Alena Schillerová napsala na Twitteru:
A poté doplnila:
Počítala jsem to jako meziroční změnu inflace konkrétního měsíce k maximálnímu čistému příjmu rodiny, která má nárok na příspěvek. Inflace – leden 9,9 % (- 8 300 Kč), únor: 11,1 % (- 9 300 Kč); březen 12,7 % (- 10 600 Kč); duben 14,2 % (- 11 800 Kč). Celkem tedy cca 40 000 Kč.
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) May 27, 2022
Na první pohled se to jeví jako naprostý pataekonomický blábol a přiznávám se, že jsem se zpočátku nechal nachytat. Schillerová neříká, že když je 10% meziroční inflace ve čtyřech po sobě jdoucích měsících, je výsledná meziroční inflace 40 %, přestože styl, jakým je to napsané k této interpretaci svádí.
Jde v podstatě o reverzní optický klam, náš rozum nemůže uvěřit takhle vysokým číslům, protože:
1) Je nezvykle vysoká meziroční míra inflace
2) Zvažovaná hrubá mzda pro pětitisícový příspěvek je velmi vysoká
V šílenství Schillerové je tedy metoda, jak by řekl Shakespeare, avšak výpočet se mi i tak zdá dost divný a demagogický. Pojďme se na to podívat blíže.
Podle Českého statistického úřadu evidujeme v roce 2022 tato čísla inflace:
| meziroční | meziměsíční | |
| leden | 9,9 % | 4,4 % |
| únor | 11,1 % | 1,3 % |
| březen | 12,7 % | 1,7 % |
| duben | 14,2 % | 1,8 % |
Alena Schillerová v původním tweetu říká, že „rodina […] od ledna kvůli inflaci až o 40 000 Kč“. Posléze ale tweetuje meziroční hodnoty inflace. Snad není šílené předpokládat, že slovy „od ledna“ se myslí „od ledna letošního roku“, a Schillerová by se dokonce dostala na podobné číslo, avšak metodicky lepší cestou (dle mého).
Kumulovaná meziměsíční inflace totiž dosahuje 9,49 % (1,044 × 1,013 × 1,017 × 1,018 = 1,0949). Samozřejmě s přípodotkem, že lednová meziměsíční inflace měří inflaci vůči prosinci 2021, takže je otázka, jak moc by se měla vztahovat k formulaci „od ledna“. (Pro zajímavost, ČSÚ ukončuje sběr dat 20. den v měsíci, viz poznámky dole na stránce např. zde.)
Dle návrhu by na příspěvek 5000 Kč na dítě měla dosáhnout rodina, jejíž kombinovaný příjem je pod 1 milión Kč hrubého ročně, tj. příjem obou rodičů dohromady je 83 333,33 Kč měsíčně. Představme si dva případy, v jednom vydělává hlava rodiny celý tento hrubý příjem, ve druhém se o něj podělí oba rodiče rovným dílem, dítě mají dle zadání Aleny Schillerové jedno.
| Hlava rodiny vydělává vše | Oba rodiče se dělí rovným dílem, jeden rodič s dítětem | Oba rodiče celkem (druhý bez dítěte, nevejde se mi sem extra sloupeček) | |
| Základ pro výpočet sociálního pojištění | 83 333 Kč | 41 666 Kč | 83 332 Kč |
| Sociální pojištění | 5 417 Kč | 2 709 Kč | 5 418 Kč |
| Základ pro výpočet zdravotního pojištění | 83 333 Kč | 41 666 Kč | 83 332 Kč |
| Zdravotní pojištění | 3 750 Kč | 1 875 Kč | 3 750 Kč |
| Základ pro výpočet daně | 83 400 Kč | 41 700 Kč | 83 400 Kč |
| Záloha na daň | 12 510 Kč | 6 255 Kč | 12 510 Kč |
| Sleva na poplatníka | 2 570 Kč | 2 570 Kč | 5 140 Kč |
| Sleva na invalidní důchod | 0 Kč | 0 Kč | 0 Kč |
| Sleva na ZTP/P | 0 Kč | 0 Kč | 0 Kč |
| Sleva na dani na studenta | 0 Kč | 0 Kč | 0 Kč |
| Slevy na dani celkem | 2 570 Kč | 2 570 Kč | 5 140 Kč |
| Daň po uplatnění slev | 9 940 Kč | 3 685 Kč | 7 370 Kč |
| Daňové zvýhodnění na děti | 1 267 Kč | 1 267 Kč | 1 267 Kč |
| Daň po daňovém zvýhodnění | 8 673 Kč | 2 418 Kč | 6 103 Kč |
| Daňový bonus | 0 Kč | 0 Kč | 0 Kč |
| Čistá mzda | 65 493 Kč | 34 664 Kč | 68 061 Kč |
Domnívám se, že nedává smysl do výpočtu, „o kolik rodina přišla kvůli inflaci“ dávat hrubou mzdu. I za předpokladu, že rodina celý svůj disponibilní příjem utratí v daném měsíci, bychom po mém soudu stále měli počítat pouze s čistou mzdou.
Taktéž považuji za absolutně demagogické vzít si horní hranici a na ní ukazovat, o kolik rodiny „přišly kvůli inflaci“, když pro lidi s vyššími příjmy je situace zcela logicky méně špatná než pro nízkopříjmové.
Nárůst cen spotřebitelského koše při 9,49% inflaci:
| Příjem = původní výdaj | Výdaj navýšený o inflaci | Rozdíl | Příjem oproti navýšenému výdaji | Do 100 % zbývá | |
| 1 příjem, hlava | 65 493 | 71 709 | 6 215 | 91,33 % | 8,67 % |
| 1 příjem, oba | 68 061 | 74 520 | 6 459 | 91,33 % | 8,67 % |
| 4 měsíce, hlava | 261 973 | 286 835 | 24 861 | 91,33 % | 8,67 % |
| 4 měsíce, oba | 272 244 | 298 080 | 25 836 | 91,33 % | 8,67 % |
Vidíme tedy, že ceny nákupního koše rodiny s jedním dítětem, která je přesně na hranici pětitisícového příspěvku, stouply za poslední čtyři měsíce o 25 836 Kč. Tato rodina je však nad průměrnou mzdou v ČR. Pokud vezmeme rodinu složenou z rodičů, kde jeden bere mužskou mediánovou mzdu 36 792 Kč a jeden ženskou mediánovou mzdu 31 720 Kč (údaje za poslední čtvrtletí 2021), dostaneme následující výsledek: 21 671,74 Kč.
Mohli bychom tady vypočítávat další a další různé meziroční a meziměsíční nárůsty cen a počítat, o kolik procent si kdo pohoršil, ale to bychom tu mohli být věčně. Poslední čísla: při meziroční inflaci 14,2 % jde o pokles kupní síly o 12,4 %, což u výše zmíněných mediánových platů je zhruba 7100 Kč (teď jde o měsíční údaj, ne „od ledna“).
Proč Alena Schillerová ve druhém tweetu, zcela proti smyslu prvního tweetu, najednou začala operovat meziroční inflací, těžko říct, do hlavy jí nevidíme. Snad tím ale nechce implikovat, že inflace čekala na konec její vlády nebo na konec roku, a pak najednou naskočila až za premiéra Fialy.
Při takto vysoké inflaci to nejsou vůbec malá čísla a nemá smysl před tím zavírat oči. Taktéž ale nemá smysl pokřikovat „Babišova drahota“ z jedné strany nebo „Fialova drahota“ z druhé strany, protože vláda sice může mít vliv na krátkodobé inflační tlaky, avšak dlouhodobá inflace je věcí centrální banky. Pokud by takto vysoká inflace přetrvala dlouho, byla by tedy Zemanovou drahotou.
Kdybychom byli na mikroekonomickém semináři, měla by Alena Schillerová správně taktéž specifikovat, zda mluví o kompenzační, nebo ekvivalentní variaci. To si však přenechme na nějaké jiné fórum.
Pokud mám chybu ve výpočtech, dejte mi vědět!