Svůj poslední článek jsem psal o půlnoci (a ráno jsem tam našel tolik překlepů, až jsem se zastyděl…), takže jsem už neměl příliš chuti do argumentace. Proto jsem také zcela vědomě napsal, že jde o několik poznámek, které jsem prostě vyřkl, a nijak jsem dále neargumentoval.
Protože čtenáři (aspoň ti z iDnesu) měli problém se stěžejní větou mého článku, rozhodl jsem se ji trochu více rozebrat. Nadpoloviční, prý demokratická, většina není totéž jako vláda práva! (Jsem si vědom, že nadpoloviční většině se říká absolutní, ale nejsem si jist, zda si to vědí i moji čtenáři, takže raději budu pro jasnost a srozumitelnost používati výrazu nadpoloviční.)
Média, školy, politici, intelektuálové — ti všichni mají pořád plnou hubu demokracie. Což o to, demokracie je možná dobrá věc. Ale to platí tehdy a jen tehdy, pokud je demokracie podřízena vládě práva (rule of law).
Otcové zakladatelé Spojených států amerických si dávali velký pozor, aby nikdy o vznikajícím státu nemluvili jako o demokracii. Vždy důsledně hovořili o republice. Dokonce v Ústavě Spojených států nenajdete jednou jedinkrát slovo demokracie ani jeho odvozeniny! Continue reading “Nadpoloviční většina není totéž jako vláda práva”
Ta hlúpá trináctka snad fakt už zešílela. Nejdřív 
Dnes, kdy kouří 40% dospělé populace a věkový průměr první zkušenosti s cigaretou se stále zmenšuje, se po evropských zemích rozšiřuje původně newyorský nápad s vykazováním kuřáků z restauračních zařízení. Ponechme stranou fakt, že si občas nemůže ani v restauraci, natož v bistru, dát ani jedno pivo — či třeba colu — aniž by se vyhnul zápachu, který kuřáci tak rádi vyrábějí. Zkušenosti ze zemí, kde byl tento “hon na kuřáky”, jak to někteří nazývají, již započat, hovoří jasně: návštěvnost restaurací roste, kuřáctví se omezuje. Ruku v ruce s tím se snižují rizika mnoha chorob, na které se teď zaměříme detailněji.