Shit happens!
Občas šlápneš do hovna.
Debata kandidátů na místopředsedy
02. 12.
Podle Stanov Svobodných (viz) končí po každých sněmovních volbách mandát současného republikového předsednictva a do tří měsíců musí být zvoleno předsednictvo nové. Je to vynikající pojistka proti tomu, aby horké hlavy osnovaly haškovské puče.
Předseda vyhlásil volbu na týden od 30. listopadu. Na post místopředsedy se přihlásilo kromě současných čtyř místopředsedů dalších osm kandidátů.
Na Ask.fm někdo zmínil, že by bylo dobrý uspořádat debatu kandidátů (to jich teda ještě nebylo 12). Nápad se mi líbil, tak jsem se ho ujal. Situaci jsem podcenil — nejenom, že jsem skoro neměl čas na přípravu, ale nakonec jsem ještě onemocněl zákeřným kašlíkem. Na fóru mi bylo po právu dáváno najevo, že to pěkně schytám, pokud někomu budu nadržovat. Ukočírovat debatu ve dvanácti (nakonec při dvou neúčastech jenom deseti) lidech přede jenom není jednoduché.
Debata měla tři části. Obecné otázky pro všechny kandidáty, dvouminutovou minizpověď každého kandidáta a dotazy z publika. Karel Zvára mi naprogramoval aplikaci pro sledování času, která mi hodně pomohla, takže jsem každému dal skoro totožný časový díl debaty.
A na výsledek už se podívejte sami:
Nejzajímavější část (ty minizpovědi) začíná v čase 1:09.
Mně debata v rozhodování pomohla. Tak snad pomůže i vám.
Pár slov k intervenci ČNB
17. 11.
Česká národní banka (ČNB) zahájila devizové intervence, lid se začal bouřit, mluvit o okrádání atp. A já to nechápu. Vypadá to, že lidi v podstatě až teď zjistili, že máme centrální banku a že ta manipuluje českou měnu a centrálně plánuje, co se s ní bude dít.
Např. Václav Klaus píše: Je to absence pokory, je to ambice nás všechny řídit, je to hraní si na demiurgy našich osudů.
Skutečnost je taková, že ČNB vyhlásila inflační cíl 2 %. A protože v bankovní radě jsou ekonomové a ne politici, rozhodli se, že tento cíl budou držet, přestože svým krokem strašně naštvou veřejnost, která o jejich počínání dosud nejevila nejmenší zájem. More >
Reakce na Jana Martinka
31. 10.
Pomalu dohánim resty z volební kampaně. AdaMM mě vyzval, abych zareagoval na referát Jana Martinka o programu Svobodných. Tímto zde tedy činím.
Fakt vám nevadí, že kromě svobody v tom, kam se kutálejí peníze (“NIKDO, opakuji NIKDO mi do toho nesmí mluvit! NIKDY!”) jsou v ostatních programových bodech velmi konzervativní? Tedy přesněji, že staví nikoli na přístupu “dělejte si co chcete”, protože jste svobodní, ale “dělejte si, co si myslíme, že je správné, protože dobře víme, jak je to správně”?
I call bullshit. Kde v našem programu nebo jakémkoliv dokumentu je napsáno, že my víme, jak má někdo žít? Nikde. Obzlášť od voliče Zelených je to asi nějaká recese, stejně jako v jejich rapovém hitu “neprožít život ve státem danejch kolonkách”. No jasně, můžeš si žít, jak chceš, ale nesmíš jíst hranolky, nesmíš kouřit, nesmíš svítit žárovkou, nesmíš jíst jídlo z daleka atp. atp. Fakt liberální, wtz! More >
Poděkování členům, příznivcům a voličům
30. 10.
Vážení Svobodní členové, příznivci a voliči v Pardubickém kraji,
chtěl bych Vám velmi poděkovat za právě ukončenou volební kampaň pro volby do PS PČR 2013.
Bylo mi ctí a potěšením vést kandidátku právě ve Vašem kraji. Velmi si vážím toho, že jste vybudovali dobře fungující krajskou organizaci, podíleli se na kontaktní kampani, přesvědčovali známé i neznámé a po fyzicky i psychicky náročné kampani nakonec naší kandidátce dali i svůj hlas. More >
Pár nesouvislých poznámek k volbám
28. 10.
Volební výsledek Svobodných považuju za příměřeně velký úspěch, a proto jsem se Hegerovi navzdory opil, jak zákon káže. Doufám, že až se Svobodní dostanou do Sněmovny, tak tento zákon nezruší! To už radši zrušme zákon schválnosti.
Jsem překvapen a do jisté míry polichocen tím, že jsem v Pardubickém kraji získal nejvíc preferenčních hlasů a jako jedinej jsem překonal 5% hranici i přes to, že za mnou byli dva doktoři a Pepa Káles.
Mrzí mě ale, že jsem neměl dostatek financí a času na lepší kontaktní kampaň. Svoji přítomnost u republikové webové kampaně jsem proto považoval za efektivnější.
Zatím jsem to nikde nezaznamenal, ale podle mě největší změnou těchto voleb je to, že jsme se stali regulérní pravicovou stranou. Už nejsme stranou libertariánských nerdů, která má největší výsledky tam, kde je nejnižší účast, protože pravověrný čtenář Hayeka k volbám na rozdíl od teplákového voliče dojde, ale už jsme stranou, která nejvíc boduje v největších městech. Napomohla tomu deziluze normálních (non-nerdovských) pravičáků a povedená volební kampaň. Přiznejme si, že s předchozími volebními materiály se do zkoumání naší strany mohl pustit jedině nerd. More >
Koho volit 2013?
24. 10.
Před každejma volbama píšu o stranách a co se mi na nich líbí nebo nelíbí, většinou nelíbí. (Akorát u prezidentskejch voleb jsem to napsal až pár hodin po prvnim kole, nějak jsem nestíhal.)
Tak tomu bude i letos. Letos však na závěr článku přidám další část, kde u každé strany stručně popíšu, kde bych si dokázal představit, že s danou stranou budu spolupracovat, pokud se dostanu do Sněmovny.
—
Volitelné:
Svobodní Program je pořád stejnej jako bejval. Svoboda jednotlivce, volný trh, omezená vláda ve svrchovaný demokracii a mír. Na naší letošní kampaň jsem neuvěřitelně pyšnej.
Zatimco minulý kampaně dělalo pár lidí, co by se dali spočítat na prstech jedný ruky, tak letos se do kampaně zapojilo tolik lidí, že je ani neznám osobně. Celý dny vyřizuju podněty a snažim se aspoň trochu přispět lepší koordinaci. Všem lidem, co se dennodenní dřinou podílej na kampani patří obrovský poděkování. Ano, pořád máme dost much, ale zlepšujeme se a učíme.
I kandidáti jsou letos mnohem, mnohem lepší mež minule. Už nemáme Štillipy a Viktorýny, už se neklepu strachy, když někdo odpovídá na otázku novináře nebo voliče. Vím, že kandidáti znají program a umí ho vysvětlit. (Platí samozřejmě pro ostatní kandidáty, já jsem tragickej pořád stejně. 
)
A obrovskou radost mám z toho, že lidi nejrůznějšího věku a pohlaví nám vyjádřili podporu na VolímSvobodné.cz.
More >
Debata s Jiřím Čáslavkou
22. 10.
V rozhlasové debatě jsem se utkal s pardubickým lídrem Strany zelených Jiřím Čáslavkou. Měl tam s námi být ještě monarchista, ale nedostavil se. Byla to moje první mediální debata, takže nepřekvapí, že mě zkušený diskutér Jiří Čáslavka předčil. Dokázal lépe opanovat čas — já jsem čekal, že ho moderátor někdy utne, když řeční moc dlouho, ale nestalo se. Moje chyba, měl jsem si umět čas vybojovat tak jako on.
Překvapivě jsme se docela shodovali a překvapivě se vůbec nezmínil o Evropské unii, přestože před debatou avizoval, že o tom bychom mohli pěkně podiskutovat.
Byl jsem z debaty dost nervózní, ale myslím, že jsem snad sebe nebo Svobodné nijak neztrapnil a několik dobrých programových bodů se mi podařilo zmínit. Dbal jsem na naléhání PR poradců a snažil jsem se být měkkorsdcatý, sluníčkový a vanilkový, jak jsem nejvíc uměl.
Výsledek posuďte sami.
Jakýkoliv feedback samozřejmě vítám.
Pokec o Částečný krávě
14. 10.
Jak už víte, sbírám penízky na realizaci druhýho dílu svýho cestopisu. Sbírám je na webu jménem Startovač, což je česká kopie americkýho Kickstarteru.
Jak jsem teprve nedávno zjistil, Startovač provozuje firma s názvem Army of Darkness, což vysvětlují na webu takto:
Ano, startovac.cz skutečně provozuje společnost s “cheesy” názvem Army of Darkness. A “Ne”, nebyli jsme opilí a ani jsme předtím omylem nesnědli smaženici z lysohlávek. Prostě jsme chtěli název, který nás automaticky diskvalifikuje pro jakékoliv budoucí čerpání dotací z evropských a českých fondů. Jak má něco dotace, tak to prostě nefunguje dobře.
Tak za to u měj maj tisíc palců nahoru.
Startovač mi nabídnul, že se mnou natočí podcast, na což jsem samozřejmě rád kývnul. Realizace se potýkala se start-upovskejma problémama (mírná desorganizace a pak ještě nezapnutí kamery), ale musim říct, že přístup Startovače k celýmu mýmu projektu je absolutně špičkovej a nemám vůbec co vytknout. Jako omluvu za zmatky mi pak nabídli deskovou hru (moh jsem mít i PC hru, ale s tou bych nevěděl, jak naložit). Za to maj u mě dalších několik tisíc palců nahoru.
Rozhovor je k pokoukání tady:
Jak vidíte, tak oba startovači jsou absolutní sympaťáci (nebo to aspoň dokážou fakt dobře hrát) a moc rád jsem si s nima pokecal.
Takže pokud vám připadá Startovač a moje budoucí kniha sympatická, podpořte prosim muj projekt (nezapomeňte, že maj z vašeho příspěvku oprávněný a plně zasloužený provize). Budeme vás lowiiiskovat.
Svobodní budou hájit svobodu člověka proti dalším daním, zákazům a nařízením
10. 10.
Moje volební vizitka lídra Pardubického kraje v Českém rozhlase. Řekl jsem toto:
A chtěl jsem říct toto:
1. Teď máte přesně jednu minutu na představení programu? (k dispozici 60 sekund)
Programem Strany svobodných občanů je méně státu, více občanům. Víme, že štíhlý stát = bohatý občan. Jsme pro nízké daně a rušení dotací. Zrušíme daň z příjmu fyzických osob a DPH snížíme na 15 %. Zrušíme také 26 úřadů, jejich seznam i se zdůvodněním najdete na svobodni.cz.
Jsme jedinou stranou na české politické scéně, která ví, že EU má alternativu. V současnosti vytváří 80 % našich zákonů nikým nevolení byrokrati v Bruselu. O takovou Evropu nestojíme. Přejeme si Evropu, kde mezi sebou lidé různých národností obchodují, spolupracují spolu, kde pořádáme studentské výměnné pobyty a kde můžeme pracovat v cizích zemích atd. K tomu ale nepotřebujeme Evropskou unii. Smlouvy o EHP a o Schengenském prostoru nám zaručují volný obchod i volný pohyb i po vystoupení z EU.
Zavedeme také lidové veto, což znamená, že občané budou moci vetovat parlamentem přijaté zákony, se kterými nesouhlasí. Ve Švýcarsku tento systém funguje po staletí. More >
Evropskou unii si rozvracet nedáme!
08. 10.
Václav Klaus se konečně veřejně přiznal k tomu, že je euroskeptik. Ve svojí knize Kde začíná zítřek píše:
Celek působení [evropského integrování] na nás, na naše životy, může být i dnes stále ještě kladný (i když o tom zcela přesvědčen nejsem).
+
Jsem proto přesvědčen, že je — v mnou vymezeném smyslu — čistý efekt evropského integrování záporný.
Kdyby se tedy někdo obtěžoval tu knihu skutečně číst a ne to pouze předstírat, Klausův názor by mu byl znám dávno. Nevím, jaké byly prezidentovy důvody pro to, aby to uvedl pouze ve filosofické knize a před kamerami i europoslanci stále opakoval, že naše členství nemá alternativu. More >
Odpovědi pro GunLex
04. 10.
GunLex se ptá, kandidát odpovídá.
Otázky ohledně práva zákona dbalých občanů vlastnit střelnou zbraň:
1) Jakým způsobem chcete konkrétně zvýšit bezpečnost občanů před běžnou “malou” i násilnou kriminalitou?
Chtěl bych vyhnat policisty z kanceláří a zpoza dopravních radarů a přimět je k tomu, aby se věnovali věcem, které lidi skutečně trápí, tj. samozřejmě kriminalita. Ne tedy tomu, zda někdo jede ve městě 35 tam, kde je nesmyslná třicítka. A ne tomu, aby dávali pokuty za chůzi na červenou na přehledné rovné silnici.
Můj postoj ke zbraním, kam asi tato otázka míří, bude snad dostatečně objasněn níže.
2) Budete podporovat možnost účinné (sebe)obrany i za pomoci palné zbraně? (tedy i možnost zbraň za jasně definovaných objektivních podmínek získat a nosit?)
Ano. Styděl bych se sám před sebou, kdybych někomu zakazoval bránit se všemi dostupnými prostředky. More >
Jana Bobošíková neustále lže o své kandidatuře za KSČM
04. 10.
Tak a dost. Bobovize neustále šíří jednu lež o svojí kandidatuře na prezidenta. A protože mě už sere, že ji nikdo neokřikne a nepošle, aby se šla stydět do kouta, tak tady jsou fakta.
Bobošíková tvrdí, že svojí kandidaturou snížila kvórum pro zvolení Václava Klause prezidentem. Její strategie údajně zafungovala. LEŽ!
Volba se konala 15. února 2008. Bobošíková nastoupila v červeném outfitu a červenými náušničkami za KSČM. Ještě před volbou odstoupila. Dává logiku, že pokud se někdo volby neúčastní, těžko asi může ovlivňovat kvórum. Ale jak to tedy bylo? More >
Částečná kráva: Sháním sponzory
25. 09.
První díl s názvem “Kompletní slepice: Šikmé pohledy z cest” se celý odehrává v Číně během mého půlročního pobytu v provincii Shandong. Druhý díl nás zavede do USA, Německa, Švýcarska, Bulharska a dalších zemí.
Kompletní slepice se prodalo už skoro 300 kusů. Nadešel teda čas vydat další díl. Původní investice do Slepice se mi vrátila, ale mělo to dvě nevýhody: 1) Musel jsem škrtit rozpočty, co to šlo, takže všichni spolupracovali v podstatě na dobrý slovo — což u většiny spolupracovníků přinášelo minimálně velký prodlevy, 2) Mít třicet tisíc půl roku v knižních zásobách neni zrovna něco, co muj bankovní účet snáší dobře.
Proto jsem se rozhod vyzkoušet českou verzi Kickstarteru, která se jmenuje Startovač.
Princip je prostej. Na Kickstarter/Startovač vložíte projekt, kde žádáte kolemjdoucí o podporu formou příspěvku. Za to obvykle přispívajícím nabízí nějaký plnění, např. samolepky a trička při malejch částkách, samotnej výrobek při větších částkách a pak třeba večeři s autorem při největších částkách.
Příspěvky se přitom od lidí vyberou až ve chvíli, kdy se dosáhne cílový částky. Překonává se tim vězňovo dilema: “Já bych tě moc rád podpořil, ale to bude jako plivnutí do moře. Musí nás bejt víc.” Kickstarter/Startovač právě tohle řeší. Když se mi nepovede vybrat 25 000 korun, nepřijdete ani o halíř.
Já nabízim výtisky knih, který samozřejmě můžete dál přeprodávat. Při vyšších částkách nabízim možnost reklamy přímo v knize.
Co vám za vaše peníze můžu slíbit? Kvalitní a příjemnou četbu tak jako v případě Kompletní slepice, ilustrace ve všech kapitolách, kvalitní redakční a sazečskou práci s důkladnou kontrolou (tj. ne jako minule).
Těžištěm knihy bude šestitýdenní cestování po americkém východním pobřeží a půlroční stáž ve washingtonském think-tanku. Tentokrát ale dojde na Evropu — společně pojíme německé bratwursty, švýcarské rösti, lichtenštejnský knížecí entrecôte, šopský salát v Bulharsku a další lahůdky.
Čím více peněz se nám povede vybrat, tím lepší a tlustší kniha bude. Všem sponzorům předem velmi děkuji a zvu je na slavnostní křest, který se snad povede uspořádat ještě před Vánoci, aby se tak knížka mohla stát hitem vánočního trhu.
Knihu “Částečná kráva” můžete podpořit zde »
O dalším vývoji budete informováni.
Europaskeptisches Deutschland?
23. 09.
V Německu se konaly volby. Anděla Merkelová opsala program sociální demokracie, přidala k tomu podporu pro velkokapitál a dostala tolik procent jako soudruh Fico. Gratulki, ale je to těžko něco, z čeho by moh mít pravicovej volič radost.
Většinu v parlamentu získala rudá koalice sestávající ze sociálních demokratů, Zelených Khmérů a nefalšovaných rudých komunistů vedených Sárou Wagenknechtovou, jejíž heslo je “svobodu místo kapitalismu” (to jsem si nevymyslel).
Do Bundestagu se poprvé od války nedostala FDP, prej liberální pravicová strana. Ve skutečnosti strana eurohujerských poskoků Guye Verhofstadta, která se nikdy nežinýrovala zúčastnit se jakéhokoliv levicového experimentu v Berlíně i v Bruselu. O charakteru této strany svědčí i to, že teprve týden před volbami vylučovala možnost, že by se zúčastnila koalice s SPD a se Zelenými. Pravice jak víno, panečku.
Těsně před branami Bundestagu zůstala i Alternativa pro Německo. Poprvé v historii se tak ukázalo, že v Německu existuje euroskeptik. A ukázalo se jich 4,7 procenta. To není tak zlý. Stejnej výsledek v eurovolbách by měl znamenat nějaký čtyři křesla, protože spolkovej ústavní soud zrušil pro eurovolby pětiprocentní klauzuli.
A tohodle výsledku prosim dosáhli s dost odpornejma plakátama a evidentním nedostatkem financí. Možná že jim v kampani procenta přines i Richard Sulík.
Doteď bylo říct cokoliv protiunijního v Německu málem trestný. Kdo kritizoval EU, byl branej jako mentálně vyšinutej nebo jako nacista, takže všichni povinně milovali Evropskou unii. Jenže s těma všema bail-outama se začal obracet vítr, i Běžný Občan™ začal vyslovovat protiunijní názory.
4,7 procenta je jenom začátek. Snad si Němci vzpomněli, že jejich hymna začíná slovy “Einigkeit und Recht und Freiheit“.
Umíme si o svých životech rozhodovat sami
14. 09.
Projev na sněmu pardubického krajského sdružení, kde jsem byl uveden jako lídr kandidátky pro volby do PS PČR, 12. 09. 2013
Vážení Svobodní,
mnozí mě znáte již léta, ale dnes zde před vámi stojím poprvé v nové roli. Členové a příznivci strany z celé České republiky mě zvolili lídrem kandidátky pro Pardubický kraj. Všem členům a příznivcům, kteří mě volili, bych tímto chtěl poděkovat za projevenou důvěru.
Abych tuto důvěru nezklamal, budu potřebovat především pomoc vás, aktivních členů Svobodných v Pardubickém kraji. V Pardubickém kraji máme rozhodně na čem stavět. V Chrudimi máme úspěšné zastupitele, v krajských volbách jsme si zde vedli dobře a z osobních kontaktů znám mnoho členů zdejšího sdružení, kteří jsou pro Svobodné díky své píli a nápadům neocenitelní.
Český parlament Svobodné potřebuje. Podívejme, se co nabízejí ostatní. Levicoví politici jako Bohuslav Sobotka nám slibují státní banku, Miloš Zeman chce státní obchodní řetězec a Tomio Okamura zase státního poskytovatele internetu. Já jsem naštěstí nezažil dobu, kdy všechny věci zajišťoval stát. Zažil jsem však 90. léta, dekádu bezprecedentní deregulace, která byla zároveň dobou nebývalého hospodářského rozkvětu.
Zažil jsem bohužel taky dobu státní pošty, státní železnice nebo státní televize. Dnes jsem za vámi přijel vlakem soukromé společnosti. Kvalita služeb se se státní železnicí vůbec nedá srovnávat. Kdo častěji využívá služeb Českých drah nebo České pošty, klade si pouze jedinou otázku: “Kam umístit nálož?” Soukromé firmy znovu a znovu dokazují, že dokážou požadavkům zákazníků vycházet vstříc levně a efektivně, zatímco státní firmy inovovaly naposledy za Rakouska-Uherska. More >
Pracoval jsi někdy rukama, Pánku?
10. 09.
Na Twitteru se rozproudila debata, jestli jsem někdy pracoval rukama. Nevím, proč je práce “rukama” něčím hodnotnější nebo nějak jinak jiná od práce třeba ušima, ale protože neumím odpovědět v jednom tweetu, odpovím článkem.
Hlavní problém tkví v tom, že nevím, co všechno se do práce rukama počítá.
Už několikrát — různě dlouhá období — jsem pracoval jako geodet. Stál jsem u teodolitu, niveláku, chodil s nivelační latí, se zrcátkem, zpracovával data na počítači atd. atd. Většina práce však sestavovala v poměrně bezduchém pobíhání po světě nebo stejně bezduchém postávání za přístrojem. Sice to neni zrovna “rukama”, ale fyzická stránka práce zcela dominuje. Na geodetický level, kde se používá spíš duševní práce, jsem se zatím nevypracoval. More >
Otevřené primárky zajistí, aby poslanci zastupovali voliče, ne stranické sekretariáty
01. 09.
Strana svobodných občanů je jediná politická strana v České republice, která má tzv. otevřené primárky. Chtěl bych zde vysvětlit, co to je a proč byste to měli chtít taky.
Princip je celkem prostý: Kandidátku nevybírá republikové ani krajské předsednictvo ani žádní delegáti. Kandidátku sestavují členové a registrovaní příznivci v internetovém hlasování.
Stát se příznivcem trvá pět minut a poplatek činí 100 Kč ročně. Příznivci z celé republiky stejně tak jako členové z celé republiky hlasují o kandidátkách ve všech krajích. Pokud někoho zajímá pouze kandidátka v jeho kraji, hlasuje samozřejmě pouze v něm. Mě ale zajímá podoba kandidátky ve všech krajích, proto jsem hlasoval všude. More >
Václav Klaus se nebude blamovat v levicovém slepenci. Naštěstí
28. 08.
Letošní přestupový trh na české politické scéně je ještě napínavější než přestupový trh v NHL. Češi měli na obou trzích dva ze svých nejlepších synů — Jaromíra Jágra a Václava Klause. Zatímco Jágr 68 zakotvil v New Jersey, což se snad ukáže jako dobrý tah, tak Klaus 89 se po dlouhém tréninkovém kempu rozhodl letošní sezónu vynechat a ladit formu na Hanspaulce. Domnívám se, že to byl jediný možný tah. Tah, který Václava Klause zachránil od neskutečné blamáže.
Nijak se netajím tím, že jsem velkým obdivovatelem a podporovatelem Václava Klause (koneckonců i Jardy Jágra) a bylo by mi krajně nepříjemné stát ve volbách proti němu. S Václavem Klausem se shodnu na všech velkých a důležitých tématem, v těch menších se občas lišíme. Ale to je v rámci jedné politické ideologie nebo jedné politické strany normální a zdravé.
Ale zde hrozilo něco ještě horšího, než to, že by si dva mně milé subjekty konkurovaly ve volbách. Zde zcela vážně hrozilo, že se Václav Klaus octne v čele nezkrotitelného levicového slepence, se kterým se buď dostane do Sněmovny — a tento slepenec socialistů všech barev a denominací se naprosto rozhádá a rozpadne, nebo se s ním ani do Sněmovny nedostane — což by byla velmi nedůstojná tečka za velkolepou kariérou státníka Klause. More >
Proč Svobodní nejsou jako Věci veřejné, Babiš, TOP 09 a další “projekty”
22. 08.
Nedávno zveřejnil Arthur Dent svoje politické svědění. Na adresu Svobodných v něm napsal:
Strana svobodných mě za pět (či kolik) let své existence nepřesvědčila o ničem. Z mého pohledu je v téhle straně jen Mach, který se exponuje vydáváním článků, blogger Matějka, a Martin Pánek (MMister), což je jediný příčetný volič téhle strany, kterého znám. A to je dost málo na to, abych jim věřil, že mají nějakou relevantní sílu změnit stát. Jejich program a myšlenky jsou OK, konvenují mi, ale nebudu je volit z jednoho jednoduchého důvodu: Buď svůj hlas tím zahodím (ano, zahodím — v tom volebním systému, jaký máme, je to hlas zahozený, nikoli hlas rozumu a srdce), nebo se opravdu do parlamentu dostanou, a budou buď stranou jednoho či dvou hlasů (a tedy marginální silou), nebo stranou pěti poslanců, kteří se nakonec rozštěpí na šest různých stran (příkladů máme…) Nemám sebemenší důvod věřit tomu, že zrovna Svobodní by měli být mezi malými stranami tou zářnou výjimkou.
Protože totéž nebo něco obdobného říká spousta lidí, protože si Arthura Denta velmi vážím a protože na tom něco je, rád bych zareagoval trochu obsáhleji než jenom komentářem pod článkem. More >
Legalizujte marihuanu
19. 08.
Marihuana se opět stává předmětem veřejné debaty. Za její užívání v České republice nehrozí postih, avšak za její pěstování, prodej, držení a popularizaci ano. Má česká společnost dobré důvody pro tyto postihy? Domníváme se, že nemá.
Primární zkušenost s marihuanou má významné procento populace. Výzkumy ukazují, že již před ukončením druhého ročníku střední školy zkouší kouřit marihuanu (slang. “hulit”) čtvrtina až třetina studentů. Tyto odhady je třeba brát jako spodní hranici, protože riskovat policejní vyšetřování kamarádů-distributorů z potenciálně ilegální činnosti zřejmě není nic, po čem by běžný student základní a střední školy toužil. Ve vyšším věku jsou mladí lidé také více při penězích a méně pod drobnohledem učitelů, což přispívá k ochotě zkoušet účinky marihuany. More >
