Betty Mahmoody & William Hoffer: Bez dcerky neodejdu
Kategorie: Uncategorized
Někým otřese film The Wall, někdo se na něj nemůže dívat. Mnou otřásl film Bez dcerky neodejdu. Viděl jsem ho už před několika lety a už tehdy jsem si chtěl přečíst i tu knížku. Trvalo to dlouho předlouho, než jsem se k tomu dostal, ale nakonec se dobrá věc podařila. Kniha člověkem otřese ještě mnohem více než film. Je to strhující knížka plná emocí, knížka vypravující skutečný příběh obyčejné Američanky Betty, knížka popisující střet sebevědomého amerického národa (potažmo celé západní civilizace) a nesebevědomého arabského pronároda.
Nepředpokládám, že existuje někdo, kdo o knize či filmu nikdy neslyšel a neví, o co jde, ale pro pořádek si stručně nastíníme děj. Američanka v nejlepších letech dochází na osteopatické léčení. Jejím ošetřujícím lékařem je jistý Mahmúdí, v místním přepisu Mahmoody, zvaný Moody (morous). Co čert nechtěl, pacientka s lékařem se časem vzali a v momentě, kdy se začala projevovat Íráncova povaha a nebylo daleko k rozvodu, zjistila Betty, že čeká své třetí dítě, později pojmenované Mahtob. Když Mahtob trochu odrostla, rozhodl se Moody, že rodinu uvězní v Íránu.
Betty to předpovídala, ale byla postavena mezi Scyllu a Charybdu. Buď mohla jet do Teheránu a nechat se uvěznit, anebo se mohla s Moodym rozvést a posléze čekat na to, až její exmanžel unese jejich dcerku do Íránu a tam ji uvězní. Rodina spolu tedy odcestuje na původně dvoutýdenní dovolenou do Teheránu. V předvečer návratu se ukáže, že se Moody stává věznitelem vlastní rodiny. Přes všechna příkoří od vlastního manžela a jiných arabášů nachází Betty tu a tam laskavou duši ochotnou riskovat své bydlo, aby pomohli bližnímu svému. Po roce a půl, když už to vypadá, že bude Betty vlastním manželem deportována do Spojených států a Mahtob ztratí navždy, se oběma podaří utéct z Moodyho bytu a posléze i z Íránu.
Tedy zápletka je to docela béčková. Jenže zde jde o skutečný příběh plný slz a utrpení, nakonec naštěstí s dobrým koncem. Jako pohled do absurdního a zaostalého arabského světa přímo uprostřed Teheránu je kniha nedocenitelná. Příběh je starý víc než 20 let a z Betty je dnes pravděpodobně několikanásobná babička, ale vsadil bych cokoliv na to, že ulice Teheránu i myšlení jeho obyvatel vypadají dnes navlas stejně. Ovšem ověřit si to rozhodně nepojedu. To už si radši udělám večírek s disidenty na Kubě.
Úplně nesnášim, když někdo říká, že Bible i Korán jsou stejně propagandistické nebo jaké knihy a že si v nich každý najde, co chce. Použil někdy Ježíš meč? Učil své žáky používat meč? Ne, ne a ne. Ale víme, jak je to s krvelačným Mohamedem. Také by mě zajímalo, kde se v Bibli dá najít citace podobná této:
Muži zaujímají postavení nad ženami proto, že Bůh dal přednost jedněm z vás před druhými, a proto, že muži dávají z majetků svých (ženám). A ctnostné ženy jsou pokorně oddány a střeží skryté kvůli tomu, co Bůh nařídil střežit. A ty, jejichž neposlušnosti se obáváte, varujte a vykažte jim místa na spaní a bijte je! Jestliže vás jsou však poslušny, nevyhledávejte proti nim důvody! A Bůh věru je vznešený, veliký.
Ony jsou v tom Koránu i lepší hlody, ale jeden příklad stačí.
Taktéž pindy Miss Lucie Hadašové, novinářky Procházkové a dalších velkých myslivců, že Arabky mají více práv než naše ženy, mě zaprvé uráží a zadruhé serou. A co to musí být za národ, který jako to nejdůležitější ve vzdělání svých dětí, dokonce za tak důležité, že se to opakuje každý den hned ráno, považuje provolávání hesel jako Marg bar Amríka! Marg bar Israíl!
V Íránu je pokrok dokonce na takové úrovni, že tam ani neznají utěrku. Zato vás ale na každém kroku hlídá módní policie pásdár, a pokud ženě zpod čádoru vykukují vlasy nebo má shrnuté punčochy, je zle.
Když se na to ale člověk podívá trochu odjinud, musí Íránce svým způsobem litovat. Od kolíbky jsou vychováváni ve fízláckém státě bez jakéhokoliv právního standardu, bez nároku na jedinou osobní svobodu. Hygiena jim nic neříká. Odmala jsou vychováváni k nepoužívání rozumu a k respektování jakýchsi předem daných autorit. Používání vlastního rozumu se trestá. V knize byla jedna postava dokonce uvězněna za orwellovský thoughtcrime, za smýšlení proti režimu.
Kniha sice končí dobře pro hlavní hrdinku a její dcerku, ale tisíce dobromyslných Íránců zůstávají nadále pod zavrženíhodnou krutovládou fanatika Chomejního.
Knížku jsem přečetl jedním dechem, na svoje standardy velice rychle. Je napínavá od začátku do konce, plná zajímavých postřehů, nepříjemných a občas i příjemných částí. Knihu rozhodně doporučuji všem.
Hodnocení: 100 %
Betty Mahmoody & William Hoffer: Not Without My Daughter
St. Martin’s Press, New York 1988
překlad Anna Thomasová
Pozn.: Dočetl jsem se, že existuje i film Without My Daughter, který by měl nabízet pohled z druhé — Moodyho — strany. Bude to určitě muslimská propaganda, ale kdyby se to nějak dalo sehnat, rád bych se podíval.
Komentáře
Komentáře (32) k článku “Betty Mahmoody & William Hoffer: Bez dcerky neodejdu”
Neboj se přidat komentář...
jo a jestli chceš mít u komentáře svůj obrázek, pořiď si gravatar!



Miss Hadasova maturovala ze zemepisu a nevi, jake je hlavni mesto Svedska…Hlavne, ze se tam na sever chce podivat. Jeji nazory bych tedy vubec nebrala vazne.
Ještě žes tam napsal ten úvodm protože jsem nejspíš člověk jehož existenci bys nepředpokládal, nikdy předtim jsem o tej knížce ani filmu neslyšel
Ale může to bejt zajímavý..
No, jo, někoho, kdo si plete děj a úvod, jsem do svejch představ vůbec nezahrnul
Já nemyslel úvod filmu, ale úvod článku ty hňupe
A taky ych třeba moh myslet úvod do děje.. Ale ten jsem nemyslel, já myslel úvod článku
Já jsem myslel, že jsi kokt.
podletoho obrázku to vypadá jako nechutná červená knihovna
Ten obrázek je myslim plakát ke stejnojmennému filmu. Navíc ve mně ten obrázek evokuje různé pocity, jenom ne lásku, sladkost a infantilní děj…
To mně ten plakát taky připomíná červenou knihovnu.. Daniel Steelová jak vyšitá
voe čets korán v arabštině voe, že si z něj voe pohane voe dovoluješ citovat voe?!
Korán v arabštině četla necelá pětina muslimů
A ty jsi čet tenhle blog v češtině, že si dovoluješ komentovat?
sháním pokračování téhle knihy, nevím, jak se jmenuje.diky
dagmar rašnerova: jj,nemáte zač
zjistil jsem, že po změně designu mi přestala fungovat RSS čtečka, resp. musel jsem si tě přidat znovu, kua
vůbec, nemáš to nějak divoké?
tak zjišťuji, že to vlastně funguje, jen já jsem debil
Jo, mně to funguje furctejně, taky se odebírám, abych o něco nepřišel
dagmar rašnerova: Doma mám ještě jednu knížku od této autorky, ale nevím, jak se jmenuje, ani jestli jde o pokračování. Mělo by to být rozhodně dohledatlené.
Film jsem viděla kdysi dávno, dočetla jsem pár dní zpátky i knihu a nyní louskám druhý díl Z lásky k dítěti. Je to volné pokračování, popisuje zde své znovuzačlenění do “normálního” amerického stylu života, vznik filmu apod. Jsem zvědavá, zda se ještě ukáže Moody… Kniha Bez dcerky neodejdu mě naprosto fascinovala…
Jako co se knihy týče, taky jí dávám 100%. Ale co se týče tomu, že v Teheránu to vypadá pořád stejně, tak to vůbec…z vlastní zkušenosti to vím…a to, že neznají utěrku, tak to bylo v roce 1984.. No a k tomu, žes napsal, že v Koránu jsou i lepší hlody…. jasně, je to tvůj názor, respektuju ho, ale zase je to jejich náboženství. Prostě to nemůžeš odsoudit, i když je pro tebe třeba nepochopitelný. A navíc dneska se podle zásad Koránu řídí většinou jen ti ortodoxní muslimové, ne všichni. A tak nic, pěkně jsme si pokecali, tak se měj
Tak pozor, znají už utěrku, ale stále ještě ne ručník
Jejich náboženství to bejt může a já se jim za to můžu smát. A jestli ty jsi tam byla, tak bys neměla zapomínat na Potěmkinovy vesnice. Myslíš, že turistům ukazují všechno?
Turistům? Cheche, turistům to nevim, no
Knizku jsem cetla,i ten druhy dil(z lasky k diteti) a mam i film,ale je cely v anglictine…knizka je ale mnohem lepsi,v tom filmu neni snad ani polovina toho co v knizce.
Ocitnout se uprostřed “absurdního a zaostalého arabského světa přímo uprostřed Teheránu” je opravdu pech, zvlášť, když skoro v celém Íránu se mluví persky.
je to strasny nikdy bych tak nechtela dopadnout
Tahle knížka je fakt nejlepší co jsem četla, je fakt, že film byl natočen někdy kolem roku 1994 takže to podle toho vypadá, plakát vypadá jak červená knihovna ale tím se nenechte zmást je to fakt hodně dobrá knížka. Ten film taky není špatnej(viděla jsem ho dřív než četla knihu), ale není to tam tak vykreslené jakej to tam byl humus. Jinak všem doporučuji!!!
viděla sem ve škole kus filmu a bylo to hrozné muži se chovají k ženám jako ke kusu hadru. jako k nekvalitnímu zboží prostě HRŮZA

Jinak hezky natočenej film
četla sem tu kknížku a je naprosto skvělá ! fakt doporučuju všem
super!!
Respektovat Korán můžeš do té doby, než ho někdo použije proti Tobě… Věci co jsou tam napsaný se nedají ničím ospravedlnit! Je nesporný fakt, že za většinou válek a krveprolití jsou náboženství a lidská blbost. (Ale samozřejmě - lépe nevměšovat se jim do toho, jinak to bude ještě horší - takže takhle “respektovat” asi jo.)
PS: I neortodoxní muslimové se v hlavních věcech Koránem řídí.
ahoj lidičky už dlouhou dobu scháním ten film jestli ho nekdo má a hlavně v češtině tak bych byl rád kdyby ste se někdo ozval a dohodli se na spusobu kterím mě ho poskytnete pište prosím na sochka@seznam.cz předem mockrád děkuji
skvělá knížka, jak už tady bylo řečeno děj normální,ale líbí se mi popis života v Teheránu a vůbec v celém Iránu. Už jsem toho v životě přečetl hodně - většinou opravdu skvělé knihy, tady jsem měl obavu opravdu z červené knihovny, trochu to i zavání, ale musím uznat,že mě kniha naprosto fascinovala. Ještě bych chtěl podotknout, že v Iránu se dodnes žije opravdu způsobem, jaký byl popsán v knize a je to otřesné. A výroky Hadašové a spol? na to je jediná odpověď - uvěznit na dva roky v tomto městě s ortodoxním muslimem.
mno, ona ta kniha je uz predevsim STARA, a tak samozrejme nereflektuje aktualni stav veci v IIR (je to temer 30 let, kdy Betty s Máhtáb byly v Tehránu).

Pomery v Iranu se samozrejme velmi zmenily. Po pravde - u nas pred 30 lety byla situace taky nesrovnatelna. Kdyz prijela moje kanadska rodina, silela ze zdejsich “hygienickych” podminek - bratranec nechtel nikdy nic venku jist, etc..
Vzhledem k vyse uvedenym komentarum je asi nutne jeste akcentovat skutecnost, ze Iran samozrejme neni arabska zeme. Oznac Irance za Araba a za mas z kuli michana vajicka.
Pani Mahmúdí mela proste tu smulu, ze narazila na magora. Nikoli na Irance a/nebo muslima - ale na psychicky vysinute individuum.
Apropos 4 ada: (”Ještě bych chtěl podotknout, že v Iránu se dodnes žije opravdu způsobem, jaký byl popsán v knize a je to otřesné”) - tak s tim se opravdu souhlasit neda
hovorim z pozice ociteho svedka pobyvajicho v IIR urcite dele nez par dnu. A nikoli v 5*hotelu.

??? ?? ???????