Stojim na zastávce před kampusem a čekám na autobus. Spolu se mnou čeká taky spousta Číňanů. Čekám už docela dlouho, protože nevim, kdy ten muj autobus jede.
Je teprve půl devátý ráno, státní svátek, takže autobusy přijížděj víceméně prázdný a nabíraj davy žluťáků. Co tu tak stojim, skoro sto procent čekajících už se obměnilo. Mezi dalšími přicházejícími je holka, která mě pozoruje. Docela pěkná. Číňanka, of koz. Projde kolem mě, řekne “Hello.”, na to samozřejmě zdvořile odpovim, takže čekám nějakou hlubší interakci, ale Číňanka projde kolem, sedne si na lavičku a pustí si muziku. Nezbejvá než zavrtět hlavou a říct si: Čína.
Čekám teda dál na autobus a koukám po vejrech.
Najednou ta samá Číňanka stojí přede mnou a vede se mnou typickej čínskej seznamovací rozhovor. Jestli jsem student na jejich univerzitě, jaký je moje zaměření, odkud jsem, na jak tu jsem dlouho, jestli kouřim a co piju…
Ukazuje se, že kromě toho, že je hezká, je i sympatická. Studuje na naší univerzitě právo, takže jsem nejdřív chtěl říct, že bude nová Ally McBealová nebo tak něco, ale pak jsem si to rozmyslel, protože bych se vsadil, že by nevěděla, kdo to je. Přestože říká, že anglicky mluví so-so, ve skutečnosti mluví hodně dobře. Říkám, že čekám na autobus do RT-Martu; netuší, kde to je, ale říká mi, že jede na brigádu do Nokie, a ukazuje mi firemní tričko. :)
Číňani (hlavně Číňanky) nikdy dlouho neváhaj, aby se člověka zeptali na jeho telefonní číslo, obvykle stačí tak dvě věty… ale tahle je jiná, mluví se mnou už dobrejch pět minut… najednou řekne, že přijel její autobus, takže čau a díky za ty ryby — nastoupí a odjede.
Nezbejvá než zavrtět hlavou a říct si: Čína.
A čo tak si od nej to číslo vypýtať sám? :)
Jenže pointa týhle povídky neni v tom, že bych jí snad chtěl pozvat na rande a nemoh jsem, nýbrž v tom, že ona ke mně zničehonic přišla, vyptávala se — a pak zas zničehonic odešla. Což je možná normální i v Evropě, ale já jsem to ještě nezažil. :)
No, ja v tom vidím niečo iné, čo som zažil v Európe aj v Amerike: Prejavila záujem, urobila prvý, dokonca aj druhý krok a čakala na to, že sa toho chytíš a urobíš tretí :) Ale keďže ty nič, tak už nepokračovala…
tak to je snad jasné, ne? nevím, jaké jsou číňanky, ale z pohledu ženy je to tak, jak říká Daniel nade mnou x)
Som rád, že mám pohľad ženy :D
Ale já jsem její číslo přece nechtěl. :D Tady šlo o úplně něco jinýho, jak už jsem psal ve svym prvnim komentáři. The culture that is China.
To byla evidentně nějaká rebelka, co se chtěla distancovat od čínského stereotypu. Škoda, že sis od ní nevzal číslo nebo někam nepozval, žcela jistě bys měl k dispozici laciný šuk.
Na druhou stranu zase mít na krku číňanku s sebou nese určitá rizika, kdybysis jí chtěl přivýzt domu, byl bys označován za multi-kulti eurohujera, což by určitě neprospělo Tvě politické kariéře. :razz:
Takže jsi vlastně nakonec udělal dobře!
Naopak. Chovala se velmi čínsky. ;)
Nj, neni lehký bejt bělochem v Číně, vlastníkem největšího penisu v okruhu hodně moc kilikometrů
kilometrů