PF 2005Máme tu nový rok. Ke konci loňského roku patří řádná oslava, do nového roku jsme se ale snad všichni probudili v dobré formě. Budeme ji totiž potřebovat. Uplynulý rok se nesl hlavně ve znamení vstupu naší republiky do Evropské unie. Je to největší změna, kterou si náš stát prošel od roku 1993, kdy se dělila federace.

V loňském roce se našla spousta věcí, které jsem udělal dobře, naoapak také několik věcí, kterých neskonale lituji. Jistě je to tak u každého z nás. Cokoliv uděláme, jsme okamžitě souzeni. Negativní soud po vydařeném činu a naopak pozitivní soud po nevydařeném se stal téměř denním chlebem nás všech. Tuto hořkou pilulku prostě musíme umět občas polknout a více se za ní neohlížet.

Tím se ale v žádném případě nechci snížit na úroveň takových hrdinů, kteří, než aby se za své jasně špatné chování omluvili a přijali za ně odpovědnost, jsou raději schopni zbaběle se vymlouvat, zamlouvat, dělat, že na to zapomněli, což pro lepší pocit ještě okoření rádoby chytrými frázemi, díky kterým se ale ještě víc zesměšňují.

Chci tedy říci, že bychom se neměli zbytečně nechávat vyvést z míry negativním soudem nad naším dobrým skutkem, v žádném případě nám ale nesmí být lhostejno, jak s námi lidé zacházejí. Obzvláště pak v případě, kdy se jedná o naše blízké. Pokud si to líbit nenecháme, můžeme se sice dožít paradoxů jako, že některá naše přátelství se datují pouze do vstupu do EU, leč nebude nás svírat tíživý pocit podřadnosti, ovládanosti a opovrhovanosti.

Nebojme se vážných rozhodnutí. Přestože při nich často cítíme skřípat písek mezi zuby. Jen velká osobnost je schopna velkých činů. Je mnohem těžší něco ukončit, než pokračovat. A často není cesty zpět.

Proto bych vám všem, vážení návštěvníci tohoto blogu, popřál do nového roku popřál šťastnou ruku při volbě, co nejlepší kamarády a životní partnery a pokud se někdy něco nevydaří dle vašich představ, pak hlavu vzhůru do dalšího boje. Chyťme šanci za pačesy!