Už několikrát jsem tady psal o mafióznosti českých soudů (nebo spíš jsem odkazoval na články povolanějších). Považuji tedy za slušnost, poukázat na to, když má někdo v téhle branži rozum.
Ale nejprve chvíli o tom, jak ty soudy fungují. Znáte vězňovo dilema? Je to jedna hra s nenulovým součtem z teorie her. Ve zkratce — jde o to, že chytíte dva týpky, kteří spáchali nějaký přečin. Nemáte na ně žádný přímý důkaz. Vyslýcháte je odděleně. Pokud budou oba mlčet, oba vyváznou s malými tresty za menší přestupky. Pokud jeden zazpívá a všechno svede na toho druhého, bude tento volný a druhý dostane 10 let natvrdo. Pokud zazpívají oba, budou oba odsouzeni ke dvěma letům v lochu.
Ani jeden nemůže vědět, jestli kolega ve druhé místnosti bude mluvit, nebo nebude, proto je teoreticky výhodnější mluvit. Jenže oproti teorii se toto v praxi stává málo. Vězňovo dilema perfektně rozpracoval Arthur Dent (zde, zde a zde).
A co to má společného se soudy? Teorie říká, že pokud soudce nižší instance vynese nesmyslný/protiprávní rozsudek, soud vyšší instance ho zruší. Jenže česká praxe říká, že toto se neděje. Soudy pracují v jakési omertě a soudci, kteří se navzájem vůbec neznají, drží jeden druhého. Hnus, velebnosti.
Ještě horší situace nastává, pokud na krajském soudu potřebují judikát, že např. střílet po lidech je vlastně celkem fajn. V takovém případě vás mladá, nadějná soudkyně na okresním soudě protiprávně odsoudí a za zásluhy (vytvořila judikát) je posléze povýšena na krajský soud. Výroky ústavního soudu o tom, že oni nic, oni soudci a nikdo jim do toho nemá co mluvit, jsou velmi smutné.
Ještě bych se rád vyjádřil k obecně přijímanému mylnému názoru. Soudy tu nejsou od toho, aby prosazovaly spravedlnost. To byla sice možná původní myšlenka, ale velice rychle se přešlo k tomu, že soudy prosazují právo. Tedy měly by. Pokud se povede rozsudek, kdy jdou právo a spravedlnost ruku v ruce, je všechno v nejlepším pořádku. Pokud je rozsudek spravedlivý, ale protiprávní, bude mít zřejmě ještě dohru. Pokud je nespravedlivý, ale v souladu s právem, nedá se dělat nic než změnit zákony. A pokud je nespravedlivý a protiprávní (oblíbená věc našich soudů), tak by měl být soudce pověšen za koule do průvanu.
Tak a teď konečně k té bílé ovci. Jistý soudce kritizoval policii za to, že dává pokuty lidem, kteří zraní při nehodě sami sebe. Podle litery “kdo při nehodě zraní nebo zabije osobu…”. Co si budem povídat, dávat pokutu někomu za to, že nikomu nic nezpůsobil, ale odřel sám sobě nos, je vocasovina první třídy, bohužel přesně zapadající do vocasovosti českého nakládání s právem. Soud řekl, že celé právo je postaveno na trestání poškozování druhých, nikoliv sama sebe. O absurditě vocasovského výkladu zákona, pokračoval soud, svědčí i fakt, že by podle takového výkladu musel člověk platit pokutu, i pokud by sám sebe zabil. Byl jsem tím rozsudkem skoro dojat :)
O studentech práv zase jindy ;)