Praha, to neni jenom most a hrad
Normálně bych tohle psal už v pátek, ale to bych vás jednak ochudil a navíc to ani nešlo.
Bylo domluveno, že v pátek ve čtyři se mám hlásit v Lamačově ulici. OK. Málem jsem si nestih zabalit. Protože ten mizernej stůl se rozebíral dýl, než jsem předpokládal. Přesto jsme zde byli skoro přesně. Nýčko jsme zase museli všechno vynosit. Hotovo bylo za hodinu.
Jak se kolem půlnoci ukázalo, stůl jsme složili blbě, a to přestože jsme jeho instalaci už předtím opravovali. Opravit to jednomužně a v hluboké noci bezhlučně se ukázalo jako naprosto vyčerpávající a téměř nemožný spektákl. Nakonec se ale dobrá věc podařila a ztráty byly pouze bolavá ruka a jedna nalomená úchytka.
Taky jsem musel složit židli, co jsem koupil v IKEA na Zličíně za 699 korun. Kromě toho, že jsem dal dvakrát jednu opěrku blbě, se to docela povedlo. Kromě toho jsem objevil, že na jedný straně mojí postele chybí pár prken, takže tam nedoporučuju sedat ;) .
Internet tu máme osmimegáč, akorát mi občas vypadne síťovej kabel, protože mu nějakej muj předchůdce ulomil tu pojistku. Okno mám snad přesně na západ, takže mi sem celej den svítí slunce jak blázen a vytopí to tu na 27 stupňů. Musim si koupit nějaký žaluzie nebo něco na ten způsob. Zatim jsem to řešil víkem od krabice na chřestýše a jiný špinavý prádlo (taktéž zakoupeno v IKEA Zličín).
Bydlí nás tu 5-6. To podle toho, kolik lidí zrovna bydlí v pokoji vedle s ptákem. (Pták dneska vydával zvuk, jako když se o sebe třou dvě železa, je to blázen.)
Pro všechny, který si mysleli, že budu určitě bydlet na koleji a že neni jednoduchý sehnat bydlení v Praze, říkám, že to neni pravda. Musí se jenom trochu chtít. Na kolej by mě nikdo nedostal a ani jsem si o ní nežádal. No nic.
Bydlíme v lokalitě, kde je božský klid a krásná příroda Prokopského údolí. Jsou tu takové stezky, po kterých normální člověk nemůže jet na kole ani nahoru, ani dolů, ale blázni po nich určitě jezdí bez problémů :) .
V sobotu mě nasrala pokladní v Tescu. Rychlejší by byl snad i lenochod tříprstý. Ve frontě jsem stál 15-20 minut a mezitim mi vypršela platnost jízdenky. A kromě toho jsem si koupil lžíci a vidličku, ale už ne nůž, protože ten prodávali jedině po třech kusech. A otvírák na konzervy jsem nenašel. (Update: Nůž jsem koupil v pondělí, otvírák jakbysmet, akorát neměli ten otvírák, co jsem chtěl. A tu jízdenku jsem si sice koupil novou, ale zapomněl jsem si jí štípnout. Tak jsem byl fascinovanej novou tramvají!)
Hned první den jsem zpozoroval zajímavý úkaz. V rodnej dědině se to moc nevidí, ale tady už jsem viděl několik případů, kdy jde kluk v růžové a vedle něj blondýna. Machys by řek: maser v růžovym a peroxidka s levnym líčením.
Tak dlouho jsem zkoušel vyhazovat anténu z okna na parapet, abych měl co nejlepší signál, až jsem zjistil, že nejlepší signál mám, když je anténa za zavřeným oknem. No to bych se z toho podělal. Mimochodem, jestli někdo víte něco o chytání digitálního signálu, tak řekněte. Rád bych se o tom něco dozvěděl.
Zvědavé čtenáře taky jistě zajímá, jak to tady máme s letadly. Když vyjdete na ulici, pokaždé aspoń jedno letí. Ale tady v bytě jsem nikdy ani jediné neslyšel. Ona totiž létají kousek vedle, než bydlim ;).
To je pro začátek všechno. Za zdržení se omlouvám :)
Budu se sem snažit psát zajímavé zážitky z matky všech měst. A taky ze školy (NF VŠE), ale k tomu až později.