Nechci být namyšlený panák

Úplně živě jsem si představil několik lidí, kteří si po přečtení titulku řekli, že jsem konečně došel poznání a přiznal jsem se. Ne, tak to není. Tohoto poznání jsem (zatím) ušetřen. Ale chtěl bych vám předat několik myšlenek.

Už dlouho, předlouho jsem chtěl napsat něco na tohle téma. Ale nějak jsem neměl ten správný švih, chuť a odhodlání, moderně by se asi řeklo drive. Leč dnes se stalo něco, co mě jednak naštvalo a jednak to rozhodlo o tom, že tato věc již nesnese odkladu. Teď se vám všem odsud pomstím, haha!

Paráda! Už třetí odstavec a zatím se plácám jenom v obecných kydech. Tedy přesně v tom, co zanedlouho odsoudím jako největší úpadek lidstva. Inu, uvelebte se do křesla, dejte si kafe (kdo kafe nepije, má smůlu a nemůže číst dál, stejně tak ten, kdo nemá křeslo, to je jasný) a pojďme do toho.

Nevím, jak se to stalo, ale někteří mají se vší vážností za to, že pouhopouhý glejt, pouhopouhé razítko nebo jiný zcela nesmyslný a zbytečný artefakt z nich dělá něco víc. Považují se za vyvolenější, rovnější, lepší, hezčí, silnější, odvážnější, chytřejší a tak podobně. Když se podíváme do historie (i do současnosti a zcela jistě i budoucnosti), nalezneme spousty příkladů, kdy se někdo cítil jako maser jenom proto, protože se tak cítil.

Nebo jak jinak zdůvodnit nadřazenost velkoněmeckého národa, vyvolenost židovského národa, nadřazenost bělochů, nadřazenost titulu MUDr., nadřazenost dělníků, nadřazenost mužů, nadřazenost sparťanů a tak dále a tak podobně (řazeno náhodně, jak mi na mysli vytanulo).

Než mi někdo začne nadávat, že jsem farizej a že nejsem lepší, tak musím říct, že to není pravda. Pro další pokračování článku je toto dementi nezbytné, takže mi ho odpusťte. Nikdy jsem se necítil jako nadřazený jenom proto, že jsem Čech, stejně tak jsem se necítil jako nadřazený proto, že jsem ateista. Naopak se cítím nikolik nadřazený, ale jaksi rozumnější, protože jsem vědecky založený (?), a tak mi činí jisté potíže věřit tomu, že někde na obláčku leží nějaký páprda, co nás řídí, a to hlavně v důsledku neexistence jakéhokoliv sebemenšího důkazu. Tak dál, tohle nemá být text o zpochybňování boha.

Jako nadřazený vůči cikánům, černochům, žluťákům nebo ženám jsem se také nikdy necítil, naopak to považuji za nesmysl. Myslím, že jsme rovnocenní. To ale neznamená, že jsme si ve všem rovni! (Viz např. vnímání rytmu u černochů a bělochů nebo tělesné rozdíly obecně.) Nikdy jsem si také nemyslel, že je nějaká profese nadřazená nějaké jiné. Ano, mohu klidně říct, že nějaká profese je lepší, ale jenom ve smyslu, že mně víc baví. Nadřazenost sparťanů je v mém případě spíše takové popichování a kdo se na to chytí, tomu se pak aspoň dlouho směju. Už jenom proto, že česká liga je mi ukrutně ukulele a Sparta může bojovat klidně o 10. plac, a mě to nechá naprosto chladným.

Čímž jsme se konečně (!) dostali tam, kde jsme měli a chtěli být. Ke glejtům. Už na gymplu mě nehorázně –odpusťte ty výrazy, ale jinak by to tak nevyznělo — sralo, že spousta lidí se chovala jak kdyby studovali minimálně na Harvardu a neuplynul okamžik, kdy by to někdo nepřipomněl. Čím větší blbec, tím častěji to dával najevo a tím častěji jsem se za něj taky styděl. A teď jsou důležité tři skutečnosti.

1) Při té namyšlenosti tito nikdy nepředložili jeden jediný fakt, o který by se opíral. Ani nemohl, protože žádnou jinou školu nikdy ani neviděl, natož aby s ní měl cokoliv společného. Nás, co jsme jinou školu zažili, nikdo nikdy neposlouchal a odbyli nás obecnými (a nepravdivými) pindy.

2) Žádné podpůrné fakty neexistují, takže je ani předložit nemohli. To ale není vždy ten případ. Někdy existují dobré argumenty pro nějaké tvrzení, ale tvrdící se je ani neobtěžuje zjistit.

3) I kdyby ty fakty existovaly, nedává to nikomu právo chovat se jako namyšlený kokot. Sere tím jednak spoustu lidí, nad které se nadřazuje, ale i spoustu lidí, kteří by měli být nadřazeni s ním, ale necítí se tak, protože mají kus rozumu.

Jak o tom teď tak přemýšlím, je zajímavé, že na základce, kde jsem byl v matematické třídě, se nikdy nikdo jako maser nechoval, přestože by k tomu měl objektivní důvody (viz bod 2). Zřejmě jsme se prostě starali sami o sebe a ne o druhé. (Tím, že jsme byli malí a blbí, to nebylo, protože tyto tendence jsou dobře pozorovatelné už ve školce — Já mám boty, Nike, cháchá, ty jsi socka!)

Spoustě lidí možná přišlo divné, nebo jim to možná přišlo jako další z mých vrtochů, proč zásadně píšu o Karlově univerzitě jako o KU a proč jí to tak natírám. No a teď to přijde. Karlova univerzita, v jistých směrech škola jistě hodná obdivu, trpí vlastně všemi neduhy, co celé české školství a je bez problémů srovnatelná s kteroukoliv jinou vysokou školou široko daleko. Toho názoru ale nejsou tamní pedagogové, a už vůbec ne studenti. Dělají ze své školy pomalu nejlepší školu na světě, někteří připouštějí maximálně, že Harvard je v těsném závěsu. Krásná myšlenka, až mě to chytlo za srdíčko, nicméně na pravdě se nezakládá.

Abych nebyl já obviněn z nějakého blbého plkání, předložím aspoň jeden argument, který mě vede k výše napsanému a který snad každý pochopí. Vezměme jakékoliv (byť dost úchylné) hledisko, podle kterého se dá sestavit nějaký žebříček škol. Např. Nobelovy ceny — přestože k nim mám ne úplně pozitivní vztah. Správně by mělo být Nobelovy ceny na hlavu. Tak např. Univerzita Yale má laureátů 16, přitom čítá 11 200 studentů. Karlova univerzita má při 50 tisících studentů laureáty tři. To dělá pro Yale jednu Nobelovku na 700 studentů, pro Karlovu univerzitu jednu nobelovku na více než 16 tisíc studentů. (A to jsme nehovořili o stáří univerzity, což dále pozici té Karlovy zhoršuje.) Obdobných výsledků dosáhneme při jakémkoliv hodnocení. Komu to připadá aspoň trochu rovnocenné, může si i nadále myslet něco o výjimečnosti této instituce, ale my ostatní se mu budeme smát.

Důležité upozornění: Nemyslím si a nikdy jsem si nemyslel, že každý student UK je takový. Naopak je jich spousta (aby ne, z těch 50 tisíc), kteří jsou rozumní a kteří mají můj velký respekt (obvykle studenti matfyzu, přírodovědy nebo tak něco). Chápu, že se může najít student, který se cítí dotčen tím, že někdo říká to, co říkám, protože on přece namyšlený panák není. To je pravda! A já ani neříkám, že těch namyšlených je většina, ale rozhodně jich je dost na to, abych se ozval, a rozhodně svoji nadřazenost dávají najevo. Každopádně není mým úmyslem urážet férový kluky.

Ano, už to slyším, ostatní české školy přece taky nemají laureáty. To je zajisté pravda. Ale ještě jsem neslyšel, že by někdo z nějaké jiné školy prohlašoval, jaký je maser, protože má tuhle a tuhle školu. Fakt ne. Stejně tak bych se bez znalosti nějaké školy neopovažoval a priori ji odsoudit a nikdy jsem nesdílel to obecné odsuzování VŠB Ostrava.

Nevím proč, ale zdá se, že někteří si ze svého studia odnesou jedinou věc. Že studují na mnohem lepší škole než ostatní a že jsou tudíž mnohem lepší (i logika této implikace dost pokulhává, ale to jim nevadí). Tak např. (možná se konečně dostaneme k tomu dnešnímu incidentu) už jsem slyšel několikrát od různých lidí, že ekonomie na UK je něco jako pomazání boží, kdežto ekonomie na VŠE, to je fakt jako odpad. Hlasatele této pravdy neodradí ani to, že na VŠE nikdy nebyl, ani to, jaké nuly na VŠE přednáší (namátkou Šíma, Ševčík, Holman, Ježek, Klaus…).

Já neříkám, že VŠE je nějaká skvělá škola a nijak jí nehodnotím. Tu školu neznám prakticky vůbec a ze své fakulty toho taky moc neznám. U těchto hlasatelů geniálnosti ekonomie na UK se ale málokdy dočkáme aspoň toho, že by férově mluvili o jedné fakultě nebo ještě lépe o jednom oboru VŠE, protože rozdíly jsou obrovské. Je to asi jako kdybych mluvil o autu a neřekl, zda myslím velorex nebo formuli.

A jsme u dnešního případu. Tradá! Radek Fišer a jeho spolužák Jan Průša napsali do studentského časopisu VŠE svůj názor na VŠE. Na mojí námitku, jak mohou psát o VŠE, když o ní nic nevědí, mi bylo sděleno, že o ní něco vědí. No… Článek byl přesně takový, jaký jsem čekal, takže mě to asi ani naštvat nemělo, ale stalo se.

Ten článek vzletnými (místy anglickými) slovy popisuje jednu věc: My maseři, VŠE hrůza. Připadalo mi to, jako kdyby mi někdo říkal: “Nechci se vás vůbec dotknout, ale jste úplný blbec.” Ten článek, těžko říct co vůbec bylo jeho smyslem, tak možná vyznít neměl, ale mně tak vyzněl. Pojďme se podívat na některé omyly toho článku.

První odstavec, ve kterém se mluví o tom, že VŠE těží pouze ze svého jména, je tak krásný, až je mi skoro líto ho sem nepřepsat. Přesně stejným odstavcem by totiž mohl začínat každý článek o UK. Motto: “VŠE plýtvá svým vlastním jménem, které se stalo nálepkou pro vše.” / “UK plýtvá svým vlastním jménem, které se stalo nálepkou pro vše.” / “Harvard plýtvá svým vlastním jménem, které se stalo nálepkou pro vše.” Vidíte rozdíl? Já ne.

Dále vybíráme. “VŠE má sice Rajskou budovu a sličná děvčata, ale neposkytuje řádnou matematickou a ekonomickou průpravu.” Zaprvé pro mě tedy prostředí, v jakém žiji, není sice, ale je to pro mě dost podstatná věc. Zadruhé se někdy z Radkových slov zdá, že před spaním přísahá na integrál, aniž by vlastně věděl proč. Zatřetí těžko říct, jak pánové na nedostatek řádné ekonomické průpravy přišli. Je to blbost.

“VŠE se asi nedokázala úplně odpoutat od minulosti v komunistickém režimu.” Z úst někoho z FSV to je vtip roku.

“Většina populace libovolně zaměňuje ekonomii za ekonomiku.” To je na jiný článek, který chystám ;) .

“Pak se ozývají nespokojené hlasy studentů stěžující si na nízkou obtížnost VŠE.” K tomu asi ani nemám slov. Podle mě není pravda, že by (aspoň můj obor) byl nějaký jednoduchý, a i kdyby byl, tak tím lépe, snaživý student ekonomie má aspoň čas číst Hayeka.

“Zbytek posměváčků je pak z řady náročnějších škol, kteří VŠE upírají její název a proslulost.” Nevím, jak se dá jméno nebo pověst upírat, ale zajímalo by mě, kdo stanovil, která škola je obtížnější a zajímalo by mě, proč se toho někdo jiný (ten samý?) chytil. Obzvlášť řada náročnějších škol je krásný výraz. Vzhledem k opravdu vysokému počtu vysokých škol v ČR to asi bude opravdu hodně dlouhá řada. Náročnost školy je sice krásná věc, ale o ničem nevypovídá. Příliš velká náročnost je spíše ke škodě, což dokládají např. hodiny biologie RNDr. Víta na sokolovském gymnáziu. Důležité kritérium je naopak schopnost naučit, nebo schopnost navodit pozitivní vztah, ale to opakuji už asi pět let stále dokola.

“Pokud se chce tato vysoká škola nazývat ekonomickou, musí ji celou zastřešovat ekonomie jako věda a soubor teorií.” To by mě tedy zajímalo proč. Ekonomická je od slova ekonomie i ekonomika, když se podržíme toho, že ekonomie je věda o hospodářství (= ekonomice). Pokud mi někdo dobře udělá účetnictví, odpustím mu, že nečte Hayeka a překousnu dokonce i to, že nezvládá integraci per partes. Fakulta účetnictví má na ekonomické škole své místo. Na jaké jiné probůh? Ale zdůrazňuji, že to jsem řekl čistě hypoteticky a je dost dobře možné, že Hayeka i na F1 číst musí, já nevím.

“Když se dobře využije velikost VŠE, vytváří se obrovský prostor pro navazování kontaktů.” Velikost VŠE je popisována záhadně jako výhoda, přestože je to její očividně největší slabina. Všude ve světě je trend (a jsem naprosto přesvědčen o jeho správnosti) zmenšovat počty studentů na učitele, což se dá dělat dvěma způsoby — snižováním počtu studentů nebo zvyšováním poštu učitelů. Šéf Institutu ekonomických studií, tedy ekonomie na UK, chce z institutu udělat samostatnou fakultu a jít tak přímo proti tomuto trendu. Navíc si představme dvě modelové situace. Dvě hodiny sedíte v pěti lidech v uzavřené místnosti. Naproti tomu: Dvě hodiny jste ve dvacetitisícovém davu na fotbalovém zápase. Kde navážete pravděpodobně více kontaktů? Myslím, že v tom menším počtu lidí. A stejné je to s VŠE. Nikdo tu nikoho nezná. Ne nadarmo chtějí studenti VŠE kruhy (ale ne tu věc na gymnastiku).

Na závěr autoři dodávají, že jde o reflexi zvnějšku a že nechtějí vyvolat žádné spory. Komentáře se obyčejně píší proto, aby spory vyvolávaly. A přesně to se tímto komentářem asi také stane. Jenom znovu upozorňuji, že nemám žádný zájem na obhajobě VŠE. Je mi ukradené, jaká ta škola je a co si o ní kdo myslí. Ale přestává mi to být ukradené v diskusi vedené nikoliv k věci, nýbrž k člověku, kde studenti UK prohlásí, že oni maseři a my tomu nemůžeme rozumět.

Ostatně to, co jsem napsal o prvním odstavci, platí na celý článek. Dá se aplikovat téměř na jakoukoliv školu, a to z toho důvodu, že v něm není jediný argument, jediná věc na podporu těch silných tvrzení.

V závěru této stati bych odkázal na zajímavý článek člověka z UK (já jsem vám povídal, že tam jsou i rozumní) a rád bych řekl jedno moralizační moudro, které si neumím odpustit: Studenti UK se budou divit, až je v kariérním postupu u těch velkých ekonomických zvířat předběhne někdo z VŠE, protože prostě bude mít vyšší kvalitu. Budou se cítit obelháni a vykořistěni, protože oni přece mají glejt z UK a to znamená, že jsou nejlepší! Hovno, hovno. Kvalita se neměří glejty, ale dovednostmi.

A na úplný závěr sem napíšu vtip, který se říká v Praze o Brnu, ale stejně tak by se mohl říkat na VŠE o UK.

– Hele, víš, co se u nás na UK říká o VŠE?
– Nevim, hele.
– Že prej nic neumíte.
– Aha. A víš, co se u nás říká o vás?
– Taky nevim.
– Vůbec nic.

————
Slovníček pojmů
maser — zde: člověk přesvědčený o své elitnosti; jinak termín vymyšlený Máchysem s poměrně obsáhlým významem
Hayek — slovutný ekonom, základ Klausových názorů
————

Závěrem bych pouze dodal, že případné komentáře, ve kterých bude cokoliv k člověku, budu nemilosrdně mazat. Přímo zakázáno je pro tentokrát téma sokolovské gymnázium. Děkuji za pozornost.

Update: Článku byl udělen “Řád Evy blogu” za vynikající članek!