Ústavní soud si myslí, že je parlament

Eliška Wagnerová, t. č. místopředsedkyně Ústavního soudu, se konečně naplno odkopala. Z jejího projevu je naprosto jasné, že nechápe, jaká je role Ústavního soudu. Ten se za jejího působení změnil v protiústavní soud, protože si Wagnerová a její kolegové myslí, že jsou bohem vyvolená rada, která je chytřejší než lid, jehož zástupci sedí v parlamentu.

Viděli jsme to jasně, když Wagnerová a kol. zrušili volby, což bylo z jejich strany jednoznačně protiústavní. A Wagnerová ještě radila v rádiu, co má Melčák udělat, aby mu to odklepli, přestože se to ani nemělo projednávat.

Nebo jindy se zase projednávala protiústavní mezinárodního smlouva známá jako Euroústava Lisabonská smlouva. A protiústavní soudce vůbec nezajímalo, co se v Ústavě ČR píše, odhlasovali si to podle toho, co by podle nich v té ústavě být mělo. Např. by se tam nemělo psát, že ČR je svrchovaný stát. Podle protiústavních soudců máme sdílenou suverenitu, což je novodobý překlad brežněvovské omezené suverenity.

Nedávno zase Wagnerová sepsala odůvodnění, s nímž prakticky nikdo z jejích kolegů nesouhlasil.

No a v novinách se teď naplno přiznala, že neposuzuje zákony podle souladu s ústavou, nýbrž s nějakou vlastní vizí společnosti. Vůbec nic jí neříká doktrína political question. Podle názoru Wagnerové smí pouze ona a další vyvolení v Joštově ulici v Brně rozhodovat o tom, kolik peněz mají dostávat postižení — z peněz daňových poplatníků. Neměl bych vůbec nic proti tomu, kdyby Wagnerová a kol. posílali postiženým jakýkoliv obnos, který uznají za vhodný. Ale lid (zastoupený poslanci a senátory) se rozhodl, že bude posílat méně než dosud… a Wagnerové se to může nelíbit, ale ze své pozice do toho nesmí mluvit.

Divím se, že Wagnerová ještě nezregulovala kapitálové trhy. Ty ceny se tam furt míhaj a Obyčejnej Člověk™ tomu přece nemůže rozumět! Asi už jí na to nezbyl čas…

Krásně to ukazuje, že protiústavní soudci vůbec nepochopili svoji roli a měli by být vyokněni jako první.

Jobovky z Joštovky

…aneb o puči protiústavních soudců.

Tak si to shrňme. Po dvaceti letech svobody jsme se dozvěděli několik zásadních faktů. Parlament nemá právo měnit Ústavu, prezident republiky je pouhý úředník s razítkem a svoji ztracenou suverenitu nalezneme v Bruseli. Co by se neujalo ani jako scénář bláznivé komedie s Lesliem Nielsenem, sepsal Protiústavní soud předsedy Rychetského.

V září jsme se dozvěděli, že ústavní zmocnění Parlamentu nestačí k tomu, aby směl Ústavu změnit, ale že naopak pokud Ústavnímu soudu schází kompetence nebo procedura, vyčte si obé třeba z kávové sedliny. Více se k tomu již vracet nechci, laskavého čtenáře odkážu na zevrubný článek, který jsem k tématu sepsal.

V lisabonském jednání Ústavního soudu vůbec nešlo o výsledek, ale o to, co předvede Rychetský a jeho bruselští nohsledi při prezentaci. Protiústavnost Lisabonského diktátu je totiž nepochybná, zejména co se týče evidentního rozporu zmocňovací doložky s článkem 10a Ústavy býv. České republiky, dnes europrotektorátu. Stejně tak nepochybné ovšem bylo, že Rychetského partu nic takového v rozhodném postupu nezastaví. Pojďme tu one-man show rozebrat. Continue reading “Jobovky z Joštovky”

Fiat iustitia

…et pereat mundus.

Jak vnímat rozhodnutí Ústavního soudu ve věci Melčák? Zde je mých několik laických postřehů.

Začněme od píky a představme si účastníky řízení. Na jedné straně stojí poslanec Miloš Melčák, tedy člověk, který doslova symbolizuje politickou amorálnost. Člověk, který v roce 1998 ten samý zákon podpořil, dnes si však na něj stěžuje u ústavního soudu. Vžil se pro něj termín podvozek, což rozeberu níže.

Jeho právníkem se stala politická figura obdobné nátury. Jan Kalvoda, kterému nikdo neřekne jinak než Kalivoda, protože za svých politicky aktivních let stále jenom kalil vodu. Bývalý politik, který odešel, když se provalil skandál, že užíval titul JUDr., aniž by byl doktorem práv, dnes si možná vzdělání už doplnil. Člověk, který ve svém článku říká o opoziční smlouvě, že je to perverzita, aniž by jakkoliv zdůvodnil, proč se předchozí perverzity z roku 1996 účastnil coby místopředseda vlády.

Není pochyb o tom, že tito dva morální giganti české politiky slouží jako podvozek pro usurpování moci ústavním soudem. Havlismus z toho čouhá jako sláma z bot, navíc se sám velký guru Václav Havel — slunce naše jasné — okamžitě přiznal. Tohle není spor o předčasné volby, to je zcela skandální mocenský boj, kdy si ústavní soud přisvojuje kompetence, které mu nepatří. Continue reading “Fiat iustitia”