Co se děje s Honzou Ullrichů? Se zatajeným dechem jsem sledoval pyrenejské trápení kapitána T-Mobile Teamu, když ve dvou po sobě jdoucích královských etapách ztratil dvě a půl minuty a „has blown yet another Tour de France,“ jak to nejlépe vystihl Mike Smith (komentátor Eurosportu).

V těchto dvou etapách byli čtyři cyklisté, kteří si zaslouží uznání.

Ivan Basso (ITA/CSC), který vypadal nejlíp ze všech vrchařů, ale vinou svého časovkářského neumění si mohl o žlutém trikotu pro Paříž nechat jenom zdát. Velkou skvrnou na jeho úspěších byla evidentní spolupráce s Lancem Armstrongem. K tomu se ale ještě dostaneme.

Lance Armstrong (USA/US Postal), který prakticky rozhodl o tom, že vyhraje rekordní šestou Tour. Po Pyrenejích bylo jasno, že by se muselo stát něco velice neočekávaného, aby Tour poznala nového krále.

Thomas Voeckler (FRA/Brioches la Boulangére), který dokázal udržet žlutý trikot i přes Pyreneje a to na nečekaného lídra zcela nevídaným způsobem. Jak on se o něj rval! Přeju mu v Paříži bílej.

Andreas Klöden (GER/T-Mobile), jenž svého kapitána Jana Ullricha (GER/T-Mobile) dokázal zastínit, v obou etapách dorazil s menší ztrátou než korunní princ Tour a někteří hloupí novináři ho dokonce označili za jezdce, pro kterého bude Ullrich dělat nosiče vody.

Pyreneje jsou za námi, zapomeňte!

Okamžitě v první alpské etapě za to pořádně vzal „nosič vody“ Jan Ullrich a vydal se na zteč. A je celkem jedno, zda pomýšlel na celkové prvenství nebo na jiná místa na pařížském pódiu. Jsem hluboce přesvědčen, že by dotáhl do konce únik, který narostl až na 69 sekund na Groupe Armstrong. Jen kdyby CSC nespolupracovalo s Postalem. Jens Voigt (GER/CSC) byl v úniku, ale jeho tým ho stáhl do Groupe Armstrong, kterou s pouze občasným střídáním dotáhl až k Ullrichovi. Zvláštní na tom je, že za Voigtem byli naskládáni Floyd Landis (USA) Checu Rubiera (ESP) a Armstrong (všichni US Postal) a až za nimi Carlos Sastre (ESP) a Basso (oba CSC). Spolupráce Bassa s Armstrongem v Pyrenejích byla evidentní i slepcům a televizní kamera v první alpské etapě odhalila předávání jakési obálky z auta US Postal do auta CSC. Nelíbí se mi to. Vítězové a zvlášť ti, kteří vládnou dlouho, jsou již z tradice mezi všemi nenáviděni a často se stává, že se všichni (v rámci fair-play) spolčí proti vítězům. Je mi líto, že zrovna Bjarn Riis (šéf CSC a Ullrichův kamarád a bývalý týmový kolega) jde přesně opačným směrem.

Do cíle nakonec dorazila čtyřčlenná skupinka Armstrong, Basso, Ullrich a Klöden. Bylo jasné, aspoň tedy mně, že pokud dojde ke spurtu téhle skupinky, vítězem se stane Texasan. Nevěřil jsem, že Ullrich může na svoje těžké převody tak rychle akcelerovat a v Bassa ani Klödena jsem neměl důvěru. A moje domněnka byla vzápětí potvrzena.

Dnešní časovka do L’Alpe d’Huez dopadla tak, jak jsem nechtěl, aby dopadla, ale tak, to si musím přiznat, jak jsem v hloubi duše čekal. Ve stylu let 2000 a 2001, kdy končili všechny časovky 1. Armstrong, mezera, 2. Ullrich, mezera, ostatní.Přesně takto to opět dopadlo. Opět se potvrdilo, že Ullrich by byl neomezeným králem Tour této doby. Jen kdyby nepotkal toho chlapíka z Austinu.

Jenže letos měl Ullrich dva nepovedené dny a to teď musí horko těžko dohánět. V celkovém hodnocení ztrácí na Bassa zhruba čtyři minuty, na Klödena tři. Před sebou máme ještě sobotní časovku, tedy disciplínu, ve které Němec pojmenovaný po českém cyklistovi Janu Veselém oba dva jasně předčí. Bude to ale stačit? Rozdíl je moc velký na to, aby s tím mohl kalkulovat. Zítra nás čeká „a big day in the Alps“, kdy přijdou dvě první kategorie a jedna hors categorie. Pokusí se Ullrich zopakovat svůj útok ze včerejška?

Můj tip na pařížskou bednu: Armstrong, Ullrich, Klöden. Zní to tolik nevěrohodně???