Tag: německo

Vyhlašujeme výběrové řízení na HPP na pozici manželka.

Požadujeme: sympatickou a schopnou mladou ženu
Nabízíme: nadstandardní platové ohodnocení, flexibilní pracovní dobu, felixibilní pracovní náplň, možnost profesního růstu

Náplň práce: nakupování, vaření, uklízení, praní

Nástup ihned, předpokládaná doba trvání smlouvy: furt

Na jednoho je to nějak moc. Ani nakupovat jídlo nestíhám :)

Jestli si myslíte, že jsem umřel, tak máte pravdu. Po třech dnech v práci jsem tuhej jako nikdo druhej. První den fyzicky na dně sil, druhej den psychicky na dně sil a třetí den totální vyčerpání (energy levels at rock bottom, jak by řekli Angličani).

A prej že práce osvobozuje…

Tuž zítra jedu do Rosenheimu (vlackem). Nechám se vykořisťovat od tamního kapitalisty. Budu se snažit informovat vás, jak to jenom půjde.

Rosenheim je město velké asi jako můj milovaný Amberg. A to je asi tak všecko, co o něm vím. Kromě toho, že leží na řece Inn, stejně jako Innsbruck neasi.

O původu názvu města existuje několik teorií. První (co napadne každého) hovoří o domově růží. Město má taky růži ve znaku. Další (můj osobní favorit) hovoří o tom, že to byl domov koní, tedy Rossenheim, ale jedno s se časem vytratilo. Continue reading “Rosenheimfahrt”

Díky včerejšímu článku od White Doga jsem si vzpomněl na Valentýna v Německu. Tuhle vzpomínku jsem z hlavy už vytěsnil tak dobře, že ani nemůžu s jistotou říct, že jsem ji spojil se správným místem. K umístění jsem dospěl vylučovací metodou.

Tak tedy v Amberku pobíhali, tuším den předem, nějací aktivisté, kterým se zaplatila nějaká částka v ojrech a oni si za to napsali na papírek jméno a třídu. Posléze tito aktivisté obcházeli jednotlivé třídy s hejnem růží a růži předali každému, koho měli na lístečku. Některé dívky dostali růží několik, někdo dostal i růži z recese (aspoň tak jsem si to vyložil). Já nedostal nic :cool: .

Vtip byl v tom, že nikdo neměl ani ponětí, od koho ta růže je. Takže si pak mohl lámat celý život hlavu nad tím, kdo mu tu květenu poslal. Proto jsem rád, že jsem nic nedostal; dumal bych nad tím dodnes…

Přemýšlím, jaké by to bylo, kdybych nebyl odjel do Spolkové republiky Německo. Kolik věcí by bylo stejných? Kolik jiných? To dnes těžko někdo řekne. Zkusme se nad tím zamyslet a představit si to. Některé věci jsou nabíledni, jiné jsou čirou spekulací. Tak pojďme na to. Continue reading “Kdyby”

To bylo tak. Jelikož jsem byl v desáté třídě, měl jsem mít týden Sozialpraktikum. Já jsem se tomu tedy vyhnul, protože jsem jel do Berlína. Fips se tomu zase vyhnul, protože byl předtim nemocnej, a tak si chtěl dopsat prověrky. Ale Muckl se tomu nevyhnul, a tak musel dělat i Bericht. A do něj se dělala i nějaká tvorba, nejčastěji básničky a obrázky. Ale Muckl vymyslel, že udělá Rapsong. A tak jsme na mym kompu nainstalovali program, hoši si vzali mikrofóny, ujali se prográmku a nazpívali tento hit.

Stahujte zde: Fips — Heißer Affenscheiß

Pokud by někdo měl zájem, mohu mu sepsat i slova ;).

V Německu se maturuje jinak a říkám, že ten systém je mnohem lepší. Nejdříve shrňme, jak se maturuje v rodné zemi naší české. Čtyři roky musí člověk úmorně studovat všechno možné a např. ve fyzice a chemii je studium všeobecných informací dávno pryč a čas a mozkové kapacity se zabírají odb(p)ornými delikatesami. Na naší škole (nevím, jak je tomu jinde) máme možnost si ve třetím ročníku vzít dva tzv. semináře, tzn. předměty v týdenních dvouhodinovkách, které a) učivo opakují (mnohdy ani ne v plné výši), b) učivo nepatrně rozšiřují, c) učivo výrazně rozšiřují. Semináře typu A jsou nejnavštěvovanější a jejich přínos ― pardon ― není žádný. Naopak semináře typu C jsou oba dva moje semináře (ne jediné), tedy dějepis a psychologie. Ty naplňují to, proč se chodí do školy ― vyučují. Ve čtvrťáku pak přijde ještě jeden seminář. Tolik tedy příprava k maturitě. Continue reading “Jak se maturuje v Německu”