Občas šlápneš do hovna.
Velká cena Prahy
Největší cyklistická akce v Česku od dob mistrovství světa se 30. července 2004 konala v horní polovině Václavského náměstí. Na osmisetmetrovém okruhu se stokrát prohnala domácí i světová esa. Ze světových hvězd byli přítomni šestinásobný vítěz Tour de France Lance Armstrong (který stál tři milióny), jeho dvorní domestik George Hincapie, Lancův rozjížděč kopců Jose Luis „Chechu“ Rubiera, dvojnásobný vítěz Gira d’Italia Gilberto „Gibo“ Simoni, další vítěz Gira Pavel Tonkov, škoda, že Jan Ullrich už byl smluvně vázán v Hamburku a nepodařilo se sehnat Richarda Virenquea. Z českých hvězd byli přítomni snad všichni kromě Jána Svorady. Tedy Ondřej „Sosna“ Sosenka, Tomáš Konečný, Jan Hruška, René Andrle, Michal Hrazdíra a další a další.
Závodníky překvapila jak náročnost závodu („Závod mohl být poloviční,“ prohlásil Ondřej Sosenka), tak diváci („The crowd was fantastic and enthusiastic (publikum bylo fantastické a nadšené),“ řekl Lance Armstrong a na dotaz o atmosféře odpověděl „Super!“).
Stoupání k muzeu bylo zřejmě náročnější, než se zdálo. Gibo Simoni si prý na začátek ani nevzal pití. Ony ty kostky, v Lancově podání cobblestones, i když to nejsou kočičí hlavy z Paris-Roubaix, jsou pěkně náročné. Jakmile závodníci mohli, okamžitě jeli po středové čáře, která je nakreslená na lepším materiálu.
Závod, který odstartoval Václav Klaus, byl od začátku obdařen různými úniky, které ale nikoho nezneklidňovaly. Až když se vpředu utvořilo skupinka favoritů (včetně Simoniho), která nabrala náskok přes třicet sekund na peloton, vyvezl George Hincapie Lance z pelotonu a spolu během tří kol uprchlíky chytili. Takto tedy kroužila skupinka všech favoritů (kromě Tonkova a Hrušky a samozřejmě Padrnose, který své kolo postoupil Hincapiemu, který na něm cosi — zprávy se rozcházejí od vidlice přes řídítka až po představec — zlomil) poměrně v poklidu.
Až zaútočili Sosenka, Konečný, Simoni a Rubiera, udělali si náskok a spolupracovali. Pět kol před koncem už Lance musel vědět, že, přestože povzbuzován některými diváky v naprostém šílenství (vim to podle sebe), tenhle závod prohrál. Ale pro diváky předvedl něco jako spekulativní stahování co kdyby. Styl jak stahoval předtím v doprovodu s Hincapiem s tímto stahováním se nedal srovnat. Vedoucí jezdci o něm samozřejmě věděli a nenechali se dojet. A tak si to rozdali ve sprintu, který z prvního místa vyhrál Ondřej Sosenka a nechal za sebou Simoniho, Konečného a Rubieru v tomto pořadí. S odstupem skončil na pátém místě Lance.
Vyhlašování probíhalo po česku. Pro VIP hosty byl vyvýšený přístřešek, ale vyhlašování probíhalo na naprosté rovině, takže viděli diváci maximálně z druhé řady. A projevy Václava Klause, Ondřeje Sosenky a Lance Armstronga jsme museli pouze poslouchat. Pak jsem se tam probojoval, ale idiotský pořadatelé nás tam z jedný strany nechtěli pustit. Takže jsem od vítězů stál asi metr, ale vůbec jsem na ně přes ty magory neviděl. Pak jsem se přece jenom proklestil aspoň k Sosnovi a pořídil jsem jeho fotky.
Byl to skvělý závod, skvělá podívaná, ale tu organizaci by to chtělo napříště zlepšit.
| This entry was posted by #13 on 01. 08. 2004 at 21:49, and is filed under sport. Follow any responses to this post through RSS 2.0. You can leave a response or trackback from your own site. |

about 5 years ago
To muselo bejt fuckt bomba!
about 5 years ago
Tomu věř!