Peníze jako dárek?

Pixyho komentář na novém Arthurově blogu mě přiměl napsat toto krátké zamyšlení.

Znám spousty lidí, kteří tvrdí, že nejlepší dárek jsou peníze. Já s tím nesouhlasím přímo nekonečně.

Já dárky beru jako upozornění: “Mám tě rád, a chtěl jsem ti udělat radost.”

Dokážete si vůbec představit, že by se místo všech dárků dávali peníze? Kapitáni před fotbalovým zápasem by si dávali ruličku peněz. Parkanová by prezidentovi Bushovi dala sbírku desetníků a dvacetníků, protože neměla jak jinak se jich zbavit. Svojí celoživotní lásce, kterou tajně milujete, byste nedali Ten Nejromantičtější Dárek, ale Přemysla Otakara.

Absurdní, že? Peníze jsou tak neosobní a nenápaditý dárek, že bych se snad urazil k smrti, pokud bych dostal jenom peníze.

Dárek přece nějak souvisí s osobou dárce i obdarovaného. Skloubit to je oříšek a nemusí se to vždycky povést, ale vyvléct se z toho šestákama je po mém soudu trapné.

To radši kousavej svetr!

Georgie
Dobrý den, to je hračkářství? Můžete mi prosím říct, kolik přesně váží Playstation 3? …No, jsem jenom zvědavý!

Ještě jeden dárek pro čtenáře: Vánoční příběh pro všechny, co mají špatný den

14 thoughts on “Peníze jako dárek?”

  1. Že jsou ty Vánoce, tak ti prozradim tajemství. Nebudeš tomu sice chtít věřit, ale je to tak…

    Ne všechny děti si na Vánoce čtou ekonomický pejpry. :)

  2. Tvuj postreh presne vystihuje to, proc rada nejen darky dostavam, ale predevsim davam. Je to o tom, ze chci tomu konkretnimu cloveku rict, ze mi na nem zalezi a ten darek by mel byt jakymsi pripomenutim a milym potesenim. Kousavy svetry nedostavam, ale kdyby nastala situace a ja si mela vybrat prachy nebo svetr. Taky by to byl kousavka:-)

  3. Já ti nevím. Než nějakou hovadinu, to radši prachy. A když ani prachy, tak na co vánoce. No ne?
    Ten svátek se moc přecenuje. Kvůli dětem se to dá. Ale jinak… Akorát to zdržuje od práce. :grin:

  4. Mám srdce. A rád dělám lidem radost. Pořád. Akorát na ty vánoce mě to nějak netěší. Přijdu si jak jeden z těch milionů magorů, co se honí za dárkama, rvou se o zboží v krámu, utrácí horentní sumy za žrádlo, jsou nervní, předhánějí se ve frontách, nadávají si navzájem, doma všechno pulírujou, zdobí nějaký zasraný křoví, do oken dávají uchylný stroboskopický světýlka, samotný okna mejou, prokrista i když je třeba mínus deset… A to všechno jen proto, aby po těch hektických dnech lítání, shánění, rvaní, nadávání, šůrování, se udření a otrávení tvářili, jak si navzájem dělají radost.

    K zblití. A to nemluvím o silvestru.
    Vlastně jo, mluvím:
    http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2006010802

  5. Muzes to prece pojmout po svem. Osobne se ani nehonim za darkama, v zivote sem se s nikym o nic v krame neprala, vanocni nakupovani stravy taky neni muj problem, takze za ni pochopitelne neutracim horentni sumy, zadny nervovy vypeti necitim, tudiz nenadavam lidem. Uklizim prubezne, v minus deseti bych v zivote okna nepulirovala, nejsem blazen. Proste si ten vanocni cas uzivam, uz protoze vetsinu roku uz travim jinde nez doma a pochopitelne se na ne tesim. A to samozrejme souvisi i s tim davanim darku :-)

Comments are closed.