Dávejte si pozor na své pády
Kategorie: Uncategorized
Dnes se podíváme na čtyři vazby, ve kterých Češi používají špatné pády. Tluče mě to do uší a vím, že to nezlepším. Ale pokud by aspoň někdo po přečtení tohoto článku začal mluvit o něco málo lépe česky, udělal by mi radost :). Ještě jedna malá poznámka — nebudu se věnovat moravským neologismům, protože jejich věty typu „Kde vy jdete?“ nemají se správnou češtinou ani zbla společného.
Viz
Někteří lidi nevěří, že jamajskej bob zvítězí, a mnoho lidí neví, co tohle slovíčko „viz“ vůbec znamená. Lidé si ostatně často myslí, jak zvládají svou mateřštinu a stačí zabrousit do některých málo používaných tvarů a hned je zle. Kdo by používal rozkaz od „vidět“? Říká se „koukni“, „hele“, popř. „čum“, ale „viz“ se neříká. Přesto se toto slovo docela často používá. Hlavně v psaných dokumentech. A to je potom dvojnásobný šlendrián. Kdekdo je zvyklý na to, že v mluvené formě se lecjaké pravidlo nedodržuje. Pokud někdo ale napíše „viz. Jitka“, tak se musí každý správný lingvista opotit.
Lidé si často myslí, že „viz“ je zkratka, jen nevědí čeho. Proto tam píší tečku. Zajímalo by mě, kde to asi tak vzali. Co si ale budeme povídat „viz Jitka“ není o moc lepší. Jediná — a to slovíčko „jediná“ bych podtrhl — správná verze je „viz Jitku“. Sloveso „vidět“ se bez výjimky vždy pojí se čtvrtým pádem, tudíž i jeho imperativ (= rozkazovací způsob) musí být doprovázen čtvrtým pádem. Dokážete si představit, že by se říkalo např. „poslouchej on“?
Abych předešel komentářům, že toto slovo je chápáno tak nebo onak — slovo ať je chápáno jak chce, já rozumím tomu, proč mu lidé nerozumí; ale přes to všechno je píší špatně.
Stát se, stávat se
Toto sloveso by se mělo používat velmi zřídka. Používá se naopak velmi často. I tam, kde lze myšlenku vyjádřit mnohem lépe za použití jiné vazby. Ale to není ten hlavní neduh. Toto sloveso se pojí se sedmým pádem. Nikoliv s prvním!
Zajímavé je, že nikdo neřekne (aspoň jsem to ještě neslyšel) „stal se kapitán“, ale „stal se dobrý“ řekne dnes téměř každý. Je to nesmysl a úpěnlivě prosím každého, kdo si toto čte, aby si na své pády dával pozor.
Dosáhnout
Často se dá též zaslechnout podivná vazba „dosáhnout to“. Nikdy jsem nestudoval vývoj jazyka, takže nemůžu o problémech pádů příliš erudovaně vyprávět. Jisté však je, že v průběhu času se v některých vazbách z mně neznámých příčin mění pády. Bohužel si právě nevzpomínám na žádný příklad, až si vzpomenu, budu informovat.
No, ale zpět k našemu slovu. V češtině se sloveso „dosáhnout“ pojí s genitivem (= 2. pád), nikoliv nominativem (= 1. pád), jako je tomu např. v němčině. Takže věta „Dieses Ziel ist endlich erreicht worden.“ v češtině zní „Tohoto cíle bylo konečně dosaženo.“ Věta „Tento cíl byl konečně dosažen.“ je nesprávná.
Mimo není kromě
„Mimo majitelů chat.“ Tak přesně tato věta na značce zákazu vjezdu je špatně. Na nějakého policejního offiziera zřejmě působilo použití slova „kromě“ moc lidově, i rozhodl se, že cedulku ozdobí češtinářskou perlou. To se mu povedlo, i když zřejmě ne tak, jak zamýšlel. Zatímco „kromě“ je vázáno na genitiv, „mimo“ na akuzativ (4. pád). Nikdo neřekne „bomba spadla mimo domu“, ale v této vazbě, která se lidově říká se slovem „kromě“ se v drtivé většině případů chybuje.
Komentáře
Komentáře (27) k článku “Dávejte si pozor na své pády”
Neboj se přidat komentář...
jo a jestli chceš mít u komentáře svůj obrázek, pořiď si gravatar!



“Toto sloveso mělo používat velmi zřídka.”?
„Tohoto cíle se bylo konečně dosaženo.“?
Ty mi povídej něco o češtině
To neni o češtině, ale o tom, že jsem si to po sobě nečet. Mea culpa.
Kromě “viz” jsem žádnou z těch ostatních chyb nikdy nepotkal… to musí bejt magor aby to tak řek
gen.: Pusť si někdy televizi, nebo si poslechni lidi, jak mluví. V případě posledního se pdívej na dopravní značky. Říká se to opakovaně. Kdyby se to říkalo jenom málokdy, nepsal bych to sem.
jo blbiny na značkách vidim taky furt.. I ten Rooswelt je tam dal
souhlas s genitálem.. potkal jsem jen případy s viz, jinak s tím ostatním jsem se ještě nesetkal - teda aspoň myslím
Mas pravdu, cestina se przni hroznym zpusobem. Souslovi diskutovat neco najdeme max. v anglictine, v cestine je jedine spravne diskutovat O necem. Souslovi byt o necem, to jsme taky statecne prejali, ne vsak k velkemu prospechu veci.
A co teprv, když se čeština przní psaním bez diakritiky
je to jako pest na oko
Máte pravdu všichni tři.
zajímavé postřehy… škoda, že jsem na tvůj blog nepřišla už dřív…
jen jedno rejpnutí: “nebudu se věnovat moravským neologismům, protože jejich věty typu „Kde vy jdete?“ nemají se správnou češtinou ani zbla společného” - s termínem “správná čeština” bys asi na lingvistice moc neuspěl;) jazyk má vrstvy, nejde říct, že nějaká je správná, jiná ne; jen se každá používá v jiných situacích, na jiném území - a aby se lidé nehádali, jak ta čeština vlastně vypadá, existuje její kodifikovaná verze. to je asi to, co máš na mysli, viď
ngvadi: Právě že ne :). “Kde vy jdete” popírá veškerou logiku jazyka. Čeština neni angličtina. O spisovnosti jsem se v tu chvíli nechtěl vůbec bavit.
Dík za pochvalu ;).
#13: mnooo… jak to teď napsat… on už je problém s tím “logika jazyka”… Teď teda taky zabíhám do oblasti, ve který mám sama dost tenkej led pod nohama…
ale tak nějak obecně - jazyk neni pevně danej. jazyk má nějakej základ a ten základ se nějak vyvíjí, mění. co bylo dřív špatně, to už je dneska běžný… a není to úpadek, je to jenom vývoj. nejrychlej probíhaj změny ve slovní zásobě (mám ten pocit), to, s čím se slova pojí, jakou má věta strukturu, je poměrně stabilnější, proto se může zdát, že je to něco neměnného.
takže to, co bylo dříve jenom nářečím, se může časem prosadit i ve větším měřítku, potom se z toho stane norma. a najednou je to, co bychom původně označili za “popření logiky jazyka” naprosto běžné.
tak asi tak
chci ukázat, že opravdu nejde o nějaké formě jazyka mluvit jako o “špatné”, i když pravděpodobnost, že se z ní někdy stane norma, je malá, až mizivá.
Myslím, že se pleteš. Když někdo říká “přeslíkat”, “kde vy jdete” apod., směle to ozančím za špatné a logiku jazyka popírající, protože takové užití nemá v žádném jiném příkladě oporu.
Zbytek komentáře s tím nesouvisí a souhlasím s ním :).
no, můžeš to označit za špatné, současné kodifikaci to nevyhovuje a i co se týče způsobu vzniku, tak to není standardní. ale už s tím nic neuděláš, když se to uchytí. kolikrát stála u vzniku nějakého jevu chyba, nebo nestandardní postup:)
(jen mě teď nenapadá konkrétní příklad, achjo, to zní důvěryhodně, viď… já se ho pokusim časem dohledat, ale věř mi, že existuje a neni jich málo)
Samozřejmě, že takovejch věcí je hafo. Ale mě vždycky totálně naštve, když Moravák řekne, že mluví spisovnějc než já (což je nesmysl), a zároveň miluje tyhle svoje moravismy, ze kterejch mi vstávajou chloupky v nose.
no. to už sme zase trochu jinde, ale jako jo, no
vůbec je hloupost do jazykovědy zatahovat nějaké místní cítění.
každý by měl být hrdý na variantu jazyka, kterou mluví, ale zároveň uznávat i jiné varianty. to už je problém i trochu morální. ale pokud chceme zůstat na půdě vědy a nezatahovat do toho osobní záležitosti, tak nikdo nemá právo prohlašovat, že “jeho čeština je lepší”. všechny územní varianty jsou si rovny, to, že některé mají ke spisovné podobě blíže (ať už původem, nebo jenom vnější podobou), je ještě nedělá “hodnotnějšími”.
S tou hrdostí bych to nepřeháněl. Skoro bych řekl, že mezi hrdostí na vlastní zobák a chytrostí je nepřímá úměra :).
to zase prrr:) ne že bych s tebou u některých konkrétních případů nesouhlasila, ale generalizovat se to rozhodně nedá. to je tak akorát zase, aby nám někdo vynadal do přesudkářů a netolerantů:) ale samozřejmě. všeho s mírou.
No, rozhodně ve mně takoví lidé, kteří melou vlastním zobákem, i veřejně nebudí velkou důvěru. A to mi nevezmeš, cháchá :).
to ti brát nebudu:) jen mám z toho trochu špatný pocit, že se tím sám přikláníš na tu druhou stranu, kterou tolik kritizuješ.
Ne, pozor. Já říkám, že kdybych mluvil třeba v telce stejně jako mluvim ve škole s kámošema, oprávněně by mě mnozí považovali za blbce.
jo, tak to potom ano, to můžu jedině podepsat
machys
Samozvaný jazykovědče, máš tam dvě chyby:
(1) “V češtině se sloveso „dosáhnout“ pojí s genitivem (= 2. pád), nikoliv nominativem (= 1. pád), ” - místo nominativ má být akuzatív: přece nikdo neřekne “dosáhnout žena” ale “dosáhnout ženu” nebo podle tvého “dosáhnout ženy”
“Co si ale budeme povídat „viz Jitka“ není o moc lepší. Jediná — a to slovíčko „jediná“ bych podtrhl — správná verze je „viz Jitku“.” - není. “viz” není sloveso, ale částice - něco jako aristokratické “hele” nebo “ejhle”. No a s částicí musí být vazba vždy v nominativu.
Samozvaný chytráku, měl by ses naučit číst.
O tom, co sloveso je, nebo není, nehodlám vést diskusi.
No přijde mi jako blbost, aby se ze slovesa najednou stala částice, když z něj utvořim rozkazovací způsob