Excerpta z četby Martina Pánka – Bohatství národů

Zde zanechávám svoje twitterové vlákno z četby Bohatství národů. Článek jsem pojmenoval po vzoru oblíbené rubriky z blogísku Václava Klause.


Místo vánočních pohádek jsem se dal do četby Bohatství národů, bestselleru Liberálního institutu. Je to tlustý, takže mi to vydrží nejspíš i do dalších Vánoc.

Došel jsem do půlky, ufff. Rychlý postřehy: Adam Smith má velkej pozorovací talent a dokáže se nad věcma výborně zamyslet.

Ale v kapitolách, kde mluví o cenách, se vám chce snad na každym řádku křičet: “Marginalismus!” Dostává se k tomu tak blízko, a přece ho to nenapadne.

Continue reading “Excerpta z četby Martina Pánka – Bohatství národů

Recenze: Mačací kožuch a ťava pri Čínskom múre

Mám jednu kamarádku Dominiku, kterou podezřívám z toho, že dělá pro CIA. Sice na první pohled vypadá jako běžné děvče ze Spiše, ale pak se dozvíte, že mluví plynně čínsky a dokonce v čínštině čte starý Bible. Mojí sazečce radila, jak líp zacházet s InDesignem. A jednou přišla na večeři s učebnicí kryptografie. Buď tedy agent tajných služeb nebo renesanční polyhistor.

Seznámil jsem se s ní po (blokovaném) Facebooku, když jsme byli v Číně ve stejnou dobu. Tedy já byl v hlavní Číně a Dominika ve vzbouřené provincii – na Taiwanu. Popř. pohledem z Taiwanu byla ona v hlavní Číně a já ve vzbouřené provincii.

Continue reading “Recenze: Mačací kožuch a ťava pri Čínskom múre

Recenze: Jak jsem potkala Brusel

I když jsem v Bruselu strávil pět a půl roku, moc jsem se toho o něm nedozvěděl. Mezi věčným cestováním do Štrasburku a zpátky do Prahy, uzavřeností v eurobublině, neschopností mluvit s domorodci jejich jazykem, popíjením belgických piv a trčením v metru kvůli technickým poruchám mi nezbylo příliš času na poznání tohoto mého druhého domova.

Naštěstí nejsou všichni takové netykavky jako my eurokrati. Novinářka Kateřina Farná nasbírala během svého pobytu v Bruselu úžasné zkušenosti a příběhy a ty sepsala do knihy Jak jsem potkala Brusel, kterou vydal náš obchodní partner Grada.

Continue reading “Recenze: Jak jsem potkala Brusel

Smutné odcházení Václava Klause

Těžko byste hledali většího klausovce, než jsem já. Považuju Václava Klause za instrumentálního hráče hned v několika zásadních otázkách politicko-ekonomické transformace 90. let, politického génia a mimořádně sečtělého intelektuála.

Ve třech životech Václava Klause – předpolitickém, politickém a post-politickém – považuju ten politický za velmi úspěšný a ten post-politický za kolosální sérii vlastních gólů.

Continue reading “Smutné odcházení Václava Klause”

Kde přispět na pomoc migrantům a uprchlíkům

Vsadil jsem se s různými lidmi o výsledek amerických prezidentských voleb. Peněžní výhry jsem se rozhodl odkázat nějaké organizaci, která pomáhá migrantům a/nebo uprchlíkům.

Protože tohle není sféra, ve které se vyznám, zeptal jsem se odborníka od fochu, jak se říká, kamarádky Thuy a ta mi doporučila několik organizací. Přijde mi škoda, aby její snaha zůstala jenom v uvnitř naší konverzace v Messengeru, takže poskytuji seznam takto veřejně pro inspiraci vás dalších.

Nezapomeňte, že se blíží Vánoce, kdy máme otevřít nejenom svá srdce, ale i peněženky.

Continue reading “Kde přispět na pomoc migrantům a uprchlíkům”

Čtyři roky Trumpa stačí, drahoušku

Před čtyřmi lety jsem napsal dvojici článků. Osmého listopadu Krátké stanovisko k US volbám 2016 a pak devátého dopoledne The Donald prezidentem. Hledáme silver linings. Jak se mi to povedlo?

Když jsem osmého večer psal ten článek, žil jsem v blaženém přesvědčení, že není možné, aby dost lidí volilo někoho, jako je Donald Trump. Neuměl jsem si to představit. Měl jsem absolutně ničím nepodložený pocit, že Hillary Clintonová může vyhrát Texas, protože volba Donalda Trumpa je něco, čeho se nemůže dopustit žádný seriózní člověk. Volební noc a povolební ráno mě naplnily nekonečným vyděšením.

Continue reading “Čtyři roky Trumpa stačí, drahoušku”

Jak jsme brexitovali

Odcházení z Evropského parlamentu, ve stručnosti vypíchnuté okamžiky. Ke konci to graduje.

Nigel se chystá na odchod. Vzadu já. :D

V roce 2018 jsem si při pohledu na parlamentní kalendář 2019 jsem si všiml neradostné zprávy, že nebudeme mít tzv. zelené týdny, tedy týdny, kdy mají být poslanci ve svých obvodech, což znamená, že v Evropském parlamentu není ani noha a je tak de facto volno. Nutno poznamenat, že v té době jsem si ještě myslel, že moje působení v Evropském parlamentu skončí 31. března – v den brexitu.

Continue reading “Jak jsme brexitovali”

Libinst na kongresu ODS, o současnosti a budoucnosti libertariánů

Liberální institut byl pozván na kongres ODS, kde se mohl reprezentovat stánkem v předsálí. Této příležitosti mluvit přímo se členy největší české pravicové strany jsme samozřejmě rádi využili.

Na kongres jsme přivezli spousty knih Liberálního institutu a informační brožuru a v celkovém počtu 2 ks jsme stáli u stánku (na levnou krásu).

Continue reading “Libinst na kongresu ODS, o současnosti a budoucnosti libertariánů”