O kvótách, matematice a demokracii

Vždycky, když si přečtu názor nějaké “bojovnice za ženy”, dělá se mi špatně a jediné, co mě uklidňuje je naděje, že zdaleka ne všechny ženy zastávají stejný názor. Nedávno jsem si v MF Dnes přečetl článek (v plném znění ho můžete vidět zde) o paritě a musím říct, že mi pěkně hnul žlučí. Ještě než se do tohoto článku pustím, objasním pojem sexismus, aby nedocházelo k omylům. Sexismus je nadřazování jednoho pohlaví nad druhé. Sexistické chování tedy není erotomanské, ale je to povyšování jednoho pohlaví nad druhým.

Je čtvrtek 23.10.2003 a na stránce Názory v MFD na nás křičí titulek “V politice chybí ženský prvek” a pod ním článek Kateřiny Jonášové (redaktorky portálu hlidacifena.cz). Článek začíná zajímavě, autorka píše, že se politické strany nehádají, ale bratříčkují. Pokud jsem byl v poslední době ve stejné zemi jako autorka, pak se mi spíše zdá, že ODS a vláda se pohádají, kdykoliv se naskytne sebemenší příležitost. V dalším odstavci již kritizuje strany za to, že jejich názvy jsou pouze nafouknutou bublinou a že “zapšklost jejich primárních úrovní má za důsledek nedostatečnou infuzi nové krve do žil všech stran bez výjimky”. Táži se tedy, proč nezaloží svoji stranu, nějakou českou FSB (Feministická strana budoucnosti) a neudělá ve sněmovně trošku vítr?

Kromě toho, že následující odstavec nedává lingvisticky smysl, pozastavuje se v něm nad tím, že v politické straně vládne protekcionismus a handrkování a že tyto nešvary odrovnají každého, kdo chce do nějaké strany vstoupit a “udělat něco pro veřejné blaho”. Taková je ale politická realita. Uvnitř stran jsou soupeři, až navenek vystupují co nejjednotněji. Těžko si někdo může myslet, že den poté, co vstoupí do strany, dostane pole-position na kandidátce. Opět se nabízí, aby autorka ve své FSB zavedla jiné pořádky.

Dále pak popisuje politiky jako nepřátele lidí a tvrdí, že voliči rezignují jak na svůj politický hlas, tak i na svůj politický názor. A článek začíná dostávat grády. “Logické a spravedlivé řešení se skrývá v principu parity. V principu, který říká, že politická sféra musí odrážet skutečné složení společnosti. To, čeho se v našich politických luzích nedostává především, je ženský prvek.” Toto je jakási fata morgana snad všech feministek celého světa a je velice smutné a znepokojující, že ve Francii má skupina takovýchto individuí tak silné lobby, že francouzský parlament funguje na principu parity.

“Jejich (žen) podreprezentace je důkazem špatného stavu politické kultury, jakési pro demokracii nepřirozené maskulinní nadvlády.” Autorka zřejmě nemá o demokracii ani ponětí. V demokracii je naprosto běžné, že je někde něčeho více než onoho. Princip, kde je všude všeho stejně se nazývá komunismus a jak se zdá, mnoha lidem stále se stále stýská po loňských snězích.

“Léta slýcháme, že více žen by naší politice rozhodně prospělo, přineslo více péče o starosti běžných občanů, lepší komunikaci s nimi, orientaci na výsledek a jeho efektivitu, zkrátilo by nekonečné schůzování a zaručilo reálné rozvrstvení politických témat.” Nevím, kde autorka takovéto věci slyšela. Já to ani neříkám, dokonce jsem to od seriózních lidí ani neslyšel. O tom, že feministky považuji za neseriózní lidi, se zde snad ani nemusím rozepisovat. Skutečně nevím, kdo feministkám poradil, že by se skutečně stalo tak, jak hlásají.

Dále autorka jednou mluví pravdu. Totiž že se ženy o politiku nezajímají tak jako muži a že umělými opatření je k zájmu nedonutíme. Jenže autorka tuto pravdu zpochybňuje a opět omílá písničku o neatraktivitě stran pro ženy a pro mladé lidi.

Prakticky až na konci článku přichází to, nač jsem se celou dobu těšil. Princip 50:50. Autorka se zasazuje o to, aby musely být kandidátky 50:50. Za prvé nevím, jak by se např. u nás v sokolovských komunálních volbách dělilo 27 dvěma; a za druhé, proč dělat z politiky něco jiného, něco vyššího? Sama autorka nemá politiky příliš v lásce, tak proč by je najednou povyšovala? Stále se mluví o diskriminaci žen. Kolikrát však už ale každý z nás viděl inzerát: “Hledám uklízečku/kadeřnici/sekretářku/atd.?” Ještě jsem se nesetkal s tím, že by se nad takovými inzeráty někdo pozastavoval. A proč se neprosazuje princip 50:50 i do jiných složek společnosti? Proč nemusí mít Sparta na soupisce 5 žen? Proč nemusí mít třetí vojenský prapor 50% žen? Proč nemusí být ve školách 50% učitelů muži, proč nemusí být na všechny školy (tedy i zdravotnické a učňovské obory) přijati žáci v poměru 50:50? Proč už u porodu nestojí korektor a nezabije každého padesátého chlapečka? Ano, mužů se rodí o dvě procenta více než žen.

Na konci článku pak autorka poukazuje na hrůzný příklad Francie a ptá se, kdy naši politici pochopí, že princip parity je nutnost. Doufejme, že nikdy, či lépe řečeno, že budou stále chápat, že nařízeními se nic nespraví a že pokud žena chce, do politiky se dostane a nemusí jí k tomu dopomáhat žádný diskriminační zákon.