Pád Petra Macha

Krátký zápis o tom, jak Petr Mach spadl z pozice nadějného seriózního liberálního politika do pozice politické mrtvoly bez budoucnosti a bez respektu. Jenom za poslední týden se mě totiž na můj popis situace zeptalo asi deset lidí, z toho pět přímo na jedné eurobesídce. Mám o Svobodných rozepsané delší pojednání, takže dnes jenom stručně.

Continue reading “Pád Petra Macha”

Čína mimo Čínu: Singapur II.

Minulé povídání jsme zakončili na předraženém singapurském drinku. V dnešním, posledním díle si budeme vyprávět o singapurském pralese a čajovém rituálu.

“Ráno” jsem se opět probudil pěkně pozdě. Došel jsem si na opět výbornou snídani a naplánoval si cestu po Southern Ridges, tedy Jižních hřebenech. Je to devítikilometrová procházka po zeleni, kterou plánovači zakázali zastavět dalšíma budovama. Značnou část cesty se jde po různejch mostech a visutejch chodnících s krásnejma výhledama, kde se potkávaj vejškový budovy s junglí.


Snídaně

Continue reading “Čína mimo Čínu: Singapur II.”

Mýtus o brexitářích, kteří se zřekli odpovědnosti

Některé mýty zřejmě nikdy neumřou. Což je ještě vtipnější, když je šíří lidé, kteří obviňují všechny ostatní z toho, že účlově lžou. Jak je to s jedním z nejpopulárnějších mýtů, že se totiž hlavní postavy kampaně za vystoupení Británie z EU po výsledky vytratily po anglicku?

S tímto mýtem se setkáváme dennodenně, nedávno jej vyslovil taktéž místopředseda PSP ČR Jan Hamáček na půdě Sněmovny: “Za brexit mohou nezodpovědní politici ve Velké Británii, kteří vystrašili britské občany k smrti za použití nefér argumentů, a poté, co těsně zvítězilo rozhodnutí odejít z Evropské unie, tak ti, kteří to spáchali, utekli od své odpovědnosti a nechali v tom současnou britskou vládu, která neví kudy kam.”

Ale odpovídá to faktům?

Hlavními postavami dvou kampaní za vystoupení (Vote Leave a Leave.EU) byli:

  • Boris Johnson
  • Michael Gove
  • Daniel Hannan
  • Nigel Farage

Continue reading “Mýtus o brexitářích, kteří se zřekli odpovědnosti”

Čína mimo Čínu: Singapur I.

V minulých zápiscích jsme byli v Hong Kongu a v Macau. Z Hong Kongu jsem se nočním letadlem přesunul do Singapuru. Let trvá docela dlouho, čtyři hodiny a letěl jsem s australskou low-cost aerolinkou Jetstar, která umožňuje přiobjednat si za rozumný peníze jídlo. Do Singapuru jsem dorazil o půlnoci. Singapur je ve stejnym časovym pásmu jako Peking a Hong Kong, i když v podstatě skoro všechny země na jih a na sever jsou v časovym pásmu o hodinu menším. Tedy kromě Číny a Malajsie (a Barmy, která má ještě o půl hodiny míň, aby byli zajímavý).

Singapur je bývalá britská kolonie, původně jenom taková rybářská vesnice. Nezávislý byl od roku 1959 (i když pořád v Commonwealthu), pak se na tři roky spojil s Malajsií a od roku 1965 je samostanou republikou, kterou od Malajsie dělí Johorský průliv. (Johor je řeka a stát v Malajsii.) Možná si říkáte, co to má sakra společnýho s Čínou, když jsem to zařadil do seriálu Čína mimo Čínu. 74 % obyvatel Singapuru jsou etničtí Číňani a mandarínská čínština je jedním ze čtyř úředních jazyků. Continue reading “Čína mimo Čínu: Singapur I.”

Čína mimo Čínu: Na kakau v Macau

Jelikož v Hong Kongu už jsem byl v roce 2014, i když jenom na malou chvíli, rozhodl jsme se věnovat jeden den svojí návštěvy v roce 2016 sousednímu Macau. Macao (někdy, zejména v portugalštině, psáno Macau) je ostrůvek a poloostrůvek neoddělený od kontinentální Číny žádnou přírodní hranicí, obdobně jako Hong Kong, od kterého je nedaleko. Taktéž obdobně jako Hong Kong byl až donedávna pod správou evropské země. Zatímco Hong Kong byl v roce 1997 před Číně Velkou Británií, Macao bylo předáno v roce 1999 Portugalskem. A zatímco v Hong Kongu mluví slušná porce obyvatel anglicky, V Macau samozřejmě portugalsky nikdo nemluví, přestože je portugalština úředním jazykem a spousta nápisů na ulicích je v portugalštině.

Continue reading “Čína mimo Čínu: Na kakau v Macau”

Čína mimo Čínu: Krátká zastávka v Hong Kongu

V minulém díle jste se s námi podívali na túru kolem Taipeie, čímž jsme dokončili zápisky z tohot ostrova a nad ránem jsme nasedali na EVA Air do Hong Kongu. Všichni nám doporučovali veřejnou dopravu, ale vymejšlet takový koniny uprostřed noci neni zrovna moje oblíbená činnost. A když vám to ujede, jste namydlený. Takže jsme si radši zavolali Ubera s tim, že to bude bez problémů. Bohužel uberista měl jinej názor a několikrát se vyptával, na jaký jedeme letiště, přestože to měl zadaný v aplikaci. Chápu, že má asi špatný zkušenosti s klientama, co zadávaj do appky jiný letiště, než na který chtěj odvézt. Asi na desátej pokus se mi povedlo přesvědčit ho, že fakt chceme jet tam, kam mu celou dobu tvrdíme.

EVA Air je taiwanská společnost, takže se samozřejmě nikde nešetří s Hello Kitty:

Ani ne dvouhodinovej let a už jsme v Hong Kongu. Jak si jistě vzpomínáte, o Hong Kongu už jsem tady psal nedávno, protože jsem do něj zavítal v létě 2014. Článek doporučuju rozhodně přečíst znova a osvěžit paměť, protože kvůli tomu předchozímu pobytu jsem při týhle návštěvě osekal zážitky z Hong Kongu na minimum. Můj rozvrh na HK byl tentokrát následující: Přílet, ubytování, procházka po místech v HK, kde jsem ještě nebyl, večeře s kamarádama, další den výlet do Macaa a třetí den zase nějaký procházky po památkách a večer odlet do Singapuru. Jak vidíte, času nebylo nazbyt. Continue reading “Čína mimo Čínu: Krátká zastávka v Hong Kongu”

A co dál a co dál, kdo tě do vlády vzal?

Před devíti lety jsem naposledy volil ODS, předevčírem jsem naposledy volil Svobodné. A co tam máte dál?

ODS zbankrotovala na tom, že neměla žaludek na to, aby vzdorovala Evropské komisi a Zeleným, tak pro jistotu vyklidila pole oběma a ještě jim aktivně pomáhala prosadit jejich škodlivé nesmysly. Svobodní zbankrotovali na tom, že jsou parta nadšenců bez pevného ukotvení a bez ochoty k analytickému myšlení, a tak když se do strany dostali věrozvěsti hlásající, že mají snadný recept na sněmovnu, skočilo jim na to kritické množství členů a to byl začátek konce. Ještě horší ale bylo, že lidé na vlivných místech začali naslouchat naprostým nesmyslům a namísto střízlivé analýzy dočista zešíleli. Situaci ještě přitížila kontraproduktivní vnitřní struktura a absolutní nenávist k myšlence její reformy.

A jaké je tedy poučení z cest?

Vidím dvě cesty, kudy se ubírat dál. Continue reading “A co dál a co dál, kdo tě do vlády vzal?”

Čína mimo Čínu: Taiwan III.

V minulém díle jsme strávili poetického Valentýna v průtrži mračen. V tomto díle se podíváme na turisťák kolem Taipeie, uvaříme vejce v přírodních pramenech, vylezeme na Sloní horu, podíváme se do muzea a setkáme se s liberlandským velvyslancem. Zůstaňte s námi.

Nejdřív si odbydeme liberlandského velvyslance. Setkání s ním se totiž odehrálo už včera, tj. na Valentýna před tripem na Festival lampiónů, ale zbytečně by to narušovalo monotematický článek. (A taky jsem na to zapomněl.) Jeho Veličenstvo prezident, once and future king, jeho excelence, syn boží na zemi a vládce všech moří Vítek Jedlička mě pověřil doručením nějakých listin svým zastupcům na Tawianu, v Hong Kongu a Singapuru.

V Taipei se se mnou tedy sešel velvyslanec, výrobce liberlandských mincí a český libertarián Jirka, který přesídlil do Taipeie za prací. Dali jsme si oběd na účet liberlandského zastoupení (děkuji), předal jsem lejstra a vyfotili jsme se s vlajkou. Zval jsem i Marietu, ale nějak necítila se dostatečně reprezentativně na tuto top diplomatickou událost a radši šla nakupovat. 🙁 Continue reading “Čína mimo Čínu: Taiwan III.”

Čína mimo Čínu: Taiwan II. – svátek lampiónů

V minulém díle jste viděli: Buddhu s Oreem, natržený kraťasy, neslušnýho varana, lakování nehtů, masáž nohou a spoustu dalších vychytávek. V dnešním díle vám nezůstaneme nic dlužni a opět uvidíte věci, co jste neviděli. Nevěříte? Věřte.

Naplánovali jsme si totiž valentýnský trip na romantickou epickou akci v idylické taiwanské vesnici kus od Taipeie. MAGA!

Slibovali nám velkolepou, krásnou, výbornou akci:


Continue reading “Čína mimo Čínu: Taiwan II. – svátek lampiónů”