Teplota na slunci se vyšplhala až na 50 °C

TeploměrBlbost se vyšplhala až na maximum.

Vždycky, když někdo začne mluvit o teplotě na slunci, mám sto chutí dát mu facku. Myslím teplotu na slunci, ne teplotu na Slunci. Napíšu to pololamovsky, tak mi nikdo nepište, že jsem to vůbec nepochopil, ok? (Ani Zdenis s Machysem.)

Teploměry, které používají zatím všichni, co jsem viděl, fungují na celkem jednoduché bázi. Jedna jejich část je udělána tak, aby se rychle přizpůsobovala teplotě toho, co je okolo. Této části se říká čidlo. Ten teploměr (správně by měl být nazván teplotoměr, protože měří teplotu, nikoliv teplo) měří teplotu čidla.

Na jaké bázi funguje benzínový motor? Na bázi benzínu.

Popíšeme si modelové situace. Teploměr je ponořen do vody. Čidlo se ochladí/ohřeje na teplotu vody. To probíhá tepelnou výměnou, která je sice jednoduchá, ale tím se tady nebudeme zaobírat. Teploměr po chvíli (když se tepelná výměna ukončí, pozná se to podle toho, že teploměr už delší dobu ukazuje stejnou hodnotu) začne ukazovat teplotu vody. Všimněme si, že je úplně jedno, jestli je ta voda na slunci, nebo ve stínu.

Teploměr držíme v ruce, máme ho v uchu, v puse, v zadku nebo v podpaždí. Pak bude teploměr ukazovat naši teplotu toho místa, kam jsme ho vrazili. Opět — nezáleží na tom, zda se nacházíme na slunci nebo ve stínu.

Teploměr máme volně ve vzduchu. Pak měří teplotu vzduchu. Ale pouze, pokud je ve stínu! Protože pokud ho dáme na slunce, přestane měřit teplotu vzduchu. Začnou na něj dopadat sluneční paprsky, které budou ohřívat čidlo stále víc. S teplotou vzduchu to nebude mít ni zbla společného. Neznamená to, že teploměr nefunguje. Už na začátku jsme si řekli, že teploměr měří teplotu svého čidla. Není jeho vina, že ho nějaký vocas vystrčil na slunce.

Když se mluví o teplotě, myslí se tím teplota vzduchu. Neříká se to, protože to je všem jasné. Když se mluví o rychlosti, taky se říká jednotka kilometr (nebo vůbec žádná jednotka), protože je všem jasné, že se myslí km*h-1. Ale kterej blbec vymyslel teplotu na slunci, to by mě fakt zajímalo. Vzduch už je prostě takovej, že jeho teplota se dá změřit jedině ve stínu.

Když vystavím předmět na dost dlouho slunečnímu záření a nebudu jej nijak ochlazovat (např. okolním vzduchem), můžu se dočkat velmi vysokých teplot, snad i 1003 stupňů.

Jednou mi jedna spolužačka říkala, jaká byla teplota na slunci. Řekl jsem jí, že teplota na slunci je blbost. A ona se mě zeptala, co mi zase je. Co mi je? To už se vážně považuje myšlení za nemoc? (Sochy si pro změnu odpustí svůj komentář o namyšlenosti.)

Shrnutí: Nikdy se neměří teplota někde (na slunci), ale vždy teplota něčeho (vzduchu). Teplotu vzduchu lze měřit jedině ve stínu. Takže až zase na Nově uslyšíte, že se na volejbalovém turnaji bylo 50 °C na slunci, pomyslete si své. A až vám to někdo řekne do očí, pošlete ho k šípu. Nebo k aha.