Mezinárodní den zaheslovaných blogů

Takže abych řekl, o co jde. Kdysi byla jedna blogerka (modří už v tuhle chvíli vědí), o které jsem neměl ani ponětí. Ta se nějak pohádala s jinými blogerkami a neštěstí bylo na světě, protože, když se do něčeho pustí ženský, tak to vždycky dopadne špatně. Inu, blogerka zaheslovala svuj bložínek. A napsal o tom Roj v článku Jedna o vose, druhá o kose. V diskusi se to opět semlelo (jak už to tak bývá, navíc pořád v tom jedou ty ženský). Snad někde tady vznikl nápad zaheslovat na jeden blogy. Jako datum mezinárodního dne zaheslovaných blogů Roj jasnozřivě stanovil 1. červen, o němž se později ukázalo, že jsou to narozeniny onoho fatálního blogu.

Heslo bylo mezinárodně stanoveno na ann. Z blogů, které znám, se akce účastní Roj, LaTrine, Žirafka, Laco a samozřejmě Ann.

Dva Spezi wiki přídavky: Vláda národního porozumění (můj druhý wikičlánek) a Modří už vědí (k tomu důležité i zde)

Proč mažu komentáře

Jako odpověď na tuhle otázku bych mohl ocitovat předlouhý seznam poučných článků od Arthura Denta, Filipa Rožánka, Roje, Pixyho, DGX nebo Radka Hulána. To možná někdy příště. Dnes ale vyšel perfektní článek posledně jmenovaného autora. Boj elit s anarchií pičmulínků

A taky vám musím říct heslo pro 1. června, což je den zaheslovaných blogů. To víte, soudruzi, blogerská komunita se musí udržovat, jinak bysme to s tou lidovou demogracií daleko nedotáhli. Kdo si to nepřečte nebo to zapomene, má celýho prvního smůlu. Heslo je ann.

Meet you there

V neděli poběžím posledních 6,195 km Pražského mezinárodního maratónu. Někde v takové vzdálenosti od cíle taky budu poměrně dlouho čekat na štafetový čip, který mi bleskurychle předá nějaký jiný člen štafety. Bohužel nemáme moc silný mančaft, protože se nám omluvilo více Hráčů (Péťa, Doležal) než Hadamczikovi. Při dnešním tréninku jsem se rozhod, že závod poběžím v nechutném tempu, uvidíme, kde uzraju :). Při tréninku jsem potkal Evu ve vaně (ne jako v ženě, ale jako v hradě). V černym vaně.

V pondělí 21. mám od půl druhé maturitu.

Na obě akce zvu všechny čtenářky a fanynky tohoto blogu. Vaše nejhojnější účast je vítána. Obzvláště rád budu, když mi někdo na PIMu vezme věci.

Program za 150 USD je zdarma pouze dnes

Možná jste si všimli, že v pravém sloupečku úplně dole mám umístěnu reklamu. Nemám za ni ani vindru. Každý den se v ní nabízí jeden program, který je jinak za peníze. Většinou jde o blbosti jako 3D spořiče za 15 dolarů. Ale dnes je v nabdíce zadarmiko program na vytváření přehledných grafů a jiných skopičin. Tento kus softwaru stojí jinak 150 doláčů. Takže stahujte a registrujte ještě dnes. Zítra už bude pozdě (tohle není fráze, ale fakt!).

On Radio Detecting And Ranging

Radio Detecting And Ranging

Radio Detecting And Ranging

Každý už si k tomu zaplkal, tak teď i já, heč peč skeč. Teč. Proč chci v naší roztomilé, krásné, útulné, malinké zemičce něco tak odporného jako americký radar (neplést s Radarem).

Američané nás Evropany zachraňovali třikrát. V 1. světové válce, v 2. světové válce a ve studené válce. Jsou to naši nejlepší spojenci. My na ně sice nadáváme a často kašleme, ale snažíme se je dohnat a předehnat, kdeco od nich přebíráme a hlavně — oni nám vždycky pomůžou. Už jenom proto, že to je napsáno v článku 5 Washingtonské smlouvy. Continue reading “On Radio Detecting And Ranging”

Nebezpečné povolání

PukVždycky jsem si říkal, že kdybych měl v životě náhodou tu smůlu a stal se novinářem, tak budu sportovní reportér. Podívejte se na chudáka Michala Kubala, kterýho zajali fousatý kluci s Koránem a puškou v ruce a dělali na něj svaly jak Kaly. Kdežto sportovní komentátor si sedí pěkně v suchu, bere velký peníze a škrábe se v uchu. A k tomu jezdí do krásnejch měst po celý Evropě, někdy i po celym světě, prochází si je, k večeru si sedne na krásnym stadióně za mikrofón, sleduje to nejlepší ze svýho sportu a k tomu dvě hodiny něco plká. No neni to nádhera?

Není! Dnes při posledním finále hokejové extraligy se ukázalo, o jak nebezpečnej džob ve skutečnosti jde! Komentátorská hvězda první velikosti Robert Záruba utrpěla tržnou ránu toušem. Údajně to spravilo osm stehů.

Tak teď snad abych dělal zpravodaje z Hradu.

Hody hody do hospody — příběh o šmirgustu

Bylo ráno a Kartágo se probudilo do nového dne. Vzbudila mě vyhulená parta kolem ploutevníka Toma, která přišla zbít mojí ségru. Vstal jsem, nažral se, popadl šmirgusta a šel jsem ven na koscku, kde byl v devět sraz.

Šmirgust, kterýmu důvěrně říkám pomlázka (podle uřezatýho mlází), jsem opět pořídil u ETI. Letos to šlo jak po másle. Pruty jsem tradičně uvázal ke kolu a jel domů. Netradičně jsem pomlázku neupletl uchamžitě, ale až po dvou dnech, co jsem pruty nechal octát (to aby Ailuš měla radost ;) ) na čestném místě vedle kopaček. Šmirgust byl upleten v neděli.

Lindy zadek

Fotogalerie je zde »
Continue reading “Hody hody do hospody — příběh o šmirgustu”

Do naha!

Sweet SavannahShit happens! se též připojuje k nahaté akci. Budiž mu tedy dopřán jeden den bez stylu.

Tak to máme za sebou. K mému překvapení se ukázalo, že já ani WordPress nejsme prasata a blog byl i bez stylu plně funkční. Dokonce, k mé lítosti, nahatý blog neodradil ani Komentářovou službu. Zpočátku to tak vypadalo a říkal jsem si, že snad nechám blog bez stylu napořád. Ale pak se to nějak zvrtlo. Nu nic.

Přeju příjemnou zábavu na už zase oblečeném blozísku.

Strukčně

Po dlouhé době na plese. Byl dobrej. Kromě konce. Nevím, čím to je, ale mám na konce nějakou smůlu. Podle půlnoček maj na iště fajn učitele. Spit or swallow. Jsem zvědavej na letošní Widž burning. Dostal jsem se do blogerské fáze, kdy můj blog čtou lidé, kteří ho číst nemají, hmm. Bude Zdenis blogovat? Destiny už bloguje. V úterý budó první výsledky, vyhlásil jsem na ně informační embargo. Už jenom dva řádný školní dny, wow! Teď končim, mám hlad.