V loňském roce jsem nabyl 18. roku věku. Proto mi byly letos doručeny volební lístky. Bohužel jsem se jich zmocnil až den před volbami, takže jsem se rozhodl, že už nemá smysl lístky těch dvou nejspravedlivějších stran ani podpalovat, ani je nikde vylepovat a psát na ně NASRAT.
Ještě jsem se věrolomně zamyslel, jaké by to asi bylo, kdyby nebe nebylo. To už jsem se ale chápal lepidla a čtvrtek, abych devátý lístek s nadpisem Občanská demogratická strana hezky čtvrtkou podlepil. Učinil jsem tak a zamkl jej do sejfu. Druhý den hned po ránu se mě zmocnil nechutný pocit zatočit s tou sviní (povšimněte si prosím data toho článku a uznejte moji jasnozřivost :)).
Tedy jsem se vypravil do volební místnosti, paní si mě vodfajfkovala a já jsem zmizel za plentou, kde jsem dostal strach. Vyňal jsem tedy podlepený lístek z modré obálky a přemístil jej do šedé. Volíznul jsem obálku a po chruščovovsku ji botou zalepil. Posléze jsem učinil dva kroky ku volební urně a se slovy “Tady to máš, Paroubku!” jsem učinil jeden čistý vrh.
Druhý den jsem celý zasvětil sledování výsledků a páně Lebedových komentářů. Na závěr dne mě ParouBack za mou celodenní snahu odměnil sladkým bonbónkem — ukázal, že je vskutku takový idiot, jak jsem tvrdil již před více než rokem. No a teď prej budem čekat až do srpňa.