Radek přemýšlíRadek před dvěma lety napsal článek První dny ve třetím ročníku gymnázia. Tenkrát mě ten článek neuvěřitelně zvedal ze židle. A dneska, po dvou letech obrovských zkušeností (kód Amberg), emočních bomb a v neposlední řadě i po dvou letech velikého přísunu informací, nemohu jinak než dát Radkovi za pravdu. Pod ten článek bych se klidně podepsal, byť ne se vším stoprocentně souhlasím. Radek možná dneska už taky ne, ale to je jenom spekulace.

Přečetl jsem si i vlastní reakci, kterou jsem Radkovi zaslal mailem, protože byla dlouhá. Myslel jsem, že si budu rvát vlasy, co že jsem to tenkrát psal za bludy. Ale to jsem se mýlil. Se svým mailem souhlasím zhruba stejně jako s Radkovým článkem. Z toho pramení jedna geniální věc — styčné plochy našich názorů jsou veliké. Lišíme se pouze v detailech. Před oněmi dvěma roky jsme se lišili v o něco málo více detailech, leč tenkrát jsem jim přidával moc velkou váhu, jako bych přehlížel hlavní poselství článku.

Asi jsem ho nepřehlížel, ale zřejmě jsem pokládal za občanskou povinnost vyjádřit se k těm věcem, kde se lišíme. Pokud si dobře pamatuji, tenkrát mě hrozným způsobem rozlítilo, že Radek kritizoval kecání při hodinách. Nevím, jak to vypadalo v jeho třídě, ale musím říct, že ve druháku (i teďka ve třeťáku) už mě to občas docela kaká. Zajímavost: V Německu se to nestalo ani jednou. Že by si německý učitel dokázal zajistit “bordel s lidskou tváří”, když je nesporným faktem, že v Německu se kecá mnohem víc?

V onom mailu jsem taky vyslovil svůj názor na pana Boušku. Už tenkrát jsem psal, že ho moc neznám a že se můj názor může změnit. To se taky stalo. Mám své semináře rád, ale vždycky si postesknu, že jsem si měl vzít matiku s Bouškou. Ale za co bych měnil? Asi za nic. Asi bych ty semináře potřeboval tři, protože mám svoje semináře fakt rád.

Proč jsem napsal tenhle článek? Chtěl jsem vyjádřit, že jsem dřív byl malý ucho (a za posun svých názorů se vůbc nestydím), že ti kritizovaní do toho třeba taky někdy dorostou (já za dva roky, oni možná později), že určité skupině lidí vadí jiné skupiny lidí (Radek to vyjadřuje méně diplomatičtěji) a prostě jsem chtěl vyjádřit svůj souhlas. Pokud to někdo bere jako lezení do prdele, prosím. Jedním z legitimních důvodů pro vyslovení stejného názoru je i přání udělat někomu radost. Lezení do prdele je ale něco úplně jiného.