Jazykové okénko

Došlo mi, že spousta z vás možná neví jak ty názvy tady číst. Připravil jsem tedy stručný návod. A zároveň odvolávám, co jsem odvolal.

Takže Jinan se prej má správně číst /Ťinan/, ale kromě Markéty to nikdo neříká. Všichni, se kterejma jsem mluvil, to čtou jako něco mezi /Džinan/ a /Dzinan/. Co se v pinyinu přepisuje jako J by se logicky mělo číst jinak, než co se zapisuje jako ZH, ale protože jste teprve začátečníci, můžete to číst stejně. ;)

Moje provincie se jmenuje Shandong, což by se prej mělo správně číst Šan-tung, ale každej to vyslovuje zhruba tak, jak by to přečet Angličan, tzn. něco mezi /Šandong/ a /Šéndong/ — můžete říkat /Šandong/. (To g na konci se samozřejmě nečte.)

Pekingu se skutečně říká /Bejdžing/. A městu Taipei, hlavnímu městu Taiwanu, se říká /Tajbej/. Taky by se to mělo v pinyinu přepisovat jako Taibei. Trochu je v tom bordel, no. Ale vy Pekingu dál říkejte Peking, Mnichovu taky neříkáte München.

Šanghaji budeme ze stejnýho důvodu říkat Šanghaj, ale místní to čtou něco jako /Šang-chae/. Nanjing bude zase Nandžing (obdobně jako u Jinanu). Suzhou je /Sú-džou/ a Hangzhou je /Chang-džou/.

Guangzhou se čte jako /Guang-džou/, popř. se mu říká Kanton. Tento název ale Češi moc neznají a já upřednostňuju pinyin. Haikou je /Chae-kchou/, ale v říkejte klidně /Hajkou/. No a Xiamen je něco mezi /Šia-men/ a /Sia-men/, víc se to podobá jednomu nebo druhýmu podle toho, odkaď jste. Já říkám Š.

Protože jste chytří, vypozorovali jste určitě pravidla. Takže když budete číst čínskej název, budete vědět, že:

J je něco mezi /dž/ a /dz/
ZH je /dž/
CH je /č/
SH je /š/
H je s přídechem, tzn. skoro jako /ch/
P, K, T, C se čtou s přídechem (jako /p/ v angličtině)
Z se čte jako /dz/
R je podobný jako v angličtině
W se čte jako v angličtině
X se čte jako něco mezi /š/ a /s/
Q se čte jako něco mezi /c/ a /č/

U je /ü/ ve slabikách yu, ju, xu a qu, jinak normální /u/
Y je /j/, jenom ve slabice yi se nečte
E se čte zhruba jako neurčitej člen v angličtině

Koho to zajímá detailně, tak tady to má. Jenom poznamenávám, že tam je psaná výslovnost oficiální, se kterou — jak říkám — jsem se ještě nesetkal. A to jsem v oblasti s docela podobnym dialektem jako v Pekingu (prej). A moje druhá poznámka je, že moje výslovnostní tabulka je zjednodušená na maximum — jde mi o to, aby moji p. t. čtenáři neříkali /ksiamen/, ale /šiamen/ a aby neříkali /jinan/, nýbrž /džinan/.

Tak.