Tento článek jsem chtěl napsat už celkem dlouho, původně jsem ho plánoval do Laissez Faire, ale doba je na něj zralá teď a tady.
Václav Klaus, velký ideový odpůrce Václava Havla, čas od času zmiňuje v čem všem se od sebe s Václavem Havlem lišili. I když je v těch výrocích jasná logika, publikum o tom nechce ani slyšet.
Pravda je taková, že málokdo zachytil Havlovy myšlenky v jiné podobě než při novoročním kázání prvního ledna v televizi. Prezident Havel měl tu výhodu, že nikdy nemusel bojovat o podporu voličů (i v parlamentu měl zvolení jisté), takže svoje myšlenky nemusel sáhodlouze veřejnosti vysvětlovat.
A tak vznikla Havlova legenda. Na tom není nic zvláštního, prezidenti stejně jako jiné historické postavy jsou hodnoceni víceméně pouze podle svých legend. Např. Lincoln jako bojovník proti otroctví, Franklin Delano Roosevelt jako zachránce americké ekonomiky, přičemž ani jedno není pravda. Zjistí to ale pouze ten, kdo jde dál, než kam sahá školní a mediální výklad.
Na druhou stranu to funguje též. Ronald Reagan je tak důležitou postavou americké historie, že se na něj odvolává i Barack Obama. O Jeffersonovi a Madisonovi nemluvě, přitom všichni Obamovi voliči by Jeffersona s Madisonem prohlásili za nebezpečné extremisty, možná dokonce za americký Taliban.
A tak jednoho dne přijde doba, kdy politicky činní liberálové i libertariáni tady v České republice budou dávat Václava Havla jako vzor a budou se na něj odvolávat. Přestože Václav Klaus donkichotsky zkouší veřejnosti prezentovat Havlovy skutečné názory. To odvane čas a ve školách a médiích zůstanou nejdojemnější citáty Havlových projevů a statí, 17. listopad 1989 a zmínka o tom, že bojoval proti komunismu a byl komunisty vězněn.
První vlaštovky libertariánů obdivujících Václava Havla už jsou na světě, a další budou přibývat. Bojovat se s tím nedá, akorát tím člověk zbytečně naštve ty, ke kterým promlouvá.
Jaké povrchní hodnocení má budoucnost schované pro Václava Klause, Miloše Zemana a další, to teprve uvidíme. Ale Václav Havel míří k nezpochybnitelnosti. Politicky prozíravé (to mluvím zejména ke Svobodným) je zařídit se podle toho.
naštestí existuje havlismus a pravdoláska jako pojmy s nenulovým obsahem. Dokonce i mezi lůzou už má označení “pravdoláskař” jakýsi matný pejorativní odstín. Proto se nedomnívám, že by u obou Václavů naší doby došlo k tomu k čemu došlo kdysi u Václava a Boleslava. Je jisté, že jak se budou myšlenky libertanianismu šířit do širší společnosti, tak se bude jejich obsah zjednodušovat. A budou je zastávat verbálně lidé kteří při hlubším přezkoumání zjistí, že jsou vlastně stále ještě levičáky. Tomu se ale nejde vyhnout a svobodné v této budoucnosti čeká s případným úspěchem to co potkalo ODSku. Je to běžný vývoj a ani snaha o vzdělávání členské základny tomu asi nedokáže natrvalo zabránit.
Může být, ale může být i pravý opak. Přinejmenším dokud zůstanete v rovině pouhých povznesených prohlášení. Zkuste je alespoň minimálně doložit.
kdyz srovnam klausovu rec na havlove pohrbu a jeho posledni rozhovor pro idnes, tak nevidim logiku, jen rozpory
idee VK pro me zdiskretidoval sam svym resenim problemu Bacs a Sinha