Můj první kontakt s výsostnou půdou ČLR

Z PLR do MLR jel jsem přes ČSSR…

Tak, teď počkám až se dosmějete mistrovi, co chytil TBC v OÚNZ na WC, a pak budeme moct pokračovat.

ČLR je samozřejmě Čínská lidová republika, která má v angličtině neodolatelnou zkratku PRC (People’s Republic of China). Ve skutečnosti z ČR do ČLR pojedu přes RR a SAE, ale nějak to neumim zrýmovat. Taky pojedu z VIE do PEK přes DXB, ale tady to vidim s těma rýmama stejně.

Do Číny potřebuje člověk vízum. Těžko říct na co — asi jako že bych tam chtěl zůstat nebo co. A i kdybych chtěl, tak v takhle velký zemi mě samozřejmě po vypršení víza nikdo nenajde ani za milión let. Navíc se platí do Číny vstupný jako do biografu, akorát dražší.

Na webu ambasády jsem si opatřil vízovej formulář a podle nejlepšího vědomí a svědomí jej vyplnil. Ten web pro tu ambasádu musel snad dělat nějakej dělnickej kádr, co webům rozumí asi jako běžná sekretářka. Ani v Googlu se ten počin nedá pořádně najít.

Chtěl jsem si opatřit vízum a až potom letenky. Dokonce — protože jsem věděl, že dostanu jenom jednovstupní vízum — jsem si chtěl koupit jenom jednosměrnou letenku. Chtěl jsem pak až v Číně vymyslet, jestli domů nepojedu přes Hong Kong nebo třeba Japonsko. I když teda od dob, co jsem viděl tenhle film, se Japonska bojim jako čert kříže.

Jenže PRC vám nedá vízum, dokaď mmu nevokážete letenku tam i zpátky. A protože jsem to neuměl tak rychle vymyslet, nepohnu se z Číny ani na krok. Žádnej Hong Kong, Macao, Tchaj-wan, Korea, Japonsko, prostě nic. :( Zatracený komunisti!

Navíc při čekání v Dubaji se nebudu moct pohnout na krok z letiště, protože šejkové mi nedaj vízum, blbci. Zato ale poletim největšim dopravnim letadlem na světě, Airbusem A380. Největší letadlo vůbec je Smrková husa. Doufám, že nemusím zdejším čtenářům zvyklým na moje úchylnosti zdůrazňovat, že radši bych letěl Smrkovou husou…

Můžu si s sebou vzít 30 kilo zavážího. Z toho minimálně pět kilo zaberou elektronický serepetičky. Když mi zbyde místo, rád bych vzal i papalášskou veleknihu, protože politika světového formátu jakým je Jyrka je zajisté škoda, pokud je prostým poslancem a hraje se Šlégrem ve Sněmovně piškvorky. Nepochybuji, že do čínské státní správy by padl jako prdel na hrnec (Paroubek, hokeji tam nerozumí).

Formulář jsem vyplnil, posbíral jsem všechny dokumenty, co po mně ambasáda chtěla, nechal jsem se na Václaváku vyfotit a vyrazil jsem do Pellého ulice, kde je několik ambasád, mj. i ambasáda Horních Uher. Nevěděl jsem, že celá Hradčanská je rozkopaná, takže jsem na výsostné území Čínské lidové republiky dorazil až 18 minut před zavíračkou. Což by nebyl takovej problém, a) kdybych měl kopie těch dokumentů, nebo b) kdyby jim fungovala kopírka. Hm.

Úřednice na velvyslanectví byla naštěstí Češka a poslala mě kamsi, že tam si to mám okopírovat. Jenže jsem to samozřejmě nenašel. Fajne, kurde, no ni? Tak jsem vlez do nějakýho kšeftu s mobilama (to ještě fakt existuje?). Pán mi dokumenty ochotně okopíroval a ani za to nic nechtěl. RESTECP!

Na ambasádu jsem dosprintoval pět minut před zavíračkou. Přede mnou stál ve frontě ještě jeden typan a úřednice nikde. Hm. Kdyby to byl českej úřad, tak bych věděl, že můžu jít domů, protože už mě neobslouží. Ale říkal jsem si, že ta úřednice snad neni tak blbá, aby mě poslala někam okopírovat si ty listiny a pak se na mě vysrala.

A fakt — za mnou stála ještě nějaká holka — a úřednice nás obsloužila po zavíračce všechny tři. Taky RESTECP!

Pak jsem ještě musel jít zaplatit to vstupný složením peněz na účet u ČSOB. Přestože mám taky účet u ČSOB, nemoh jsem peníze prostě převést. Musel jsem vylézt před pobočku na ulici — vybrat si peníze z bankomatu, vlézt na pobočku zpátky a vložit je na účet. OMG! Ani po třech letech studia ekonomie a po dvojím přeptání jsem nepochopil, proč ty peníze nejde normálně převést. TTPJN.

A to jsem ještě zapomněl, že jsem si kvůli koupi letenky musel změnit limit na kartě. Ty vydřiduši si za to naúčtovali poplatek 20 korun. Ale ovce mi budou pořád tvrdit, že bankovní regulace je správná věc. (Odbočka: Kdyby bankovní regulace nebyla, nebo byla výrazně menší, mohly by na trhu působit i menší banky a větší konkurence by vedla k nižším cenám jako je to ve všech ostatních odvětvích. Ale ovce chtějí mít státem zaručený pocit, že jejich peníze jsou v bezpečí, což beztak nejsou. Až vám příště banka odmítne půjčit nebo vám půjčí za vysoký úrok, třeba vás to trkne taky, že víc bank by vám přineslo lepší ceny.)

Taky jsem si zřídil účet u mBank, protože lidová moudrost praví, že výběry v zahraničí z jejich karty jsou zadarmo. Každý, kdo je obdařen selským rozumem, se musí pozastavit a ptát se, kolik to zadarmo stojí. Podle mýho výzkumu stojí zadarmo u mBank prakticky totéž, co stojí přirážka 0,5 % u ČSOB. Nicméně výzkum byl proveden v eurech, nikoliv v juanech. Takže teď mám dva účty a dvě karty, v Číně k tomu přidám další a budu konečně pořádnej magnát. :cool: Doufám, že mě hned potom okrade nějakej tibetskej mnich.

Jo a nechal jsem se naočkovat na nemoci, o kterejch jsem ani nevěděl, že existujou. :)

To je zatim asi všecko, v pondělí si jdu pro vízum.

3 thoughts on “Můj první kontakt s výsostnou půdou ČLR”

  1. No, já měl za to, že víc bank navíc neregulovanejch, by spíš vedlo k tomu, že víc lidí by přišlo o všechny prachy, co by v těch bankách měli :)

Comments are closed.