Ve čtvrtek kolem poledne jsme přišli o poslanecký klub v Evropském parlamentu (EP). Lotyšská poslankyně totiž podlehla nátlaku socialisty Schulze (předsedy parlamentu) a lidovce Webera (předsedy největšího poslaneckého klubu v EP) a odešla z našeho klubu Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD).
Jak nám sama řekla, pánové Schulz a Weber na ni tlačili, aby odešla z našeho poslaneckého klubu, jinak ji nenechají zvolit hlavou parlamentní delegace do Kazachstánu. Věděli, že o tento post velmi stojí a ucítili příležitost, jak náš klub rozložit.
Poslanecké kluby (podle oficiální terminologie politické skupiny, nejčastěji se ale používá germanismus frakce) v Evropském parlamentu musí splňovat dvě kritéria. Musí mít aspoň 25 poslanců, což pro nás není problém, protože samotný UKIP jich má 24. A musí mít poslance alespoň ze sedmi evropských zemí. Což není problém pro socialisty ani pro falešnou pravici, ti mají zastoupení ve všech zemích. Frakce evropských lidovců (EPP) a evropských socialistů (PES) se proto nemusí obávat, že by tyto prahy nepřekročili. Pro euroskeptiky je to ale problém, protože je těžké sehnat euroskeptiky ze sedmi zemí, když např. ve Francii, Řecku nebo Maďarsku se za euroskeptiky vydávají nepřijatelné xenofobní strany. (Podle pravidla 32 jednacího řádu EP lze zažádat o výjimku, té ale musí vyhovět konference předsedů – složená mj. z pánů Schulze a Webera.)
Jako předseda klubů Nezávislost a demokracie a posléze Evropa svobody a demokracie si Nigel Farage vydobyl mezinárodní pověst kritika evropské integrace, bezúčelného rozhazování peněz i nedodržování pravidel, která Evropská unie (EU) sama sobě nastaví. Popularita jeho strany UKIP tak vzrostla, že se britský premiér a předseda Konzervativní strany David Cameron v květnu a červnu ze všech sil snažil Nigelu Farageovi ve vzniku frakce zabránit – přetáhl k sobě téměř všechny bývalé členy frakce.
Nigel Farage přesto dokázal poslance ze sedmi zemí sehnat a nadále tak Davida Camerona ohrožuje. Když teď UKIP dostal svého poslance do bristkého parlamentu, bylo jasné, že protifarageovský tlak ještě zesílí. Mít a nemít poslanecký klub je totiž v europarlamentu velký rozdíl. Bez poslaneckého klubu nemají politické strany nárok na místnost na jednání, nemají nárok na placené zaměstnance nad rámec poslaneckých asistentů a především se velmi omezí jejich možnost vystupovat na plénu EP.
Pokud by se podařilo zamezit Nigelu Farageovi v předsedání poslaneckému klubu, přišel by tak o finanční prostředky i o svoje slavné proslovy v europarlamentu. A to samé se týká i Petra Macha. Za peníze poslaneckého klubu totiž můžeme v České republice pořádat přednášky. Petr Mach se navíc na plénu aktivně zapojuje do diskuse, jak nám jenom pravidla dovolí.
Všechno se seběhlo velice rychle, událostmi jsme zaskočeni. Vyjednáváme ale s parlamentními stranami (v eurospeaku se jim říká delegace) o tom, jak náš poslanecký klub znovu sestavit.
—
Psáno jako podklad pro článek Petra Macha »