Proč jsme prohráli s Rusákama

Česko -- Rusko

Hned na úvod musím předeslat, že jsem tentokrát očekával, že dostaneme kanára hned v prvním setu. Chci říct 6:0 v první třetině. Od zápasu s Německem jsme hráli na poblití. Avšak zápas s Ruskem jsme začali výborně. A výborně jsme vydrželi hrát dvě třetiny. Nekonečná škoda toho gólu, říkal jsem si. V obraně to moc neskřípalo, a co skřípalo, to skvěle pochytal Roman “Gladiator” Čechmánek.

Aby bylo jasno, Rusáci mají sice v týmu tři hráče nejvyšší světové třídy (co se individuálních schopností týče) — Kovalčuka, Ovečkina a Malkina –, ale to neznamená, že je neporazí žádný tým světa. Titulky laciných (a hloupých!) českých novinářů o nekonaném zázraku dokládají, že u nás může dělat novináře kdejaký pablb.

Neznám důvody, proč tomu tak bylo, ale celé mistrovství jsme odehráli na dvě lajny, přesně jak říkal Luděk Bukač. Tak se ale mistrovství světa hrát nedá. Horší to bylo o to, že to nebyly žádné hvězdné lajny. Kdybysme posílili tým o všechny naše hráče, kteří ještě b průběhu MS hráli playoff NHL, měli bysme nejlepší mužstvo světa. Takové, které by si dalo Kovalčuka i s jeho zlatými bruslemi a rukavicemi k svačině. Jen si to představte — Jágr, Hašek, Straka, Hudler, Malík, Průcha, Lang, Špaček, Kotalík… Systém MS tedy jednoznačně poškozuje český tým a oba zámořské celky, protože tyto mají v NHL nejvíce svých zástupců.

(To mi připomnělo dávnou debatu s jedním slovenským fanatikem, který mi na připomínku, že našemu týmu chyběly hvězdy včetně Jágra, odvětil, že jim chyběly větší jako třeba Hossa. Neříkám, že Hossa je špatný hráč, ale vocamcaď pocamcaď, jak se říká.)

Po průběhu postupové skupiny, kdy jsme odestáli zápasy s Němci a Slováky a třetí třetinu s Kanadou, jsem byl psychicky připraven na horší věci než byla semifinálová prohra 8:4 s Kanadou. Když jsme ale hráli tak dobře, věřil jsem, že můžeme postoupit. Zvlášť, když Rusáci opět nepředváděli nic jiného než to, že jsou to pouze namyšlení sráči. Třetí třetinu jsme ale zase odehráli mizerně a zaslouženě jsme v ní dostali nářez. A to mě štvalo. Vždycky mě štve, když vypadnem.

Takže důvody našeho vypadnutí jsou jasné. Špatná — nebo neexcelentní — forma některých hráčů (Výborný, Židlický), velký počet omluvenek, velký počet hráčů ještě bojujících o Stanley Cup, sráčské nasazení poloviny mužstva (Balaštík). Naopak bych vyzdvihl Plekance, Olesze, Čáslavu, Barinku a Čechmánka. Ti hráli fantasticky.

(Když kamera zabrala v hledišti trenéra Tichonova a vedle něj seděl generál, co měl na kabátě tolik vyznamenání, že musel projít všechny války svět od peloponéské až po vietnamskou, smál jsem se, až jsem se za břicho popadal. Ten kabát musí vážit snad dvacet kilo. Inu, Rusák.)

Zda má odejít Hadamczik nebo ne, nevím. Nechávám to na ČSLH. Fakta jsou jasná. Hrajeme pod ním nic moc až bídně, ale minulý rok jsme si odvezli dvě medaile, na druhé straně letos to málem byla pěkná blamáž. Smlouvu má ještě na rok.

Ještě k té ostudě, jak to propagovala média. Ostuda je, když domácí tým s nejplacenějšími hráči světa jako jsou Alexej Jašin a Pavel Bure, skončí poslední v postupové skupině. Ostuda je, když dostane Česko výprask od Němců 7:1, když má v týmu Jágra a spol. Ostuda je, když tým USA hraje o záchranu. Ostuda je, když naše osmnáctka vypadne z elitní skupiny. Ostuda není (!), když nepostoupíme do čtvrtfinále. Ale hloupě to vypadá.

A na závěr tedy několik věcí, co mě vyloženě štvou. Širokoúhlý obraz. Je to sice děsně fajn, ale musel bych si koupit dvojnásobnou TV, abych nesledoval blechy a aspoň občas viděl puk. Branky často vypadávají. To mě dokáže naštvat! Do Ruska asi ještě nedorazilo moderní uchycení. Vyhození puku mimo hřiště za dvě minuty. Hovadina! Pískají se kraviny, naopak vážné věci se nepískají. Děs, z hokeje se stává balet :-[===. Prázdná hlediště. To je takovej hnus, že to může bejt snad jenom v Rusku. MS v hokeji do Ruska už nikdy!