Shit happens!
Občas šlápneš do hovna.
Děkan Ševčík diskredituje svoji školu i liberalismus
28. 03.
K rukám rektorky prof. Ing. Hany Machkové, CSc.
Vysoká škola ekonomická v Praze
nám. W. Churchilla 4
130 67 Praha 3
Na vědomí členům AS VŠE a představitelům Liberálního institutu
V Praze 27. března 2014
Vážená paní rektorko, vážení senátoři, vážení čtenáři,
rozhodli jsme se napsat další pokračování seriálu dopisů v kauze děkana Miroslava Ševčíka, protože máme pocit, že náš úhel pohledu ještě nezazněl.
Děkan Ševčík se po sametové revoluci staví do role propagátora liberalismu, založil Liberální institut, debatuje v médiích a koneckonců jím vedená fakulta má motto “Svoboda nade vše”. Děkanovy ostatní kroky ovšem jeho působení zcela diskreditují a hrozí poškodit dobré jméno Vysoké školy ekonomické, Liberálního institutu a klasického liberalismu jako takového (pokud se tak již nestalo). More >
ESFLC14
23. 03.
European Students for Liberty Conference 2014
Jak dobře víte, loni jsem se zúčastnil ISFLC13, letošní konference evropský divize se konala v Berlíně — mym oblíbenym evropskym městě. Takže je jasný, že jsem musel jet. Jančura tam jezdí za pár šlupek a město znám jak svý adidasky.
Program letošní konference navíc sliboval über-epický řečníky. Namátkou Toma Palmera, Michaela Tannera (mýho chefa z Cato Institutu), Steva Daviese nebo Cathy Reisenwitzovou. Původně byl inzerován též Trevor Burrus, další kolega z Cata, ale z toho nakonec sešlo. Největší inzerovanou hvězdou byl ovšem Johan Norberg.
Pokud nevíte, kdo to je, tak byste s tim měli sakra něco dělat. More >
Trolling level: MVČR
20. 03.
To nevymyslíš.
Podle zákona o volbách do Evropského parlamentu musí kandidáti předložit osvědčení o českém občanství. Což už je na první pohled absurdita non plus ultra. Člověk má dokládat ministerstvu vnitra, že mu ministerstvo vnitra samo od sebe udělilo občanství.
Můžou euroskeptici kandidovat do europarlamentu?
10. 02.
Spousta lidí se nás ptá, jak můžou euroskeptici kandidovat do europarlamentu. Někteří k tomu připojují, že jde o pokrytectví. S tím nelze souhlasit.
Předně si musíme uvědomit, že evropský parlament je mocenská instituce. Každá politická strana usiluje o podíl na moci. Je tedy logické, že každá strana včetně Strany svobodných občanů kandiduje do evropského parlamentu.
Chtít méně Evropské unie je zcela legitimní, i když v této chvíli opoziční názor. A cožpak nemohou v evropské demokracii existovat opoziční názory, pouze souhlasní kývači? Divná demokracie. More >
Eurokarta se obrací
08. 02.
Když jsem v roce 2009 zakládal web euroSEPTIK.cz, chtělo nás v ČR vystoupit z Evropské unie asi pět. Informování v médiích bylo naprosto jednoznačné: Evropská unie je ráj na zemi, všechno, co přijde z Brusele je požehnání a Klaus nám dělá ve světě ostudu.
Ve zprávách se samozřejmě nikdy neukázalo, o čem jedná Evropský parlament nebo Evropská komise. Bylo jisté pouze to, že je to dobré. Proto nás s Vítkem Jedličkou napadlo, že budeme šířit informace o té skutečné Evropské unii, ne nějaké, kterou si vysnili eurosnílci. More >
Důvody pro vystoupení z EU nikdy nebyly silnější
05. 02.
První řádka Římské smlouvy říká, že smluvní strany jsou “rozhodnuty položit základy stále užšího svazku evropských národů” a politici v tomto rozhodnutí po desetiletí pokračovali, aniž by se lidí zeptali na jejich souhlas.
Ptát se lidí na souhlas byl v Evropské unii vždycky riskantní podnik, protože když se lidem dalo slovo, obvykle nesmyslné návrhy EU zamítnou. Jako když Irové řekli “ne” Smlouvě z Nice, když Švédové a Dánové řekli “ne” nebo když Francouzi, Nizozemci a znovu Irové řekli “ne” té milované Evropské ústavě Lisabonské smlouvě (připomeňme si, že tyto dvě smlouvy jsou v každém ohledu identické).
Nechávat o návrzích hlasovat v referendu je tudíž v Bruselu velice obávaný krok. Eurokrati dávají přednost postupu po byrokratických krůčcích. Téměř všechny státy EU mají politický systém, který je náchylný ke krizím koaličních vlád. Proto se média zajímají především o místní politickou detektivku a eurobyrokracii nevěnují příliš velkou pozornost — což dělá mandarínům z Berlaymontu velkou radost a občanům velké starosti. Když už se ale občanům dá možnost, aby se vyjádřili, má jejich odpověď poměrně obvyklou podobu. More >
Proč kandiduju v primárkách Svobodných pro eurovolby
04. 02.
Když zasedá parlament, je třeba bát se o peněženku i o hrdlo, jak říká klasik. Když zasedá europarlament, je nutné mít se na pozoru obzvláště.
Proč libertariáni podporují homosexuální manželství
24. 01.
Bývalý zástupce prezidentova kancléře Petr Hájek se pustil do debaty s novým místopředsedou Svobodných Tomášem Pajonkem ohledně rodiny, homosexuálních svazků, dětí a tak podobně. Nyní se do sporu vložil také kandidát Svobodných na prezidenta Ladislav Jakl.
Chtěl jsem o tématice napsat článek už nějakou dobu, teď to ale vypadá, že už nejde dál čekat.
Ladislav Jakl píše:
Někteří libertariáni si myslí, že mít negativní názor například na registrované partnerství je projevem neúcty ke svobodě jisté části lidí. Jenže to je veliký omyl. Manželství (stejně jako různé formy registrace partnerského vztahu) je sice svazkem dvou stran, ale nikoli dvou partnerů, jak se asi leckdo domnívá. Je svazkem partnerů na straně jedné a státu na straně druhé. Je státní institucí, je nástrojem veřejného práva. Umím si představit důsledného libertariána, který bude požadovat odstátnění partnerských vztahů, tedy ponechání i manželství soukromoprávním smluvním nástrojům. Pokud ale chce libertarián naopak vytvořit novou privilegovanou veřejnou instituci: státem registrovaný svazek homosexuálů, pak je přinejmenším nekonzistentní. Prostě si nevšiml, že k naprosté svobodě v partnerských vztazích zcela postačí volnost žít podle soukromého práva. Registrované partnerství není formou legalizace soužití homosexuálů, to je legální i bez registrace. Registrované partnerství je formou etatizace, institucionalizace a privilegizace soukromých vztahů. A pokud s ním konzervativci nesouhlasí z morálních důvodů, jsou s konzistentními libertariány vlastně na jedné lodi.
K tomu se musím vyjádřit už jenom proto, že jsem dřív takový názor zastával taky. Už nezastávám. More >
Evropská unie je definice korupce
19. 01.
Hospodářská komora ČR se dostala k penězům z evropských fondů falšováním údajů, tvrdí EU a zaměstnanec veřejnoprávního rozhlasu tvrdí na svém účtu na Twitteru, že je to prý ostuda.
Mohu než souhlasit, skutečně to je ostuda. Avšak je to ostuda Evropské unie a všech jejích zastánců. Evropská unie je totiž korupcí tak prolezlá, že ji jednou budou učebnice dějepisu popisovat jako jeden z nejkorupčnějších systémů, který kdy existoval.
Dodnes přetrvává v jistých kruzích nekritický obdiv ke všemu bruselskému, vyjádřený snad nejlépe postojem Václava Havla, že – parafrázuji – český tunelář se tetelí blahem v českém přítmí, ale bojí se bruselského světla. Ale karta se začíná obracet. More >
Letní semináře pro studenty liberalismu
08. 01.
Možností, kam se mohou jet v létě na týden vyřádit začínající teoretici liberalismu, je několik. Tady přináším stručný přehled:
Amerika
Americké semináře se od evropských odlišují dvěma věcmi: Dostat se tam je mnohem dražší, zato se tam ale setkáte se světovými špičkami liberalismu a se zapálenými účastníky z celého světa.
Foundation for Economic Education (FEE) pořádá v létě několik seminářů. Nejvyšší kvalitu má Advanced Austrian, o kterym mi říkala zaměstnankyně FEE, že už ho ale nebude dělat FEE, nýbrž Pete Boettke sám. Nedaří se mi rychle nic dohledat, takže netušim, jak to je. More >
Gummersbach 2013
05. 01.
Psát deníkový články po půl roce je nejlepší.
Poté, co jsme s Dominikem absolvovali semináře v Americe, v Bulharsku a ve Slovinsku, rozhodli jsme se ukončit svoji seminářovou tour v Německu, konkrétně v Gummersbachu.
Gummersbach je taková německá prdel světa kdesi u Kolína, známá tim, že tam kdysi bejval úspěšnej házenkářskej tým (na to Němci fakt koukaj). No a taky se tam nachází sídlo Nadace Friedricha Naumanna.
To máte tak. Politický strany, který se dostanou v Německu do Bundestagu, si musej založit nadace, kam maj daňovej poplatník sype prachy jako zjednanej. Takže FDP má Nadaci Friedricha Naumanna. CDU má nadaci Konrada Adenauera, jehož ministr financí byl rozumný liberál a euroskeptik, ale nadace samotná teď sere atomový hřiby z toho, že by se její akce měl zúčastnit Petr Mach.
FDP jsou socani jak řemen, v europarlu zasedaj v tom vůbec nejeurosvazáčtějším poslaneckym klubu, kterýmu předsedá nejošklivější člověk na světě a taky největší eurohujer. Samotná nadace ale kupodivu financuje projekty, které podporují liberalismus a euroskepticismus. Takže financuje i seminář o liberalismu přímo ve svym centru v Gummersbachu. More >
Momentky 2013
31. 12.
Film
Dohnal jsem několik restů, viděl jsem např. Limonádovýho Joea, Schindlerův seznam nebo Jih proti Severu. V kině se mi nejvíc líbili Rivalové.
Seriál
Stejně jako loni HIMYM a Survivor. Letos jsem navíc viděl první řadu The Americans a líbila se mi.
Beletrie
Letos jsem žádnou beletrii nečet, pokud nepočítáme Ganja Story. Ale celej rok jsem se připravoval na to, že si přečtu Velkýho Gatsbyho. Dokonce jsem začal, ale vůbec jsem se na to nesoustředil, tak jsem to přesunul na jindy. More >
Sabrina, pravicový film
15. 12.
Dohnal jsem jeden ze svých věčných restů a zhlédnul jsem film Sabrina s Audrey Hepburnovou a Humphrey Bogartem. Film je z roku 1954 a odehraje se v něm tahle scénka (používám jména herců, postavy se jmenují Linus a David Larrabee).
Holden: “Máš všechny peníze na světě.”
Bogart: “Vydělávání peněz není hlavní účel podnikání. Peníze jsou vedlejší produkt.”
Holden: “Co je teda hlavní cíl? Moc?”
Bogart: “Ále, z toho se stalo sprosté slovo.”
Holden: “Tak co je to nutkání? Jdeš vyrábět plasty. Co tím dokážeš?”
Bogart: “Co tím dokážu? Nic moc.
Vynalezli jsme nový výrobek, něco, z čeho bude mít svět užitek. Nové odvětví se přesune do nerozvinuté oblasti. Postaví se továrny, rozeběhnou se stroje a podnikáš. A shodou okolností teď lidé, kteří předtím neviděli ani halíř, mají najednou dolar, a bosé děti mají boty na nohou a mají umyté obličeje.
Co je špatného na nutkání, které dává lidem knihovny, nemocnice, baseballová hřiště a v neděli večer filmy?”
[Bogart zavolá svoji sekretářku.]
Holden: “Teď si připadám jako padouch.”
Humphrey Bogart hraje ve filmu boháče, který tráví příliš mnoho času v kanceláři, ale je to morální a ctnostný člověk. A to se odehrálo v jednom z nejslavnějších filmů historie, ve kterém hráli největší filmové legendy a který pochválila kritika.
Ani jsem nemohl uvěřit, že něco takového pustil Hollywood na plátno. Dnes totiž, po více než půl století, pouští Hollywood do světa filmy s tak hloupoučkým poselstvím o boháčích parazitujících na chudých, že tomu nemůže věřit ani takový blb jako Matt Damon, který je nepřekvapivě tak trochu pokrytec jak Brno.
A samozřejmě nemůžeme zapomenout na Audrey…
h/t: Sean Malone
Debata kandidátů na místopředsedy
02. 12.
Podle Stanov Svobodných (viz) končí po každých sněmovních volbách mandát současného republikového předsednictva a do tří měsíců musí být zvoleno předsednictvo nové. Je to vynikající pojistka proti tomu, aby horké hlavy osnovaly haškovské puče.
Předseda vyhlásil volbu na týden od 30. listopadu. Na post místopředsedy se přihlásilo kromě současných čtyř místopředsedů dalších osm kandidátů.
Na Ask.fm někdo zmínil, že by bylo dobrý uspořádat debatu kandidátů (to jich teda ještě nebylo 12). Nápad se mi líbil, tak jsem se ho ujal. Situaci jsem podcenil — nejenom, že jsem skoro neměl čas na přípravu, ale nakonec jsem ještě onemocněl zákeřným kašlíkem. Na fóru mi bylo po právu dáváno najevo, že to pěkně schytám, pokud někomu budu nadržovat. Ukočírovat debatu ve dvanácti (nakonec při dvou neúčastech jenom deseti) lidech přede jenom není jednoduché.
Debata měla tři části. Obecné otázky pro všechny kandidáty, dvouminutovou minizpověď každého kandidáta a dotazy z publika. Karel Zvára mi naprogramoval aplikaci pro sledování času, která mi hodně pomohla, takže jsem každému dal skoro totožný časový díl debaty.
A na výsledek už se podívejte sami:
Nejzajímavější část (ty minizpovědi) začíná v čase 1:09.
Mně debata v rozhodování pomohla. Tak snad pomůže i vám.
Pár slov k intervenci ČNB
17. 11.
Česká národní banka (ČNB) zahájila devizové intervence, lid se začal bouřit, mluvit o okrádání atp. A já to nechápu. Vypadá to, že lidi v podstatě až teď zjistili, že máme centrální banku a že ta manipuluje českou měnu a centrálně plánuje, co se s ní bude dít.
Např. Václav Klaus píše: Je to absence pokory, je to ambice nás všechny řídit, je to hraní si na demiurgy našich osudů.
Skutečnost je taková, že ČNB vyhlásila inflační cíl 2 %. A protože v bankovní radě jsou ekonomové a ne politici, rozhodli se, že tento cíl budou držet, přestože svým krokem strašně naštvou veřejnost, která o jejich počínání dosud nejevila nejmenší zájem. More >
Reakce na Jana Martinka
31. 10.
Pomalu dohánim resty z volební kampaně. AdaMM mě vyzval, abych zareagoval na referát Jana Martinka o programu Svobodných. Tímto zde tedy činím.
Fakt vám nevadí, že kromě svobody v tom, kam se kutálejí peníze (“NIKDO, opakuji NIKDO mi do toho nesmí mluvit! NIKDY!”) jsou v ostatních programových bodech velmi konzervativní? Tedy přesněji, že staví nikoli na přístupu “dělejte si co chcete”, protože jste svobodní, ale “dělejte si, co si myslíme, že je správné, protože dobře víme, jak je to správně”?
I call bullshit. Kde v našem programu nebo jakémkoliv dokumentu je napsáno, že my víme, jak má někdo žít? Nikde. Obzlášť od voliče Zelených je to asi nějaká recese, stejně jako v jejich rapovém hitu “neprožít život ve státem danejch kolonkách”. No jasně, můžeš si žít, jak chceš, ale nesmíš jíst hranolky, nesmíš kouřit, nesmíš svítit žárovkou, nesmíš jíst jídlo z daleka atp. atp. Fakt liberální, wtz! More >
Poděkování členům, příznivcům a voličům
30. 10.
Vážení Svobodní členové, příznivci a voliči v Pardubickém kraji,
chtěl bych Vám velmi poděkovat za právě ukončenou volební kampaň pro volby do PS PČR 2013.
Bylo mi ctí a potěšením vést kandidátku právě ve Vašem kraji. Velmi si vážím toho, že jste vybudovali dobře fungující krajskou organizaci, podíleli se na kontaktní kampani, přesvědčovali známé i neznámé a po fyzicky i psychicky náročné kampani nakonec naší kandidátce dali i svůj hlas. More >
Pár nesouvislých poznámek k volbám
28. 10.
Volební výsledek Svobodných považuju za příměřeně velký úspěch, a proto jsem se Hegerovi navzdory opil, jak zákon káže. Doufám, že až se Svobodní dostanou do Sněmovny, tak tento zákon nezruší! To už radši zrušme zákon schválnosti.
Jsem překvapen a do jisté míry polichocen tím, že jsem v Pardubickém kraji získal nejvíc preferenčních hlasů a jako jedinej jsem překonal 5% hranici i přes to, že za mnou byli dva doktoři a Pepa Káles.
Mrzí mě ale, že jsem neměl dostatek financí a času na lepší kontaktní kampaň. Svoji přítomnost u republikové webové kampaně jsem proto považoval za efektivnější.
Zatím jsem to nikde nezaznamenal, ale podle mě největší změnou těchto voleb je to, že jsme se stali regulérní pravicovou stranou. Už nejsme stranou libertariánských nerdů, která má největší výsledky tam, kde je nejnižší účast, protože pravověrný čtenář Hayeka k volbám na rozdíl od teplákového voliče dojde, ale už jsme stranou, která nejvíc boduje v největších městech. Napomohla tomu deziluze normálních (non-nerdovských) pravičáků a povedená volební kampaň. Přiznejme si, že s předchozími volebními materiály se do zkoumání naší strany mohl pustit jedině nerd. More >
Koho volit 2013?
24. 10.
Před každejma volbama píšu o stranách a co se mi na nich líbí nebo nelíbí, většinou nelíbí. (Akorát u prezidentskejch voleb jsem to napsal až pár hodin po prvnim kole, nějak jsem nestíhal.)
Tak tomu bude i letos. Letos však na závěr článku přidám další část, kde u každé strany stručně popíšu, kde bych si dokázal představit, že s danou stranou budu spolupracovat, pokud se dostanu do Sněmovny.
—
Volitelné:
Svobodní Program je pořád stejnej jako bejval. Svoboda jednotlivce, volný trh, omezená vláda ve svrchovaný demokracii a mír. Na naší letošní kampaň jsem neuvěřitelně pyšnej.
Zatimco minulý kampaně dělalo pár lidí, co by se dali spočítat na prstech jedný ruky, tak letos se do kampaně zapojilo tolik lidí, že je ani neznám osobně. Celý dny vyřizuju podněty a snažim se aspoň trochu přispět lepší koordinaci. Všem lidem, co se dennodenní dřinou podílej na kampani patří obrovský poděkování. Ano, pořád máme dost much, ale zlepšujeme se a učíme.
I kandidáti jsou letos mnohem, mnohem lepší mež minule. Už nemáme Štillipy a Viktorýny, už se neklepu strachy, když někdo odpovídá na otázku novináře nebo voliče. Vím, že kandidáti znají program a umí ho vysvětlit. (Platí samozřejmě pro ostatní kandidáty, já jsem tragickej pořád stejně. 
)
A obrovskou radost mám z toho, že lidi nejrůznějšího věku a pohlaví nám vyjádřili podporu na VolímSvobodné.cz.
More >
Debata s Jiřím Čáslavkou
22. 10.
Audio clip: Adobe Flash Player (version 9 or above) is required to play this audio clip. Download the latest version here. You also need to have JavaScript enabled in your browser.
V rozhlasové debatě jsem se utkal s pardubickým lídrem Strany zelených Jiřím Čáslavkou. Měl tam s námi být ještě monarchista, ale nedostavil se. Byla to moje první mediální debata, takže nepřekvapí, že mě zkušený diskutér Jiří Čáslavka předčil. Dokázal lépe opanovat čas — já jsem čekal, že ho moderátor někdy utne, když řeční moc dlouho, ale nestalo se. Moje chyba, měl jsem si umět čas vybojovat tak jako on.
Překvapivě jsme se docela shodovali a překvapivě se vůbec nezmínil o Evropské unii, přestože před debatou avizoval, že o tom bychom mohli pěkně podiskutovat.
Byl jsem z debaty dost nervózní, ale myslím, že jsem snad sebe nebo Svobodné nijak neztrapnil a několik dobrých programových bodů se mi podařilo zmínit. Dbal jsem na naléhání PR poradců a snažil jsem se být měkkorsdcatý, sluníčkový a vanilkový, jak jsem nejvíc uměl.
Výsledek posuďte sami.
Jakýkoliv feedback samozřejmě vítám.
Poslední komentáře