Tag: život

To bylo tenkrát u příležitosti pálení čarodějnic. Sokolovská mládež se tradičně vydává na Březovou, což je nedaleká vesnice. Už cesta tam skrz les a kolem golfového hřiště s sebou přináší nejrůznější úskalí z nichž to největší má vzorec CH₃CH₂OH. My mu však říkáme pan Alkohol.

Pan Alkohol je fajn kluk, o tom žádná. ale občas si s některými z nás dokáže pěkně pohrát. Teď to moc nevinně nevypadá, ale nás škouty jen tak něco nerozhází. I s panem Alkoholem jsme tedy dorazili na místo určení. Potkali jsme první známé, tak jsme chtěli ze zdvořilosti prohodit pár slov. Mezitím jsem se vsadil o 200 korun s jednou sličnou slečnou. (Sázku jsem mimochodem vyhrál, ale byl jsem podveden a svoje peníze jsem nikdy neviděl.) Někteří členové našeho gangu však situace zneužili a spolu s panem Alkoholem se ztratili po anglicku. Než jsme je našli, vymkla se nám situace z rukou. Continue reading “A začalo to úplně nevinně…”

Hej, zejtra píšem slohovku z němčiny. Máme fakt skvělý témata, aneb nevim, co bych psal už na třetim řádku. Ale aspoň jsem vypotil nějaký osnovy.

1. Berlin + Wien

– Lage, Größe
– Bedeutung
– Geschichte, Personalitäten
– Sehenswürdigkeiten
– Eigene Erfahrungen
Continue reading “Gliederungen für die Schulaufgabe aus dem Deutschen”

Dáme proletariátu malý test. Řeknu větu Dneska prší a venku je bláto. Co tím mám na mysli?

a) že venku nastal jev zvaný déšť a v místech, kde je hlína, se udělalo bláto
b) že nemám rád déšť a nemám rád bláto
c) že je podzim
d) že mám rád zápasy v bahně
e) že na kole jezdim nerad v bahně
f) že když jdu ven, tak zmoknu
g) že za to může Klaus
h) že vám vyčítám, že nemám deštník
i) že miluju Terezu Huříkovou
j) že v Kalifornii je hezky
k) že na mě nikdo nemá
Continue reading “Dneska prší a venku je bláto”

Milé děti, dnes si povíme o rozdílech mezi slovy, která zdánlivě znamenají to samé. Ve skutečnosti jsou mezi nimi obrovské rozdíly. Budeme si to vysvětlovat matematicky. Ale bude to jednoduchá matematika, aby to mohl pochopit i proletariát.

Premisa: 1 + 1 = 2

Moudrý člověk ví, že 1 + 1 = 2, ví proč, umí z toho odvodit celou řadu závěrů
Chytrý člověk ví, že 1 + 1 = 2, ví proč, umí z toho odvodit, že 2 – 1 = 1, umí to aplikovat v praxi
Inteligentní člověk ví, že 1 + 1 = 2, a ví proč, umí z toho odvodit, že 2 – 1 = 1
Vzdělaný člověk se naučil, že 1 + 1 = 2, mohl se také naučit, že 2 – 1 = 1
Sečtělý člověk někde četl, že 1 + 1 = 2, ale vůbec tomu nerozumí. Zásadně nesouhlasí s tím, že 2 – 1 = 1

Předpokládám další brainstorming v komentářích…

Zrušili Ofsajd! Bývaly časy, kdy v Sokolově byly jenom pajzly. Poté přišla Hospoda v ofsajdu a časy se změnily. Měli jsme tu pajzly a Ofsajd. Byla na něm samolepka o zákazu kouření, kterou — jak jsme uvyklí — nikdo nedodržoval, ale jinak to byla hospoda, které ostatní nesahaly ani po štamprle.

1. Bylo tam příjemné prostředí.
2. Byla tam příjemná obsluha. Ještě jste nedopili pivo, bez zeptání donesli další.
3. Obsluha byla férová. Když se řeklo, že Franta měl tři piva a Ondra jedno, a na účtu bylo pět piv, platily se čtyři.
4. Nestahovaly se tam zevly.
5. Promítala se tam sportovní utkání a hospoda k tomu byla perfektně zařízena.

Nic z toho už neplatí. Bohužel lidi asi nepajzloidní hospody neberou. Když jsem zavítal do Ofsajdu, bývalo tam poměrně málo lidí. Vítejte v Irské № 2. Ach jo. Už máme zase jenom pajzly :'(.

Tak dnes jsem si nechal vypáčit svojí skříňku. Stalo se takhle:

Klíče si vždycky nechávám viset ze zámku. Po těláku jsem dával do skříně ilegalitovou tašku s radiokativním odpadem. Jako obvykle mi klíče ze zámku vypadly. Jenže tentokrát ne na lavičku, ale dovnitř do tý tašky, takže jsem jich neviděl. Zacvaknul jsem zámek a najednou cejtim, že mám nějak prázdnou kapsu. Brilantní dedukcí jsem došel k tomu, že do ní patří klíče a že zůstaly ve skříňce.

V zoufalé naděje jsem sáhl do kapsy aktovky, jestli tam náhodou není záložní klíč. Protože jsem ale měl oba dva ty klíčky na klíčích, čekal jsem, že v aktovce žádný nebude. A nebyl. S Toothym jsme tedy vyřídili vypáčení, vzal jsem si klíče a šel jsem na hodinu. Po škole jsem si šel koupit novej zámek. Když jsem vystál celou tu frontu, zaplatil čtyřicet ká za novej zámek, vyndal ho z krabičky, uviděl TŘI klíčky a sáhnul jsem do tý správný kapsy v tašce, kde byl záložní klíček, chtěl jsem vypáčit Los Gimplos a kluky osobodit. Hergot, já měl vztek!

Máchysovy zážitky jsou popsány zde »

Ve dnech, kdy většina Déčáků mizí nadobro kdesi v útrobách velkoměsta i měst menších, přichází držitel čestného déčáckého titulu se svou rapsodií. Berte tento článek jako moje rozloučení s Déčáky, jaké jsme je znali — tedy při hodině poslušně sedící ve své lavici, o přestávce řvoucí na všechny světové strany, odpoledne sportující, večer kamarádské a charakterní a v noci si každý déčácký fanda mohl najít toho svého vyvoleného podle svého vkusu.

Continue reading “Já a moje déčácká rapsodie”

Na začátku prázdnin jsem sepsal (a na začátku srpna odeslal) dopis řediteli Gymnázia Sokolov. Abych se přiznal, tak reakce na něj mě docela zaskočily. Čekal jsem celkem jednoznačnou podporu kolegů sportovců a celkem jednoznačnou nepodporu od vedení školy. Co čert nechtěl, bylo to jinak. Aspoň chytří lidé dostáli očekávání a dopis podpořili. Continue reading “Jak pokračoval příběh dopisu”

Tak dneska konečně začal můj poslední rok na sokolovském gymnáziu. Džouky na sebe nenechaly čekat a dorazily již před dneškem. Jakýsi — nechci říkat co, aby se Buzková neurazila — na ministériu vymyslel tuto lofasovinu:

Čl. 2
Změna učebních plánů

(1) S účinností od 1. září 2006 se v učebních plánech gymnázií se čtyřletým studijním cyklem zvyšuje celkový týdenní počet vyučovacích hodin o 2 vyučovací hodiny v každém ročníku.

Continue reading “Final lap”

Konstatuji,
že respektuji osobní práva každého člověka,
že se mi nelíbí, když je někdo porušuje,
že čmárání po lidech, kterým se to nelíbí, je šikana,
že jsem nikdy nikoho nešikanoval a nehodlám s tím začínat.

Proto se distancuji od dementní tradice své školy a úterního razítkování všeho kolemjdoucího se nezúčastním. Má úcta.

Pozn.: Na Déčáky jsem to nedal, protože se zase nechci v 300 komentářích hádat s blbcema. Continue reading “Oficiální komuniké”