New York, den druhý

V zápisu z prvního dne jsem zapomněl zmínit, jak dopadly moje žádosti o ubytování u couchsurferů. Poslal jsem jich snad víc než za celej uplynulej rok dohromady a dostal jsem jednu odpověď, že je obsazeno, jinak nic. Tak jsem žádal o last minute gauč.

Na to mi přišla jediná odpověď. Vpravdě vynikající (zvýraznění moje):

Hey Martin.
I am traveling in italy right now.
I am not sure if you found something yet.
Or if you would feel comfortable here, but I
can host you beginning in the 3rd when I return.

[…]

As it indicates in my profile, I am currently only offering to share the bed in my bedroom.

I am gay and 54 years old. I am a Director of Brand Production for an advertising agency.
I live with a very cool gay roommate named Nash, who is a 31 year old PhD researcher at Columbia University.

My roommate and I do have couch, but because I host so frequently, Nash and I have agreed to keep the common living room free of sleepover guests. So if either of us is entertaining or having anyone stay over, we have agreed that they will share our respective rooms.

We are both sometime nudists around the apartment and I am always a naked sleeper.
Therefore, I prefer to host other open minded surfers who are comfortable sleeping naked as well.

If you decide that you want to surf here, then I would need to know that you would be comfortable sharing my bed and would be comfortable to sleep naked as well.

My lifestyle and sleeping arrangements are not meant to offend or imply anything else. They are simply meant to be fully transparent about who I am and how I host, and I would rather be upfront about this now and avoid any uncomfortable misunderstandings later.

In the end, if you don’t think you could be comfortable being hosted this way, I completely understand…no worries… like i said, I just like to be upfront about it.

Looking forward to hearing back from you.

Bill

Snad chápete, že jsem tuto laskavou nabídku odmítl. :)

Nakonec mi ale přišla kladná odpověď, že můžu bydlet u manželů Hughesových. Dokonce už v pátek prvního července, ale to už jsem měl zaplacenej hostel. Takže mě čekalo stěhování na Manhattan.

Ráno ale začínala Tour de France. Sledoval jsem dojezd etapy a snažil se napsat článek o Vídni. Věděl jsem, že hostitelé budou nejmíň do pěti v muzeích, takže jsem nikam nespěchal. A potřeboval jsem ještě vyřídit tu pokutu.

Takže jsem sepsal doznání a jel jsem zaplatit. Protože jsem spolejhal na Davida, zas to trvalo jak lačnýmu sraní. Ale nakonec se dobrá špatná věc podařila a všechno jsem vyřídil. Peníze jsem složil u nějakýho Money Gramu, vláda nechť si je tam vyzvedne.

A vypravil jsem se na dlouhou cestu metrem na horní Manhattan. Tam jsem přijel někdy v šest a šel jsem si koupit jídlo. Chodit v Americe do krámu, to chce buď velkej kus otrlosti nebo zimní bundu. Nejenom, že klimatizace jede na plný pecky a ze 35 stupňů dělá snad 20, ale ještě všechny mrazáky jsou nastavený snad na -20.

Koupil jsem si dvě veky, který se jmenovaly loose bread a ještě Sunny D. Veky jsem sněd se sejrem, kterej jsem si vzal ještě z Prahy a kterej jsem nepřiznal na imigračnim. ;)

Trochu jsem si tam prošláp okolí a byl jsem celkem zklamanej. Čekal jsem Manhattan, jak ho člověk zná z telky — samý mrakodrapy, samý boháči, celkem čisto, sem tam žebrák atd. A místo toho normální baráky, nikdo bohatej, samý Hispánci a černoši, dost neuklizeno a dost nepřívětivá atmosféra. Hispánci a černoši všude na chodnících, řvou jak paviáni a vypadaj, že na těch chodnících snad bydlej. ZOMFG?

Mám pocit, že jsem určitě v tý lepší polovině angličtinářů v New Yorku, protože i kdejakej nápis je tu napsanej anglicky i španělsky. To mi řekněte, co je to za pronárod, když se ani nenaučí řeč země, ve který bydlí? Ještě pár let a budou si oni to samý říkat o těch divnejch běloších, co mluví inglés.

Jediná výjimka z tohodle Chánova, co jsem tam našel, byla židovská unierzita.

Byl jsem rád, když jsem pak v osm večer konečně moh zalézt k hostitelům. Bydlel jsem u zbožnýho páru univerzitních studentů původem z Utahu, který brzo ráno vstávaj, choděj do muzeí, nikdy nekouřili a nikdy nepili ani kapku alkoholu a jsou prej flexitariáni (= maso málokdy). Ty kokos…