Maturita 2005

Gaudeamus igitur, iuvenes dum sumus. Radujme se, dokud jsme mladí, zpívá se ve známé studentské písni. Pochybuji, že budu v životě mít větší šanci zaměřit se na maturity, než jsem měl letos. A proto jsem sledoval maturity jak cíleně (se zaměřením na žáky i předměty), tak náhodně. O tom, že ty náhodné, byly jedny z nejpoučnějších bude řeč dále.

Snad úplně první maturita, kterou jsem viděl, byl totální propadák. Slečna Bohuslavová (omlouvám se, ale bohužel neznám křestní jméno) si vytáhla z dějepisu asi nejlehčí látku — Sumer, Mezopotámie, Egypt… — ani to jí ale nezabránilo v tom, aby dostala kouli. A sluší se dodat, že zcela po právu. Kromě slova „nevim“ neřekla za celou čtvrthodinu snad vůbec nic. „Měli Sumerové organizovaný stát?“, „Mezi jakými řekami leží Mezpotámie?“ Ani na takto lehké otázky nedokázala nalézt odpověď. Čím mě ale naprosto dorazila, byla odpověď „nevim“ na otázku: „Jak se v Egyptě jmenovala krásná žena, symbol lstivosti?“

Toto bych ještě velice rád rozvedl. Onu otázku jsem totiž posléze položil kdekomu. K mému obrovskému zděšení ji dokázala zodpovědět pouze menšina dotázaných. Někteří neměli ani zdání a slyšel jsem i odpovědi: Afrodita, Xantipa, Nefertiti (snad jsem to napsal aspoň trochu správně). Tímto bych chtěl apelovat na všechny budoucí maturanty — nesnažte se zkoušející přechytračit, otázky zde pokládané jsou povětšinou lehké, pokud jste se učili a řekl bych, že tak 30% otázek je zcela primitivních. Tedy symbol lstivosti musí být někdo, koho každý zná. Samozřejmě, že Kleopatra. Svatá dobroto!

K tomu mě ještě napadá výrok pana Boušky, se kterým po zhlédnutí maturit nezbývá než souhlasit:

Tady se vám všichni snaží pomoct, na vysoký půjdou proti vám. Čim dřív to pochopíte, tim líp pro vás.

Další otázka, svou primitivností podobná otázce na Kleopatru, byla oblíbená pana Prokopa. Její výhodou oproti té otázce ohledně Kleopatry je její konkrétnost. Zde se již nedá spekulovat. „Kdo to byl Mojžíš?“ K mému zděšení číslo dvě byla tato otázka skandalizována jako nějaká obtížná. Za sebe musím říci, že bych měl obrovské problémy s tím, pokud by měl gymnázium opustit někdo, kdo odpověď na tuto otázku nezná. S lepším výsledkem než čtyřkou by u mě počítat rozhodně nemohl.

Pravděpodobně někdo bude namítat, že čtyřka se přece nedává za neznalost jedné otázky. Jenže není otázka jako otázka. Mojžíše považuji za základní vědomost, kterou bezpodmínečně musí ovládat každý gymnazista, když už si jednou vybral nejprestižnější školu. Pamatovat si po celý život, že Mojžíš vyvedl Židy z Egypta a rozestoupilo se před ním moře, snad není nic tak složitého.

Čímž jsme se pomalu dostali k maturitním veselostem a autům. Ne od slova auto, ale aut.

Míša z 8.B: záměna dumpling za pumpkin
neznámá osoba: záměna foggy weather za froggy weather
neznámá osoba: záměna fir za fire
Paní Vacurová vs. Ivan Bartoň: „What is a widow?“ — „When the wife kills her husband.“
Ivan Bartoň vs. Pan Prokop: „…brouk“ — „Brouky sbírám, ten neměl krovky, to byl hmyz, ne brouk.“ — „Jo, hele, tady to mám napsaný, byl to hmyz.“
Pan Prokop vs. Honza Oušek: „Kdo to byl Mojžíš?“ — „To byl prorok.“ — „Ne, to byl Mohammed.“
Pan Prokop: „A proč se jako jmenuje Josef K. a nejmenuje se třeba Vladimír Prokop?“
Pan Prokop vs. neznámá osoba: „Proč se lidem líbí ‚Bylo nás pět‘?“ — „Protože je to vtipný.“ — „Ale tak vtipný bude taky, když se tady Prokop natáhne přes práh, ale nebude se o tom vyprávět za dvacet let“ — „Ale bylo by to vtipný.“
Vláda Číhal: „Mě vyslýchali jak Fučíka na Gestapu.“
SMS umíráček: „Bim, bam.“
Raduzza: „Oni si všichni myslí, že budu mít samý jedničky a přitom to vůbec není jasný.“
Pan Sojka vs. studentka Schwarzmeierová: „What is your favorite book?“ — „Přelet nad kukaččím hnízdem.“
neznámá osoba: „Tail is ocas.“
neznámá osoba: záměna Bayern za München, posléze „Münchens Hauptstadt is München.“
Paní Křížová vs. Vláďa Číhal: „Vláďo, s tebou jsem v pondělí skončila.“ — „To já s váma taky.“
Vláďa Číhal: „V sobotu jsem se naučil celej dějepis a v neděli se mi to zmotalo.“

bomby, na které jsem zapomněl, budou ještě doplněny

Na vlastní oči jsem viděl dva propadající. Celkem sranda. Celou dobu totiž mluví učitelé. Paní Drahokoupilová pokládala na zeměpisu otázky takovým způsobem, že by na ně odpověděl správně snad kdekdo. Byl utvořen rekord školy. Žákyně Schwarzmeierová obdržela tři pětky a čtyřku.

Zjistil jsem, že bych z maturity neměl mít strach. A to proto, že slohovku by měl rozhodně napsat na jedničku, díky čemuž nemůžu propadnout z češtiny. Anglicky umím, německy snad taky a psychologie by měla bejt brnkačka. Nejzrádnější na tom by ale bylo myslet si, že to mám jasný. Musím se na to dobře připravit. Pokud možno na čistej průstřel, tedy samý jedničky. Ještě jsem uvažoval o tom, že bych si možná vzal matiku jako pátej předmět. Ale to se ještě uvidí .

Teď jdem na další články. (Dneska jsem je už nestih, takže snad zejtra…)