Banksteři a finanční krysa

Když už se k tomu vyjádřil každej, tak já taky!

Co si kdo nadrobí, musí si taky sežrat. Věděly to už naše babičky, ale socialistické vlády světa o tom nechtějí ani slyšet.

Druhý nejhorší výsledek této finanční krize by byl, pokud by Američané do hospodářství skutečně napumpovali 700 miliard dolarů (rozpočet České republiky na 15 let). Ale nebyl by to přece jenom ten nejhorší výsledek. Ten nejhorší, ke kterému se už hrdě přihlásil komunista Sarkozy, by byl ten, pokud by se státy rozhodly pro ještě mnohem více regulace.

Tato krize není krizí kapitalismu volného trhu. To ani omylem. Nezapomínejte, že jedna velmi důležitá věc je státem velmi regulována. Jsou to peníze. A helikoptérový Ben (Ben Bernanke — šéf americké centrální banky) je tiskne jako o závod. Možná skutečně není daleko den, kdy dostojí své přezdívce a bude s helikoptérou lítat nad Spojenými státy a bude z ní shazovat bezcenné papírky jménem dolary.

Představte si tu situaci. Pan Novák dobře investuje a třikrát ročně se válí na Bahamách. Vedle něj bydlí pan Svoboda, který investoval hůře a jednou ročně si zajede do Španělska. Pan Novák se o zisk ze svých dobrých investic s panem Svobodou nedělí. Proč by měl?

Představte si ale další situaci. Po čase se ukáže, že ta investice pana Nováka až tak dobrá nebyla a on o své peníze přijde. Pan Svoboda se jenom směje, protože se svým konzervativnějším přístupem k investování si nyní už může dovolit jednou ročně cestu na Seychely. Může mi někdo vysvětlit, jak k tomu pan Svoboda přijde, aby se z jeho peněz platila špatná investice pana Nováka?

Když si koupím místo piva nějaký samoser, tak taky nikoho můj špatný nákup nebude zajímat a nikdo mi nedá ani korunu. A připadalo by mi naprosto neetické a sprosté po někom požadovat zaplacení této mojí blbosti.

Stejně tak za neetické a sprosté pokládám, pokud by měly modré límečky zacálovat ze svých daní nebezpečné avantýry bílých límečků na finančích trzích. Dokonce bych řekl, že by takovou zhovadilost měl soud označit za protiústavní a jednou provždy by od toho byl pokoj.

Hovořit o novém černém pátku a zhroucení světové ekonomiky může jenom ten, kdo ví, že moc dobře lže, ale má máslo na hlavě (jako bývalý investiční bankster Henry Paulson, t. č. americký ministr financí).

Co se totiž stane, pokud budou banksteři vědět, že zisky zůstanou v jejich kapsách, ale ztráty zaplatí sousedi? Představte si sami sebe. Půjčím vám deset tisíc korun a řeknu vám, že si s nimi můžete udělat, co chcete. Dále vám řeknu, že veškeré zisky jsou vaše, ale pokud těch deset tisíc prošustrujete, nebudu je chtít zpátky. No to byste byli blázni, abyste ty peníze neinvestovali tam, kde je možnost největšího zhodnocení (a zároveň největší riziko)!

Přesně to samé udělají i velké bankovní domy. Budou riskovat, protože budou vědět, že zisky jsou jejich a ztráty zamázne vláda. A tomu (a ničemu jinému), vážení přátelé, se říká morální hazard.

Jaké je tedy správné poučení z této krize? Nechme trh, ať si poradí. A on si poradí, to mi věřte. Státy by měly přestat strkat svůj nenasytný rypák do všeho. Poučením z krizového vývoje není více regulace, ale daleko méně regulace.

Poslouchejte Rona Paula a čtěte rakouskou školu…

PS: Doporučuji článek Lokutův a částečně i ten od Iva Lukačoviče (Ivův psychedelický sen o ceně akcií je podle mě dost mimo)