Aneb trapné fóry nikdy neztratí na kvalitě. Ani třikrát po sobě…
Roko se sešel s Rokem 2007 a s Rokem 2006 a tak tu byl další ročník chodovské x-terry, závodu pro celé muže.
Minule jsem popisoval, co všechno jsem musel poctoupit, abych si na tento závod dovezl svůj horský bicykl. Co myslíte, nakonec jsem ho vůbec nepotřeboval, to bych do toho kop. Můj ocet se totiž bál konkurence, a proto místo závodu radši odjel do Němec. Proto jsem se vybavil jeho Krychlí (Cube).
Jenže jsem se zase musil na závod dopravit sám. Suxx. Vstal jsem tedy ráno v 7:00 a chtěl si udělat kafe. Jsem totiž závislej na kafi asi jako tahle dáma, abyste tomu rozuměli. Jenže kafe došlo, a tak jsem popadl další nejbližší kafe, co bylo po ruce. Ježíšku na křížku, to bylo hnusný. Ale co se dalo dělat — musil jsem ho vypít, jinak bych po cestě usnul.
Po osmý jsem vyrazil a byla mi docela zima. Vrátil jsem se pro moirový triko. To jsem vůbec nepoužil. Přijel jsem do Chodova (čímž se prosím nemyslí ta pražská čtvrť, ale takový negerský město mezi Sokolovem a Varama) a nebyl jsem si jist, jak dál. Tak se na kruháči ptám bajkera, kudy že se jede na Bílou vodu. Poradil mi, že prej doprava a pak doleva a prostě mě poslal někam do pekel, blbec. Tam mě ještě nějaký dělníci poslali do dalšího pekla. Zvolil jsem si nápovědu přítele na telefonu a ten mě poslal zase zpátky. Zkrátka a dobře jsem přijel asi 40 minut přectartem. Ideální viď.
Zaregistroval jsem sebe a Bc. Fišerovou. Neznal jsem její ročník narození, tak jsem jej odhadnul na 1990. Zklamal mě i Dlouhán, kterej si radši užíval dovolenou, než aby se mnou poměřil síly :cool: . Monča se radši oddávala (nejen) pivním orgiím v Chodové Plané. Bc. Radek byl někde v pražské dáli, takže jsme s Honzou Sokolem měli jeho manželku jenom pro sebe.
Pozn.: Z důvěryhodných zdrojů jsem se dozvěděl, že každá moje pomluva zde je pečlivě přečtena a poté důmyslně používána. Proto se budu snažit pomluvit co nejvíce lidí. ;)
Nyní pár teplých slov k závodu.
Na začátku plavání, které mi samozřejmě nejde. Asi jsem ztracený případ. :cry:
Potom skok na horské kolo, které mi samozřejmě taky najde. Ale v něm se aspoň zlepšuju. Trať kola byla oproti minulým letům dost zjednodušena, což nám nemehlům samozřejmě dělá radost. Ty tratě z předešlých let bych snad projel rychlejc na skateboardu (nadsázka, vole, nemám skejt).
Pár lidí jsem na kole předjel, pár lidí předjelo mě. Tak se mi to už stává, zejména na xterrách. Nejradši mám ty experty, co mě do stoupáku předjedou a pak svěsí nohy, takže je musim předjíždět jak trotl zpátky. Na trati jsem letos nezažil žádný zaznamenáníhodný incident. Pavel Vavruška údajně podlezl mlíko, který značilo trať. WTF? (Slovem mlíko se nemyslí mlíko, ale taková ta páska. To aby mezi náma bylo jasno, vážení přátelé.)
Zde bych měl zmínit, že octovo kolo je super trouper a je mnohem lepčí než to moje. To neni fér! :cry:
No a pak už je jenom 3,2km běh, kde musím napravit všechny hříchy, které jsem spáchal během závodu. Předběhl mě jenom jeden člověk, ale já přebíhal jako blázen. Nakonec se mi přece jenom povedlo předběhnout i první holku s nápisem na zadku.
Pořadatelé se vyznamenali a opět sestavili výsledky bez mezičasů. Navíc rozdělené po kategoriích. Neměl jsem potuchy, kolikátý jsem skončil. Tak jsem si musel sestavit vlastní absolutní pořadí. Skončil jsem 13. Jako na Hostivaři. :) (To číslo je snad prokletý nebo co.)
Malej Sobič ani Honza Šimeček nejeli v hlavní kategorii a radši soutěžili s desetiletejma dětma. Fakt napínavej závod.
Po závodě jsme se přesunuli do nějaký hospody v Chodově (jmenovalo se to Sparta, nebo tak nějak), dali si oběd a pivo a čekali na štafetu. Štafety se zúčastnily celkem čtyři týmy, mezi kterými náš hvězdný tým jménem Pivní skauti obsadil třetí místo a vyhrál tak dvojnásobek vložené částky. Do trojky Evička nakonec sehnala Honzu Sokolů, kterýmu to i po těch pivech běželo skvěle. Málem bych zapomněl, že jsme za třetí místo dostali taky pivo. Důkaz místo slipů.
Zapomněl jsem zmínit, že štafetu (hlavní závod asi taky) komentoval Olda Dvořák. Tak mě vychválil, že jsem si připadal lepší než Wayne Gretzky. Když jsem nastupoval na kolo, tak říkal: “Martin Pánek je vynikající cyklista.” Díky ;) . A doufám, že letos zase dostanu šanci na nějakym triatlonu mu ujet :) .
No a pak jsme čekali na Radů, jak říkala Evička asi pětkrát za minutu. Radů přijel z Prahy na kole. Po cestě jsme se stavěli v Lidlu doplnit cukry a tekutiny, neb já byl na prahu hypoglykemického šoku a Bc. Radů (hm, to zní jako ragú) už byl asi v něm. Pak už jsme jeli směr Sokol Off (to nemá nic společnýho s Honzou) a domluvili se na večerní pizzerii.
Já šel ovšem ještě na oslavu dědovo narozenin. Tam jsem se od příbuzenstva vzdáleného sedm kolen a pět protéz dozvěděl, že za alergie si můžu sám a že mi pomůže čarokresba nějaké vyšinuté paní. To už by mi asi spíš pomoh CzarroTek.
A večer pizzerie. Domluva s Bc. Fišerem zněla: Já ti zavolám, v kolik se sejdem. Fajn. Normální člověk by předpokládal, že zavolá v předstihu. Ale holt na vesnici je asi jiný mrav. :) Najednou mi přistála smska, že mám bejt za pět minut v pizzerii, ke který to mám deset minut, a to jsem měl prosim ještě plnej hrnek kafe.
V pizzerii se nestalo nic zajímavého kromě toho, že se ukázalo, že Radek neumí používat počítač. Chtěl jsem sem napsat podrobnosti, ale vzhledem k tomu, že mi dneska tak jasnozřivě poradil se šňůrkou na helmě, nechám si to pro sebe.
A to je vše, přátelé.
Foto zde, další foto zde, výsledky zde
Zkrácená verze vyjde na Bikeri.cz