Dnes, kdy kouří 40% dospělé populace a věkový průměr první zkušenosti s cigaretou se stále zmenšuje, se po evropských zemích rozšiřuje původně newyorský nápad s vykazováním kuřáků z restauračních zařízení. Ponechme stranou fakt, že si občas nemůže ani v restauraci, natož v bistru, dát ani jedno pivo — či třeba colu — aniž by se vyhnul zápachu, který kuřáci tak rádi vyrábějí. Zkušenosti ze zemí, kde byl tento “hon na kuřáky”, jak to někteří nazývají, již započat, hovoří jasně: návštěvnost restaurací roste, kuřáctví se omezuje. Ruku v ruce s tím se snižují rizika mnoha chorob, na které se teď zaměříme detailněji.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zvyšuje kouření dvojnásobně riziko onemocnění ischemickou chorobou srdeční. Čtvrtina těchto onemocnění je kouřením vyvolána. Tato statistika dále platí pro periferní vaskulární onemocnění, aneurysma aorty, mozkovou příhodu a subarachnoidální krvácení. Náhlá smrt se u kuřáků vyskytuje desetkrát častěji než u nekuřáků.
Na vzniku ischemické choroby dolních končetin se kouření podílí 95% (WHO). Riziko vzniku této choroby se zvyšuje u kuřáků s diabetem.
Zřejmě nejčastěji zmiňovanou chorobou v souvislosti s kouřením je rakovina plic. Pokud člověk kouří dvacet let dvacet cigaret denně, tj. celkový konzum více než 150 tisíc cigaret, má po dosažení věku 45 let osmnáctkrát vyšší riziko onemocnění touto chorobou. Po deseti letech abstinence riziko klesá na úroveň rizika trvalých nekuřáků. Naopak se zvyšuje s kouřením cigaret s vysokým obsahem dehtu, s hloubkou inhalace a vysokým počtem denně vykouřených cigaret.
Zároveň je toto riziko potencováno některým pracovním prostředím. U dělníků pracujících s azbestem roste riziko až na dvaadevadesátinásobek ve srovnání s nekuřákem, který s azbestem nepracuje. (Ve Švédsku z toho důvodu nesmí kuřáci v azbestovém průmyslu pracovat.)
Jiné druhy maligních (tedy zhoubných) onemocnění jsou podle epidemiologických studií, jež prokázaly souvislost těchto onemocnění s kouřením, rakovina hrtanu, dutiny ústní, jícnu (zde hlavně v souvislosti s konzumací alkoholu), močového měchýře, slinivky břišní, ledvin a děložního čípku.
Podle WHO by incidence všech druhů malignit poklesla asi o 30%, pokud by veškerá populace kouřit cigarety přestala.
Výskyt onemocnění chronickou obstrukční nemocí plicní je v 75% ovlivněn kouřením. Taktéž u žaludečních vředů byla vysledována spojitost s kouřením. Kuřáci trpí vředovým onemocněním 1,7x častěji než nekuřáci. Po zanechání kouření dochází k rychlému hojení vředového onemocnění.
Konečně se zaměřme na perinatální morbiditu a mortalitu. Novorozenci matek kuřaček mají v průměru o 200 g nižší porodní hmotnost ve srovnání s novorozenci matek nekuřaček. Kuřačky rodí dvakrát častěji děti s nižší porodní hmotností než 2500 g. U kuřaček se zvyšuje podíl spontánních potratů, časných i pozdějších úmrtí plodu, jakož i vyšší podíl úmrtí novorozenců. Mentální vývoj dítěte matky kuřačky, kouřící během těhotenství, je opožděn a vyrovnává se teprve v desátém roce věku.
Z výše uvedeného jasně vyplývá, že kouření výrazně poškozuje zdraví kuřáka, sekundárně samozřejmě i zdraví jeho pasivně-kuřáckého okolí. O tom, že kouření není známkou žádné vyšší společnosti nebo vyšší úrovně snad ani mluvit netřeba (výzkumy naopak prokazují, že podíl kuřáků stoupá s klesající mzdou). Stará známá věta „Kouří jenom blbec.“ tedy není blábol, jak by se mnozí mohli domnívat, ale nezpochybnitelnými fakty podložená skutečnost. Proto prosím: Nekuřme!