Week 1

3. září to bylo přesně 20 tejdnů, na který jsem podle původního plánu měl opustit ČR. Teď už je to jenom 19. To už nezní tak depresivně, což? :)

První tejden se nes ve znamení toho, že jsem dvakrát prospal půl dne a vstával jsem až ve tři odpoledne. Pak se taky nes ve znamení tvrdýho naražení na čínskou kůltůru. Nikdo tady neumí anglicky ani slovo (a klidně si myslete, že to je nadsázka).

Byl jsem na dvou přednáškách. Obě byly tak moc začátečnický, že se mi chtělo až brečet. Navíc ještě jsou lavice dělaný pro čínský prcky, takže normální člověk pod ně nestrčí kolena (stoly v hospodě dtto) a přednášky maj 2,5 h, slovy: dvě a půl hodiny! Z toho jedna přednáška navíc byla čínsky.

Absolvoval jsem několik pokusů dorozumět se s místními indiány anglicky, avšak tato snaha se nesetkala s úspěchem. Na Twitteru by se řeklo #epicfail.

Záhada kohoutků: V koupelně označuje zelenej kohoutek studenou a červenej teplou vodu. Co potom znamenaj dva kohoutky na topení — jeden modrej a druhej zelenej?

Je tu taková vlhkost, že Lonely Planet China a pas se mi ohnuly do tvaru lotosovýho květu.

Guess what! Poslední dva dny jde přes smog vidět modrá obloha a slunce. Kdo nevěří, ať tam běží.

Vypravil jsem se jednoho dne na vrchol kopce, co je od mýho baráku asi 300 m. Nedorazil jsem tam. Asi si říkáte, jak může bejt někdo takovej blbec, že netrefí na kopec, co je od něj 300 metrů. No, to máte tak — ať jsem šel, kam jsem šel, vždycky jsem došel ke zdi, která se široko daleko nedala nijak obejít. Druhej den jsem proto musel na kopec vylézt z druhý strany. A ukázalo se, že ten kopec je obrovskej hřbitov! Číňani dělaj hřbitovy v jehličnatejch lesech na kopcích. Víc bude na fotkách.

Mám už čínskou SIMku, ale nejde z ní volat ani psát do Čech.

V celý Číně je jenom jedno časový pásmo. Ve stejně velkejch Spojenejch státech jsou čtyři časový pásma (nepočítaje Aljašku a Havaj). Chudáci v Tibetu maj západ slunce asi až o půlnoci. :)

Vujo psal, že po něm opice hodily kokos. :D

Čínská státní televize CCTV vysílá i jeden kanál v angličtině. Jsou to teda jenom zprávy, ale podle toho, co jsem zatim viděl, tak jsou objektivnější než Česká televize. Např.o australskejch volbách a labouristický premiérce referovali, aniž by zdůrazňovali výhody socialismu.

Největší zábava je tady zatim s učitelama z Novýho Zélandu.

Jedna z nejromantičtějších věcí podle Číňanů je procházet se za tmy po tartanovym ovále. Já jedinej jsem po něm běhal — faux pas.

Když Číňan chce, tak si prostě odflusne. Ale dřív to prej bylo mnohem horší. Dneska je to spíš výjimka. Ale stejně je to nechutný.

V hotelu nám večeři vaří místní správce (nebo co to je). Sice jsou to všechno čínský jídla, ale je to fakt dobrý. U spousty věcí, co jim, ani netušim, co to je. :) BTW, Číňani servírujou klidně vedle sebe maso a tofu.

Jinak jsem tady toho moc neviděl, protože se nemůžu dorozumět.

Ale vážně: Proč pijou horkou čistou vodu?

2 thoughts on “Week 1”

  1. Když to tady tak čtu, tak už se ani nedivim, že maj šikmý oči. Z toho by se jednomu protáhly. :grin:

  2. Tak nepijou tu horkou vodu třeba proto, že kdyby jí pili studenou, tak z těch bakterií v ní chcípnou nebo se poserou? :)

Comments are closed.