Zde zanechávám svoje twitterové vlákno z četby Bohatství národů. Článek jsem pojmenoval po vzoru oblíbené rubriky z blogísku Václava Klause.
Místo vánočních pohádek jsem se dal do četby Bohatství národů, bestselleru Liberálního institutu. Je to tlustý, takže mi to vydrží nejspíš i do dalších Vánoc.
Došel jsem do půlky, ufff. Rychlý postřehy: Adam Smith má velkej pozorovací talent a dokáže se nad věcma výborně zamyslet.
Ale v kapitolách, kde mluví o cenách, se vám chce snad na každym řádku křičet: “Marginalismus!” Dostává se k tomu tak blízko, a přece ho to nenapadne.
Celkem překvapení pro mě bylo, že velká spousta klasickejch citovanejch hlášek je někde na prvních dvaceti stranách. To to nikdo dál už nedočet?
Proč nikdo necituje třeba tuhle hlášku? “[V]šeobecná náchylnost prostého lidu k opíjení nemá původ ve velkém množství krčem, nýbrž onomu množství krčem dává nutně zaměstnání právě ona náchylnost, jejíž původ je jinde.” (s. 316)
Bohužel nejdelší kapitola je zrovna o tom, čemu Smith nejmíň rozumí, což jsou ty ceny. A navíc je úplně na samym začátku. Tim se prokousat, to chce železnou vůli. Mělo by se to v novejch vydáních dávat na konec, odrazuje to čtenáře. Zbytek mi připadá fakt zajímavej.
No takže včera v noci jsem to dočet.
Víc než cokoliv jinýho je ta kniha kronikou, jak se co dělá a kolik co stojí v různejch částech Anglie, Evropy a světa. Smith zabere neuvěřitelný množství prostoru citací čísel, kolik co kde stojí a kolik se na čem kde vybere daní.
Ekonomický analýzy je tam o dost míň než těchhle faktografickejch popisů. Tam, kde je ekonomická analýza, tak – jak bylo řečeno výše – trpí tim, že nezná marginalismus (a komparativní výhodu).
I tak má ale u spousty témat skvělý postřehy, a to nejenom v těch věcech z prvních dvaceti stran, co se pořád dokola citujou.
Českýmu překladu navíc hodně pomáhaj marginálie, který nevim kde přesně obstaral Josef Šíma. Když se ztratíte v odstavci nebo kapitole, v margináliích máte zetručněnej obsah. Skvělej vynález. Kdo to udělá pro Lidský jednání?
A jak už jsem psal výše, citovatelných výroků jsou v knize spousty. Škoda, že nikdo tak daleko nečte.
“Avšak žádnému článku víry se v Amsterodamu nevěří tak pevně jako tomu, že na každý zlatý, který obíhá jako bankovní peníze, leží v pokladu banky příslušný zlatý ve zlatě nebo ve stříbře. Za to ručí přece město. Banku řídí všichni čtyři současně úřadující starostové, kteří se každým rokem střídají.” (s. 443)
“Žádnému umění nenaučí se vláda od jiné vlády tak rychle jako umění tahat lidu z kapes peníze.” (s. 768)
“[P]ro vládu je vždy pohodlnější uhradit tyto výdaje použitím umořovacího fondu k nesprávnému účelu než uložením nové daně. Každou novou daň národ ihned více méně pocítí. Taková daň zavdá vždy příčinu k jistému reptání a setká se s jistým odporem.” (s. 826)
“Vůbec, je-li některý druh podnikání nebo některé odvětví práce pro společnost prospěšné, bude pro ni tím prospěšnější, čím volnější a širší bude konkurence.” (s. 303)
Dva z těch výroků mám na úvodu svojí diplomky. Konečně jsem si je teda přečet i v tý knize. :)
Každopádně vůbec nevim, kde se v kom vzalo přesvědčení, že Adam Smith v tý knize horuje za sobeckej individualismus nebo podobně. Takoví lidi tu knihu museli snad číst ještě opilejší než já, jiná možnost není.
Ještě příklad těch marginálií, abyste si to uměli představit:
Jinak je to 6. vydání z roku 1950, českej překlad je z roku 1958. A je vynikající. Intelektuální záběr Adama Smitha je neuvěřitelnej (ale to jste věděli).
A muj oblíbenej fun fact: V roce 1776 vyšlo Bohatství národů, Common Sense od Thomase Paina a Deklarace nezávislosti.
Addendum:
Ještě jsem si vzpomněl, jak už v tý době popisoval Smith neuvěřitelný množství nesmyslnejch zákonů a předpisů. A co mě teda zarazilo – v tý době bylo zákonem zakázaný mít odbory. A Smith to samozřejmě (správně) kritizoval.
A taky jsem si vzpomněl na tohohle skvělýho bastiatovskýho Smitha!
“Přirozené výhody, jež má při výrobě určitého zboží jedna země nad druhou, jsou někdy tak velké, že celý svět uzná, že soutěžit s takovými zeměmi prostě nelze. Ve Skotsku se dají pomocí skleněných tabulí, pařenišť a skleníků vypěstovat velmi dobré hrozny a dá se z nich vyrobit i velmi dobré víno, vynaložíli se na to asi třicetinásobek sumy, za kterou se dá stejně dobré víno dovézt z ciziny. Byl by to rozumný zákon, který by zakazoval dovoz všeho cizího vína jedině proto, aby pomohl výrobě klaretu nebo burgundského vína ve Skotsku?” (s. 400)
Náš rozhovor o Bohatství národů pro kampaň na Startovači:
Ke koupi na e-shopu Liberální institutu a u každého dobrého knihkupce.