy řidiči autobusů. Noční linky. “Jak se máš?” — “Hrozně.” Klobásy na Václaváku, kavárny všude. Hustej provoz a spousty turistů. Nejhezčí místa, o kterejch turisti nevědí. Couchsurfing. Bezdomovci, dealující černoši, kravaťáci a holubi. Květnový hokejový šílenství, PIM a Hervis. Předražený langoše. Vyšehrad, Prokopáč, Kunraťák a cyklostezka v Modřanech a na Smíchově. VŠE a Karlovka. Holky, co maj styl, a pupkáči s mulletama. Koukejte se nahoru, Fronta na maso. Intošský srazy, nákladanej hermelín a pivo po litrech. S nerudnou obsluhou. Praha plná rozporů — tak ji máme rádi.
—
Inspired by Girl in Czechland. Zapojte se taky.
Tahle Lady se netočí jako korouhvička
08. 04.
Dnes ráno (v Evropě včera odpoledne) zemřela bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová. Popsáno toho o ní bylo a bude velmi mnoho.
New Amendments to the Constitution: Lessons from Switzerland
02. 04.
American scholars, lawyers and ordinary citizens often think that their constitution is the best one in the world. Although I agree that it is a great legal document, I admit to not having read all constitutions in the world and therefore I cannot make this judgment call.
But I can definitely say this: beyond any reasonable doubt, the Constitution of the United States is much better than that of my own country, the Czech Republic which is a quickly drafted and quickly adopted piece, child of its own age short after the Velvet Revolution and even shorter before the amicable divorce with Slovakia — therefore quite understandably full of unclear passages and propositions prone to cause political crises.
However, not far — both geographically and culturally — from the Czech Republic lies Switzerland, a well-developed decentralized democracy with a lot of history. Its constitution of 1848 was inspired by the American one, perhaps now the time has come that America learns a lesson from the Swiss. More >
Už víte, kam emigrovat?
01. 04.
Na začátku března spustil LvMI CZ & SK novej projekt jménem KamEmigrovat.cz. Stav svobody v dnešním světě je mizernej, ale na tomhle webu chceme aspoň představit země, kde je úroveň svobody znatelně vyšší než v Česku. O tolik vyšší, že by se vyplatilo přestěhovat — přičemž víme, že stěhování má značný náklady (zdaleka ne jenom finanční).
Podle rozpisu práce máme v plánu zpracovat dvacet zemí. Některý z nich teda tak úplně země nejsou, ale to uvidíte, až nadejde jejich čas. Zatim se nám povedlo zpracovat jednu třetinu, tj. sedm zemí. Já sám jsem autorem těchhle tří:
- Švýcarsko — nejbližší relativně svobodná země, s velmi silnou demokracií
- Lichtenštejnsko — malé Švýcarsko, kde jsou ovšem politici ještě víc pod veřejnou kontrolou
- Taiwan — spousta výhod života v Číně, ale s nezablokovanym Facebookem!
Snažím se články psát co nejmíň zaujatě. Nezamlčuju žádný podstatný omezení svobody, na který se mi podaří přijít. Přesto pokud o něčem podstatnym víte nebo chcete opravit nějakou chybu, popř. zaslat nějakou aktualizaci, budu hodně rád.
—
Disclaimer: Ukazovat na to, že v jiných zemích se žije líp, neznamená, že člověk se tam hned chce odstěhovat nebo že je vlastizrádce. Jedním z účelů je vytvoření tlaku na naše politiky, aby přijali lepší zákony, abysme nemuseli hladově pokukovat po jinejch zemích.
Co převzít z Ameriky
01. 04.
Z Ameriky už jsme převzali Coca-Colu, hamburgery i porno. USA jsou pořád na špici v bohatství, příjmech, v kulturní rozmanitosti, ve vědě a spoustě dalších věcí. Logika dává, že se teda máme pořád co učit. Tak tady jsou moje dva centy o tom, co bych určitě z Ameriky rád importoval. More >
Jak jsem potkal Tylera Cowena
17. 03.
Pokud chcete číst jenom jeden jedinej blog na světě, pak rozhodně doporučuju číst blog Marginal Revolution autorů Tylera Cowena a Alexe Tabarroka, přičemž Cowen denně napíše tak pět až sedm článků a Tabarrok napíše jednou za pár dní jeden. Je to blog hlavně o ekonomii, ale rozebírá se na něm vlastně úplně cokoliv.
Cowen je velkej fanoušek dobrýho jídla, o kterym nedávno vydal knížku Ekonom jde na oběd. Taky je fanoušek novejch technologií, cizích kultur a všeho zajímavýho, takže na blogu odkazuje fakt na ledacos. Předevšim je ale hrozně chytrej a sečtělej (za tejden údajně prolítne desítky knih?) a i čtenáři jeho blogu jsou inteligentní, takže čtení blogu a komentářů je nesmírně obohacující. Bohužel normální člověk to nemá šanci všechno přečíst. More >
Václav Klaus míří do Cato Institutu. Co to je?
12. 03.
Českými médii proběhla zpráva, že po konci svého mandátu zamíří Václav Klaus do amerického Cato Institutu, se kterým bude spolupracovat coby distinguished senior fellow. V článcích se však dle mého názoru nepodařilo českého čtenáře s tímto institutem příliš dobře seznámit. Chtěl bych to na těchto řádcích napravit.
Bloudění je víc nežli cíl
11. 03.
Já vim, že vy si říkáte, že ve Washingtonu přece nikdo zabloudit nemůže, protože ulice jsou tu přece kolmý a pěkně očíslovaný. A přesně na tohle když se spolehnete, tak zabloudíte!
V prvnim tejdnu jsem bydlel na couchsurfingu, ale nakonec jsem byl vypuzen do hostelu, ale u hostitelky mi pořád zbejval kufr. A protože slavila s kamarádkou její narozeniny, musel jsem dojít kamsi do hospody. Sice mám mapu, ale nebudu do ní přece furt civět, když je to tak jasný. Prostě se dostanu na správnou ulici a pak pujdu furt rovně, až dojdu do čtvrtě Adams Morgan, kde je ta hospoda.
Takže běžim, běžim po ulici a najednou jsem v lese. Cože? V lese? Ve Washingtonu je les? Podívejte se sami, chtěl jsem jít po 17. nebo 18. ulici, tj. podle modrý šipky. More >
Poslední komentáře