Tímto článkem konečně rozčísneme snad až moc stojaté vody tohoto blogu. Řeč bude o tématu z nejvýbušnějších — o smyslu a nesmyslu třídního fondu. Ono je tedy docela těžké mluvit o jeho smyslu, protože žádný smysl nemá. To říkám hned v úvodu, abych snad v někom neživil planou naději. Řekněme si tedy důvody, proč je třídní fond zcela nesmyslným, po generace se opakujícím výmyslem.
Říkají, že nemusím platit všechno najednou. To je sice chytrá myšlenka, na které stojí např. leasing, ale je tak komunistická, až se mi z toho dělá zle. Dnes, 17 let po revoluci bychom již snad mohli pochopit, že zodpovědnost má mít každý za sebe a že řada lidí netouží být pouze tupými ovcemi, které udělají, co jim kdo nakuká. Tedy pokud si někdo myslí, že v lednu ve čtvrťáku nebude schopen zajistit částku v plné výši, nechť si spoří. Sám. Doma. Do prasátka. Nebo pod polštář. Ti orientovanější ze studentů na vlastním bankovním účtu. A každý bude za svoje peníze mít zodpovědnost. Zároveň je nutno podotknout, že banka ve mně vzbuzuje mnohem vyšší pocit bezpečí, že mé úspory nebudou vytunelovány. Máte mě za blázna? Asi jste neslyšeli o případu mých spolužáků ze 4.D.
Někteří lidé si totiž zřejmě neuvědomují, že půjčení peněz bez vědomí jejich majitele, je krádež, v tomto případě spíše zpronevěra. A není to žádná legrace. Deset tisíc není legrace. Doležel by možná řekl, že je to deset v českých na stole. Důležité ale je, že pokud byste své peníze střežili sami, nikdy byste se ničeho takového nenadáli.
A kupovat dárek jakémukoliv učiteli za 10 táců mi připadá přinejmenším podivné. O zvláštním vztahu 4.D k jejich třídnímu kantorovi ani nemluvě.
Ještě bych se rád zmínil o vzniku tohoto fondu. Bohužel jsem svým nekonečným somárstvím znezprovoznil Déčáky, takže nemohu odkázat na článek, který se tomu již věnuje. Třídní fond se nejdříve nacházel v jakémsi punkevním stadiu. Jednou za čas se nějaký dobrák od kosti vytasil s myšlenkou založit jej, což jsme však s gen. Kurnikovovem aktivní kontrašpionáží dokázali odvrátit. Jenže sotva jsem odešel na zahraniční stáž do Oválné pracovny, využili toho východní agenti a přes hlasitý odpor v tu chvíli již jediného rozumného člověka třídní fond prosadili. Po tomto incidentu se novým enfant terrible Déčáků stal právě gen. Což mu škodolibě přeju. Aspoň po mě ten titul zdědil nějakej pořádnej ogara.
A v rozpravě k zavedení třídního fondu bylo možné zaslechnout opravdové perly (dodnes lituju, že jsem u toho nebyl). Např. nějaká slečna prohlásila, že si chce před maturákem zajít ke kadeřníkovi či co a že proto musí mít peníze v třídním fondu, aby se jí v jejím rozpočtu neudělala moc velká díra. Což gen. okomentoval tzv. plasticky :).
Chtěl jsem prostě říct, že třídní fond je nesmysl první třídy. A taky, že moje milovaná třída se dokázala pohádat mnohem víc než kdy předtím se mnou (a to mám nálepku největšího hádače pod sluncem, až se z toho některým oktavánům kroutí vlasy).