(The Pond of Rykhnov — Od našeho mrtvého zpravodaje) Na dnešní den naplánovala Radovanova manžížalka Utkání hvězd. Pozváni byli členové HCS Kostelní Bříza, jmenovitě přeceda Mgr. Ing. PhDr. et MSc. Fišer, Ph.D., jeho schwesterchen Alíče, místopřecedkyně Evička, Vujo a moje maličkosť. Svalovec Máša se bohužel omluvil. K hvězdám byli přibráni ještě můj rodný bratranec, ještě nějaký čelavěk z KB a ke konci se dostavil i Eviččin milenec Thomas.
Bylo domluveno, že dáme Fišerům co proto. A slip jsme splnili. Navíc jsme Radka utahali. Eva ostatně ví, jak na to. Ale jindy prej hned po tom utahání usne. Tomu jsem nerozuměl.
Byl to zápas, při němž létaly od ledu jiskry. I pionýři. Zkrátka to byl zápas jako řemen. Byl jsem tak unavenej, že jsem zapomínal puk. To se mi teda stává i normálně, ale to se nemám na co vymluvit ;) .
Radek se na třetí pokus trefil po nápřahu do puku, nečež hlesl: “V NHL asi střílej prudčeji než my.” Bohužel se mi nepodařilo přesně změřit rychlost přecedovy střely, ale že by se to blížilo rychlosti 100 mil za hodinu, o tom mám zcela vážné pochybnosti :mrgreen:
Vesnická dítka donesla na zápas i cukroví, takže jsme měli co sněst. Jakožto správní hardcore sportovci jsme hráli až do tmy tmoucí, až na rybníce nezbyl nikdo kromě nás. Což jsem musel zajíst Vujovic vánočkou. Byla to pořádná brzda, málem se zadusil. Ale byla dobrá!
Prasák přeceda si roztrhl svoje kalhoty od kolene až… ano, až tam.
Byla tam taková zima, že se z hokeje vrátily samý holky.
A radši už to zakončim, jelikož jsem pro dnešní den vyčerpal zásobu trapných fórů i zásobu narážek na přecedu. Pro radost si můžete povinně přečíst několik bonmotů o nejskvělejší hře na světě.
Hehe :grin: