Reakce fértrejďáků

Můj článek o Fair Trade, který jsem tady už inzeroval, vyšel nedávno i na euPortálu Lukáše Petříka.

Toho si všimli fértrejďáci (proč sledují zrovna tento web, je mi záhadou) a sepsali odpověď. Článek je plný různých WTF vět, proto vybírám jeden odstavec:

S autorem článku nelze souhlasit v tom, že zvýšená výkupní cena fairtradových surovin způsobuje nadprodukci. Tato zvýšená cena totiž stačí producentovi právě tak na samotnou produkci a mírné zlepšení jeho životních podmínek. Naopak mu také někdy umožní pěstovat na jeho pozemku více různorodých plodin pro vlastní spotřebu či pro prodej na místním trhu. Tím se zmenší závislost producenta na jedné exportní komoditě a její produkce se tak v důsledku může i snížit.

Lukáš mě vyzval k reakci, která tedy vyšla o pár dní později. Continue reading “Reakce fértrejďáků”

Jak mě nevzali do EU

V Praze se konají studentské summity. Studenti tam jezdí, pijí kafe, diskutují, cítí se důležitě a myslí si, že řídí celý svět. Moji spolužáci na gymplu např. zastupovali velmoc Benin v modelu OSN.

Kamarádka mě upozornila, na model Evropské unie a že se prý mám určitě přihlásit. Což jsem s radostí udělal. Nebyl jsem do modelu připuštěn. Sami můžete posoudit proč. Následuje totiž moje přihláška..

Kterou zemi byste v Radě EU rád(a) zastupoval(a)?
Uveďte 3 státy a seřaďte je podle svých preferencí.

1. Irsko
2. Řecko
3. Německo

Continue reading “Jak mě nevzali do EU”

O letištní buzeraci a osahávání Štěpánky Bergerové

Už před časem jsem napsal tenhle článek na blog na iDnesu, ale zapomněl jsem ho publikovat tady.

—

Štěpánka Bergerová napsala článek s provokativním názvem Raději osahaná a naskenovaná, než mrtvá…. Já si zde dovolím vrátit úder. Její pohled je naivní a její logika má vážné trhliny.

Předem bych chtěl zdůraznit, že mi jde o podstatu, nikoliv o osobu Štepánky Bergerové, kterou neznám ani z jejích článků.

Paní Bergerová tvrdí, že se radši nechá osahat a naskenovat, než aby umřela. To je zajímavá rétorická figura. Přiznám se, že kdyby na mě mířil maník s pistolí a namísto “prachy, nebo život”, by říkal “osahání, nebo život”, tak bych — ač nerad — k tomu osahání také svolil. Continue reading “O letištní buzeraci a osahávání Štěpánky Bergerové”

Důchodová reforma, Bernie Madoff a 150 let vězení

Průběžný důchodový systém funguje na principu Ponziho schématu. Wikipedia říká:

Výraz Ponziho schéma vznikl podle Charlese Ponziho — autora tohoto podvodu. V tomto schématu svěřují investoři provozovateli fondu peníze za účelem jejich zúročení, avšak tyto peníze provozovatel dále neinvestuje, a namísto toho pouze vyplácí prostředky fondu jen některé investory, většinou ty, kteří investovali dříve. Tento systém funguje do doby, dokud přicházejí noví investoři a prostředky se dají vyplácet ostatním. Když už ve fondu nezbudou žádné peníze na vyplácení, fond krachuje a vyplaceni zůstávají jen někteří investoři a ostatní nedostanou nic.

Spravovat Ponziho schéma je nelegální. Bernie Madoff za to obdržel 150 let vězení. Avšak evidentně, pokud je správcem Ponziho schématu vláda, je vše v pořádku. Continue reading “Důchodová reforma, Bernie Madoff a 150 let vězení”

Podvod

Tři restaurace, tři příběhy.

Rok 2009, restaurace v severních Čechách. Objednal jsem si ovocné knedlíky z běžného menu hlavních jídel. Jaké bylo moje překvapení, když mi na obrovském talíři donesli čtyři knedlíky o velikosti ping-pongového míčku ukryté ve spoustě šlehačky.

V jídelním lístku nebyla uvedena gramáž, avšak podle zařazení mezi hlavní jídla se dalo jednoznačně odvodit, že porce bude obědová, nikoliv zákusková. Continue reading “Podvod”

Peking, den čtvrtý — čínský poslední

All good things must come to an end, no?

Poslední den jsem měl na plánu návštěvu kláštera Yonghe, což je jeden z největších lamaistických klášterů na světě. Měl strategickou pozici jenom dvě zastávky metra od mýho bydliště.

V Číně jsem už navštívil mnohé buddhistické kláštery, tento byl však první lamaistický. Nevim sice, jakej je v tom rozdíl, neb jsem nevzdělaný křupanský ateista, ale ten chrám mi přece jenom připadal trochu jinej. A je fakt obrovskej, to se ani nedá vypovědět.

Continue reading “Peking, den čtvrtý — čínský poslední”