Užuž to vypadalo, že podobně jako déčácká ztracená basketbalová generace, budu i já ztracený talent. Na základní škole eso mezi angličtináři, naposled dokonce třetí v kraji. Na střední škole bez výsledku. Byl to divný pocit. Pocit, že člověk zanedbal nějakou etapu v učení jazyka. V prváku jsem soutěž z blíže neznámých důvodů probendil (bylo to odpoledne, nikoho jsem neznal a měl jsem pocit, že bych se musel učit témata).
Ve druháku jsem se s pocitem relativního favorita do soutěže zúčastnil znovu. Jenže to nějak nedopadlo. Vylosoval jsem si London, místo The Tower jsem říkal The Castle, byl jsem nervózní jak nerv a měl jsem jednu chybu v poslechu. Přesto jsem neměl pocit, že bych předvedl nějaký špatný výkon. Do dobrého výkonu taky něco chybělo, ale na nějaké to umístění to mohlo stačit. Nestačilo. První tři místa obsadili třeťáci (Radek, VuJo, Jonáš). Ptal jsem se, co bych měl zlepšit. Prej jsem měl říkat svoje názory. Dodnes jsem moc nepochopil, jaký svoje názory o Londýnu jsem měl prezentovat, když jsem se v životě Londýnu ani nepřiblížil.
A ve třeťáku jsem se zúčastnil zas. Staří protivníci odešli, ale přišli noví. Jeden z nich dokonce účastník republikového kola. Témata vyloženě úchylná (meals and table manners, health and medicine, environment apod.). Pomalu jsem se loučil s dobrým výsledkem. Ale co se nestalo, měl jsem poslech bez chyby a vylosoval jsem si skvělý téma (the english speaking countries). A tak jsem hovořil o největším akademickém oxymoronu (= americká historie) a hlavně o anglo-saském pragmatismu, co se zahraniční politiky týče. V porotě byli pan Sojka a paní Vacurová, Vaňková a Ptolemy.
Docela komické bylo, že loňská vítězka se soutěže vůbec nezúčastnila. Kalda nadával na svoje téma (health and medicine, ani se mu nedivim). A pak jsem teda vyhrál. Byl jsem si jist, že jsem postoupil do okrseního kola (první tři místa), protože jsem myslel, že jsem podal dobrý výkon. Paní Vacurová tedy Kaldovi, kterej skončil druhej řekla, že u ní vyhrál. Mno, uvidíme v okrese :).
Jo a o víkendu sem dám všechny příběhy Dona Kojotů.