„Those three words are said too much.“ jsem přeložil jako „Ta dvě slova se říkají moc často.“ A čekal jsem. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Stručně by se daly vyjádřit jako: Ty jseš snad úplně blbej, three je u mě tři, tak se nauč anglicky! Ne, dělám si srandu, takhle hustey tentokrát nebyl nikdo, ale přesto s tím překladem mělo hodně lidí problém.
A já vám teď řeknu tajemství. Když řekne Angličan (Američan, Australan, Kanaďan atd.) those three words, tak myslí I love you. To se do češtiny překládá jako miluji tě, to jsem si prosím nevymyslel, to je fakt. A to jsou slova dvě, což překlad respektuje. Takže v překladu bug nebyl a bylo to správně (musim se pochválit sám, nikdo jinej to neudělal :) ).
S překlady je potíž. Spousta věcí nemá v jiném jazyce ekvivalent. Němčina např. nezná slovo mračit se. Taky jsem tomu nemohl uvěřit. Čeština třeba zase nezná anglické slovo mouth-watering a uznejte, že Ronaldo’s mouth-watering performance budeme stěží překládat jako Ronaldův výkon, ze kterého se sbíhaly sliny.
Kategorií samou pro sebe jsou samozřejmě vtipy. Chtěl bych někdy vidět nějaký Svěrákův scénář, ke se to jazykovými vtípky jenom hemží, v překladu. Nedávno jsem viděl film My Big Fat Greek Wedding (Moje velká tlustá řecká svatba), kde si řecká Američanka bere amerického Američana. Na svatbě se mluví řecky, čemuž ani jeden z rodičů manžela nerozumí a jeden z nich říká: „It’s Greek to me.“ Ta věta byla přeložená jako „Je to pro mě španělská vesnice.“, což je sice na první pohled správně, ale ztratil se z toho ten vtip.
Co by se ale rozhodně stávat nemělo, jsou vyloženě chybné překlady. To je to, když někde mluví o Charlieho rotě, zatímco se myslí rota C. Nebo když někdo volá do vysílačky „Rogere“, musíte si sami přeložit, že říká Roger, tedy rozumím. Ještě jsem mimochodem neslyšel, že by jiný signál Mayday někdo přeložil jako první máj. V poslední době jsem takovou, byť drobnou chybu, zaznamenal ve filmu Mean Girls (Protivný sprostý holky), kde se používalo anglické slovo limit, které ale v kontextu bylo do češtiny přeloženo špatně jako limit, ačkoliv šlo o limitu funkce (1. pád limita). (Jiná otázka je, proč se tomu česky neříká limit, když de facto o limit jde.) Legendární je údajný překlad z němčiny, kdy asi hodně důvtipná překladatelka přeložila Buchholz-Relais jako relé z bukového dřeva (ale možná jde jenom o překladatelskou legendu). Více o špatných překladech čtěte zde.
Překlady názvů filmů, to je taky něco. Proč je Twister ponechán jako Twister, a není to Tornádo, aby tomu někdo rozuměl? Proč je The Butterfly Effect přeložen jako Osudový dotek a nikoliv jako Efekt motýlích křídel? Proč je naopak American Beauty přeloženo jako Americká krása, když American Beauty je název odrůdy růže — té, ve které se koupe Mena Suvari? Člověk nechápe.
Poslední, čeho se dotknu, jsou překlady Harryho Pottera a Pána prstenů. Harryho Pottera jsem nečetl, ale Pavel Medek v rozhovoru pro MF Dnes odpovídá na otázku „A nad čím se většinou zaseknete?“
Potíž je zejména s autorčinými novotvary. Důsledně se snažím do češtiny převádět výrazy, které mají nějaký význam a konotaci. Německé, slovenské překlady na to kašlou a ponechávají originál: Hogwarts jsou Hogwarts, žádné Bradavice. Nebo occlumency, schopnost ubránit se tomu, aby naše emoce a myšlenky četl někdo jiný. Nakonec jsem po dlouhém váhání zvolil nitrobranu. Ve slovenštině zůstalo oklumencia: nevím, co to těm dětem řekne. Připadá mi to hloupé, Harry Potter je přece literatura určená hlavně dětem a měla by jim být i srozumitelná.
Zato jsem četl Pána prstenů. Česky. Viděl jsem ho anglicky s titulky a německy jsem četl úryvky. Na nich mě iritovalo přesně to, o čem pan Medek mluví. Took byl Tuk, což Němcům nic neřekne. Zato naše Bral, to je jiné kafe. Ale aspoň Baggins byl Beutlin. Ta jména lidí a míst mají ve čtenáři něco evokovat, proto je Tolkien (nebo Rowlingová) vybírá taková. Takto zkaženým překladem se pak velká část působivosti díla vytrácí.
Nedá mi to, abych nezakončil tento článek citátem:
Žena krásná a věrná je tak vzácná jako dokonalý překlad poezie. Překlad obvykle není pěkný, když je věrný, a není věrný, když je pěkný.
~ Wiliam Somerset Maugham