Jak psát tak, aby si u toho lidi nechtěli vypíchnout oči.
Uvozovky
Ano, já vím, že vás ve škole učili, že české uvozovky vypadají „takhle“, typ 9966. Spousta lidí ale neví, jak má něco takového napsat. Což vůbec nevadí, protože v běžné internetové komunikaci se používají tyto strojové “uvozovky”, na které existuje samostatná klávesa. Pamatujete, že nepíšete knihu, nemusíte tedy psát typograficky zcela přesně. Tyto rovné (na žádnou stranu nezaoblené) uvozovky jsou proto zcela v pořádku.
Naopak napsat nějakou takovouhle ,,prasárnu”, kde uvozovky nahradíte znakem pro čárku, je naprostá prasárna.
Pokud máte správně nastavený jazyk ve Wordu, převádí vám uvozovky tohoto “typu” na ty správné automaticky.
Rovné uvozovky používá v internetové komunikaci celý svět včetně velkých zpravodajských serverů. Smiřte se s nimi. :)
Pomlčka
Je rozdíl mezi pomlčkou a spojovníkem. Spojovník je kratší a používá se např. pro výrazy typu Česko-Slovensko, kanadsko-americký, nebude-li apod.. Pomlčka bez mezer se používá pro značení rozsahů, tedy např. 1938–1945 nebo pondělí–pátek.
Pomlčka je delší a používá se typicky pro nějakou doplňující informaci ve větě – aspoň tam, kde nechcete použít čárky nebo závorky. Pomlčku taky použijeme pro označení soupeřů ve sportovním utkání, takže napíšeme třeba Česko – Slovensko nebo Anglie – Francie. Srovnej: Frýdek-Místek – Stratford-upon-Avon.
Na internetu se vžilo – protože pro ni neexistuje speciální klávesa – psát místo pomlčky dva spojovníky hned za sebou, tedy takto: ‐‐. Na některých webech můžete vidět drobnou mezeru, jiné – jako třeba tento – vykreslují dva spojovníky za sebou jako pomlčku rovnou, viz v ostatních článcích. (Zda pro rozsahy raději používat jeden spojovník, nebo dva spojovníky, si nejsem úplně jist.)
Pozn.: Známá pomlčková válka se samozřejmě týkala spojovníku.
Apostrof
Apostrof pro změnu není akut (tj. čárka jako diakritické znaménko, tj. nad písmenem, ne ve větě). Apostrof je rovný a používá se ve slovech jako d’Artagnan, O’Neal nebo goa’uld. Používá se taky v angličtině, kde se krátí nějaké slovo nebo kde se tím označuje přivlastňování, např. don’t, can’t, Jack Daniel’s, St. James’.
Čárku (akut) může běžný uživatel použít pouze nad písmenkem typu á, é, ó. Neexistuje situace, kdy by bylo přípustné napsat d´Artagnan nebo Macy´s. Překvapuje mě, jaká spousta lidí něco takového může napsat. Kromě toho, že to hnusně vypadá, je i celkem obtížné něco takového napsat (jak jsem právě zjistil).
18ti
Těžko říct, kde se tohle v lidech bere. Číslovku můžeme zapsat číslicemi ve všech pádech a to bez jakýchkoliv dodatků. Píšeme proto: 1 jablko, bez 2 za 20, se 3 bratry nebo o 12 měsíčcích. Nikdy, nikdy!!!, nepíšeme 2ma, 3mi, 18ti a to ani za použití spojovníku (2-ma, 3-mi, 18-ti).
Kromě toho je zvykem, že jednoduchá čísla píšeme slovy, vysoká číslicemi. Např. dva, deset, milión, ale 128, 1003,
24hodinový, 15 %
Slovo můžeme nahradit číslicemi i ve výrazech typu stopadesátikilometrový, dvacetičtyřhodinový nebo patnáctiprocentní můžeme napsat buď tak, jak jsem to právě napsal, nebo takto: 150km, 24h, 15%, nebo takto: 150kilometrový, 24hodinový, 15procentní. Přídavná jména se v češtině píší jedním slovem a některá slova nemají zavedenou zkratku, takže je logické, že tisícosmsettřicetipětipokojový zapíšeme nejspíše jako 1835pokojový. (Opět neexistuje zápis 150tikilometrový a to ani se spojovníkem.)
Všimněte si, že mezeru píšeme, pokud se nejedná o přídavné jméno. 150 km tedy čteme jako “sto padesát kilometrů”, “[před] sto padesáti kilometry”, “[bez] sto padesáti kilometrů” atp. To samé platí i pro procenta. Srovnej: patnáctiprocentní (15%) a patnáct procent (15 %).
zhlédnout
Jedna z nejčastějších chyb. Existuje slovo shlédnout a existuje slovo zhlédnout. Slovo shlédnout však za svůj život nejspíš nikdy nepoužijete, protož pokud si nechcete pamatovat rozdíl, používejte vždy slovo zhlédnout, tj. zhlédnout film nebo divadelní hru.
odcizit
Ukrást je jiným slovem odcizit, nikoliv zcizit. Zcizit znamená převést majetková práva, tj. prodat nebo darovat. Pokud vám zcizím dům, znamená to, že jste o dům bohatší, nikoliv chudší. A ano, Václavu Klausovi Chilané zcizili pero, nikoliv naopak.
viz
Viz není zkratka, proto nepíšeme za slovem viz tečku. Je to rozkazovací způsob slova “vidět”, takže se pojí se čtvrtým pádem. Píšeme tedy viz stranu 5, nikoliv viz. strana 5.
byste, sis
Píšeme byste, nikoliv by jste. Taky píšeme sis, ses, nikoliv jsi se, jsis, jsi se, jses. Žádnou debatu kolem toho není třeba rozvíjet, tak to prostě je.
ß
Toto je spíš fajnůstka: ß není B ani β a mělo by se nahrazovat dvěma s pouze tam, kde ß nelze napsat. Na českých klávesnicích ß je, takže by se psát mělo. Znak ß ovšem neexistuje jako kapitálka, takže pokud píšeme velkými písmeny, nahrazujeme ho dvěma S. Takže píšeme Gauß, Gaußova křivka, ale GAUSS.
Víte o dalších častých chybách?
PS pro puristy: Vím, že u některých věcí je to ještě složitější. Berte tohle jako nezbytné (a dostatečné) minimum pro běžného uživatele.
podle meho nazoru dela lidem nejvetsi problem rozeznat, kdy napsat mě a kdy mně
Já jsem všude psával “byste” až mě jednou kdosi vynadal, že se to píše “by jste”. Tak teď nevím komu věřit. :?:
Veronika: Ale myslim, že to pravidlo (snad) každej zná.
Pavel: Tak komusi zase vynadejte, že je blbec. A věřte mně. Podívejte se sem nebo do jakékoliv jazykové příručky.
Velmi často se ve společnosti setkávám s neznalostí rozdílu ve slovech tip a typ.
Další věc je psaní slov hasící přístroj, balící papír místo hasicí přístroj, balicí papír apod.
A v neposlední řadě psaní doleva a do leva s tím, že je to jistě to samé.
tak koukam ze musis byt z lidi jeste nestastnejsi nez jsem s myslela driv :)
Z těchhle věcí mi fakt krvácí oči.
Spojovník se nepoužívá pro značení rozsahů, tam se právě používá pomlčka, ale píše se bez mezery. Navíc se píše takto: ? a ne jak ji máte Vy: ? To je anglický M-dash, který v češtině vůbec není.
S těmi rozsahy máte pravdu, díky za upozornění. Špatně jsem si to zapamatoval.
Ale kdybyste si to přečetl pořádně, viděl byste, že pomlčku nijak nepíšu. Píšu dva spojovníky, pomlčku z toho udělá blog sám.
Dost často se žel setkávám, a to i v písňových textech (skupina Kryštof, Tomáš Klus a další) s chybnou fomulací “zbyde”. Tak jako něco buď “bylo”, nebo “bude”, nikdy “byde”, tak také buď “zbylo”, nebo “zbude”, nikdy “zbyde”.
Dalším utrpením, které mě nutí někdy i rezignovat na poslech zajímavého rozhovoru lidí, kteří jinak mají co říci, jsou pro mě obsedantní floskule typu “jako”, “jakoby”, “je to o tom” a podobné. K nesnesitelnosti rozšířeno zejména v Praze.
“Zbyde” mi nevadí, to je prostě vývoj jazyka. “Zbude” je dneska už zastaralé.
Toho bohdá nebyde.
Myslím, že používáte špatnou pomlčku. Je rozdíl mezi krátkou a dlouhou pomlčkou. V případech, kde Vy užíváte pomlčku dlouhou (také zvanou M pomlčka nebo čtverčíková pomlčka), je vhodné používat pomlčku krátkou (tedy N pomlčku).
V běžné elektronické komunikaci samozřejmě nejde o zásadní chybu, ale pro úplnost se to myslím hodí dodat.
I když se mi nelíbí Vaše nabádání lidí k tomu, aby zanevřeli na české uvozovky, děkuji za tento článek. Třeba to aspoň trochu sníží množství chyb, které jsou všudypřítomné.
Už jsem to říkal výše v komentářích (i v článku). Píšu dva spojovníky, blog z toho sám udělá em-dash. Mohl bych to potlačit tím, že budu všude psát HTML entitu krátké pomlčky, ale na to jsem moc líný. :)
Totéž platí pro uvozovky. Nelze uživatele nutit, aby si pracně hledal znaky, které nemá na klávesnici. Třeba na mobilech snad české uvozovky ani nejdou napsat.
Skvělý článek? našel jsem ho sice náhodou, ale zlepšilo mi náladu, že aspoň někdo si uvědomuje jaké zrůdnosti se na internetu dějí a brojí proti nim.
Rozlišovat pomlčku, spojovník a já nevím co je opravdu buzerace. Mě to třeba nikdo neučil, a to jsem chodil 17 let do školy. Ať si toto rozlišují tiskaři a typografové, ale po normálních lidech tohle nikdo nemůže chtít. Neznají to ani učitelé na VŠ. Ostatní body jsou samozřejmě v pohodě. Strašně chyb se dělá v čárkách ve větě, ale tam je pravidel tolik, že tak dlouhý článek by četli už jen ti, kteří ta pravidla znají :-)
Ano, mně vcelku nevadí, když mezi pomlčkou a spojovníkem nerozlišuje sprostý lid, ale vadí mi, pokud je to špatně na rekamách atp. Ty většinou nedělají jazykáři, ale grafici bez jakéhokoliv jazykového vzdělání… a podle toho to dopadá.
Proč ale vůbec mít takhle zbytečné pravidlo, které 99 % lidí nezná a nedodržuje? A z toho 1 % se bez něj 99 % rádo obejde. Kolik člověkohodin se řešením tohoto pseudoproblému vyplýtvalo… Včetně mého nicneřešícího komentáře :-)
Ono to ani s tím “viz” není tak jednoduché, viz tenhle zajímavý článek: http://pixy.cz/pixynergia/2008/06/21/vizme-viz
(pravda, je to spíš nadstavba, ale v diskuzi o “viz” tím rozhodně oslníte)
Já ten článek samozřejmě znám, ale ještě jsem nikdy neslyšel, že by nějaký Čech použil “viz” v tomto významu.
Mně docela vadí spojovníky / mínusy namísto pomlček, asi proto, že přečtu víc anglického textu, než českého a v anglicky mluvícím světě se většina lidí alespoň zmůže na napsání dvou pomlček / mínusů vedle sebe (–), když už se jim nechce vložit řádnou unicode pomlčku. V ČR to ještě pořád většina lidí nerozlišuje a vypadá to hrozně.
(Mimochodem, pokud vím, čeština používá (na rozdíl od zejména americké angličtiny) pouze mezerami obklopené n-pomlčky (?), nikoliv m-pomlčky , které máte v článku (?). ;-)
Možná by to taky chtělo zmínit, že existuje (a používá se, snad i víc) ještě rovný typewriter apostrophe (‘) (no fakticky existují ještě další ? http://en.wikipedia.org/wiki/Apostrophe#Unicode).
V každém případě, díky za skvělý článek!
pjump: Máte to tu vysvětleno hned několikrát. ;)