Tag: guangzhou

Ráno jsem se musel donutit vstát zavčasu, protože jsem byl domluvenej s Číňankama, že s nima pujdu v 10 ráno na snídani. To by nebylo tak hrozný, pokud bych se nemusel odhlásit z hostelu, takže jsem si musel zabalit. A dost potichu, protože všichni ještě spali. No ještě aby ne, když ještě v jednu ráno v tom pokoji nikdo nebyl. :)

Na snídani jsme šli do stejný restaurace, kam mě zavlíknul ten Holanďan. Nakonec se ukázalo, že se nejmenuje ani Walt ani Walter, nýbrž Wouter. No, ale to je jedno. K snídani jsme měli dostr divný věci nevalný chuti. Taky jsem vyzkoušel durian, o kterym kdysi referoval Vujo na svym singapurskym blogu. Uvařenej (?) durian nesmrděl, ale imho to teda neni žádná pochoutka. Continue reading “Přesun z Guangzhou do Haikou”

Dneska jsem vynechal trénink, protože mě děsně bolej nohy z toho chození nebo co. Takže jsem si jenom nafotil a natočil situaci před hostelem.

Pak jsem se vypravil k chrámu Liurong. Poblíž jsem našel příjemnou restauraci, kde jsem si objednal jakousi žlutou rejži s masem. Musel jsem zreklamovat, že mi nedali hůlky, a dali mi jenom lžíci. Evidentně si mysleli, že bílá tvář neumí s hůlkama jíst. Jenže s hůlkama se pořád jí líp než s čínskou lžící, ta je hrozná.

Chrám jsem našel a vypadal přesně stejně jako všechny ostatní buddhistický chrámy, co jsem tu doteď navštívil. Jediná změna byla, že tu pobíhali i mniši. Taky tu byla spousta krámků se suvenýrama. Původně jsem myslel, že tu něco koupim, ale když se mnou zase chtěli smlouvat o ceně, tak jsem si to rychle rozmyslel. Já to tak nesnášim. Continue reading “Guangzhou, den pátý”

Tak co, bude dneska zas takový vedro? — Myslim, že jo, kámo.

Dneska ráno jsem si dal střídavý tempo v běhu, prej se tomu říká fártlek. Moc se mi nechtělo vylejzat z hostelu. Nakonec jsem se asi v půl jedný vykopal a že si zajdu na 90minutovou říční plavbu.

Cestou jsem si koupil od pouliční prodavačky banány a hroznový víno. Neměla na rozměnění, tak zaběhla někam za roh a vocamcaď se vrátila s hodně jetejma bankovkama. Ale mezi nima byl jeden skvost. Yuanová bankovka z předposlední série, tzn. bez toho ksichta Maa. Nedám nikomu, zarámuju!

Dopravil jsem se do Pekingský ulice, kde startujou ty lodi, a najednou se proti mě valí davy důchodců v nějakym červenym outfitu. A další a další vyskakujou z lodí. Vypadalo to Operace Overlord, edice China-Veteran. Když jsem se prodral až k okýnku, řekla mi osoba, že lodi jezdijou až večír. No, tak to je super, když je půl druhý. Tak lodičky nebudou, no. :( Continue reading “Guangzhou, den čtvrtý”

Dneska ráno jsem vstal v půl devátý a tentokrát jsem si dal ranní rozběhnutí devět kilometrů. Plánoval jsem deset, ale když jsem přiběh po 40 minutách k hostelu, tak už se mi to nechtělo natahovat.

Dneska se slunci nechtělo vylézt zpoza mraků a mně se proto nechtělo vylézt z hostelu. Nakonec jsem se v půl jedný odhodlal. Mezitim jsem si k snídani dal jídlo pojemnovaný Club Sandwiches. Bylo to dobrý, ale taky celkem drahý.

Vydal jsem se k Zahradě orchidejí. Nakonec jsem jí našel docela náhodou, protože se mi líbil jeden strom, tak jsem si ho chtěl vyfotit… a najednou koukám, že jsem u vstupu do tý zahrady. Ale asi bych jinak našel jinej vchod.

Zahrada byla celkem velká. A fakt pěkná. Vstupný bylo lidovejch osum yuanů. Nekupto! Ještě tam byly malebný kavárničky (spíš čajíčničky) a božskej klid. Prostě Roman Tyš jak blázen. Continue reading “Guangzhou, den třetí”

Ráno jsem se vzbudil v devět, a protože mám za dva tejdny maratón, šel jsem se proběhnout před hostel. Uběh jsem nějakejch šest kilometrů na pobřeží Perlový řeky. Příjemná atmosféra. Důchodci cvičí na muziku, nějakej typ tu hraje na klávesy a nějakej bílej cvok tu běhá dokola.

Po příchodu jsem si dal španělskou snídani a kafe. Španělská snídaně byly dva toasty s marmeládou a nějaká meruňka (nevim, co to bylo za ovoce).

Pak se mě ptal Australan Derek, jestli nechci jít odpoledne s nim do města. Tak proč ne, viď. Přibrali jsme ještě toho holandskýho tejpka, co bydlí se mnou na pokoji a jmenuje se Walt nebo Walter (jsem mu nerozuměl) Wouter. A vyrazili jsme. Continue reading “Guangzhou, den druhý”

V hostelu jsem se rozloučil s Filipíňačkou Michelle, která za tejden jede na Vánoce domů, a pak už jsem vyrazil na xMas Trip 2010. Cestou na letiště ani v letadle se nic mimořádnýho nestalo. Ani jsem neumrz, protože se v Jinanu oteplilo na příjemný jarní teploty.

Na letišti byla celkem nuda, a protože tam neni ani jeden pořádnej kšeft, tak tam taky byl hlad. Docela jsem se vyděsil, když jsem prošel security checkem a už volali last call mýho letadla. Myslel jsem, že mám ještě spoustu času. :) V letadle bylo na výběr seafood s nudlema, nebo prase s rejží. Dal jsem si prase, ofkoz. Nic moc, Emiráti maj lepčí jídlo.

Přistáli jsme v Guangzhou (česky Kanton) a hned z letiště bylo vidět spoustu palem. Nádhera. Venku příjemná teplota asi 16 stupňů. Nasednul jsem na metro a jel do čtvrti Fangcun (Voňavá Vesnice), kde jsem si koupil ubytování v hostelu. Cesta metrem trvala 65 minut. Myslel jsem, že chcípnu žízní a únavou. Continue reading “Guangzhou, den první”