Posts tagged sport

Let’s go, Caps!

Jak známo, NHL je nejlepší hokejová soutěž na světě. Jak též známo, hokej je nejdrsnější, nejzajímavější a nejkrásnější týmový sport. Z toho arci vyplývá, že NHL je to nejlepší, co se pod sportovním nebem nalézá.

A nejenom to, NHL má příchuť zakázaného slaďoučkého ovoce. To proto, že do ní odcházejí nejlepší synové českého národa, avšak pro běžného smrtelníka je skoro nemožné se na nějaký zápas dostavit osobně, protože se soutěž hraje od naší kotliny mnoho tisíc km a mnoho tisíc Kč daleko. Nedá se ani sledovat v TV, protože většina zápasů se hraje v době, kdy máme v Evropě hlubokou noc. Nemluvě o tom, že sehnat přenos v dostatečné obrazové a komentátorské kvalitě, je taktéž velmi obtížné. (more…)

Causa Armstrong

V televizním pořadu Oprah Winfreyové se Lance Armstrong přiznal k dopingu. Znamená to něco? Pokud ano, tak co a pro koho? Zde je zamyšlení velkého fandy cyklistiky a Lance Armstronga obzvláště.

V roce 2008 jsem pro svůj tehdy nový web LeTour.cz napsal článek Na Tourmalet vás nevyveze tabletka. Dodnes si stojím za každým slovem z toho článku. (more…)

Takhle chytá libertarián

Posledních pár let už NHL moc bedlivě nesleduju. Nemám se o tom s kym bavit, a tak muj zájem celkem opadnul. Je to ale škoda, protože jednak je to úžasná soutěž a jednak mi unikl Tim Thomas.

Tim Thomas je brankář Bostonu, posledního vítěze Stanley Cupu. Když byli Bruins pozváni na tradiční návštěvu Bílého domu prezidentem Obamou, Tim Thomas se odmítl zúčastnit a zdůvodnil to:

Myslím, že federální vláda se vymkla kontrole a ohrožuje práva, svobody a majetky občanů.

To se děje na vládní, zákonodárné i justiční úrovni. Je to v přímém rozporu s Ústavou a vizí Otců zakladatelů, jak si představovali federální vládu.

Protože si toto myslím, využil jsem dnes svého práva svobodného občana a nenavštívil jsem Bílý dům. Nešlo o politiku nebo stranu, protože podle mého názoru jsou obě strany zodpovědné za situaci, ve které se tato země nachází. Byla to volba, kterou jsem musel učinit jako jednotlivec.

(more…)

Jeden rok, jeden rozdíl. Hervis 2011

Hervis

Tak jsem po roce zase nastoupil na půlmaratón.

Přihlášku jsem podal na Silvestra (jako obvykle), tzn. v poslední den, kdy byla ještě fslevě™. Ležel jsem u Olivie v Xiamenu na posteli a měl jsem několik zpráv na Facebooku, že se mám zaregistrovat. Tak jsem to udělal. Já jsem už takovej konformní, že jdu vždycky s proudem. :mrgreen: (more…)

Odpověď, na kterou čekáte

Vim, že na to čekáte netrpělivě už tři měsíce, ale teprve dneska jsem to zjistil. 🙂

Na maratónu v Xiamenu jsem se umístil na krásném 992. místě z 10363 závodníků, kteří závod dokončili. Kolik se jich zúčastnilo, to netuším.

Všechno si můžete prohlídnout v přehledný tabulce (xlsx).

Zkusit šůšn

Kulervoucí.

Xiamen, den šestý — malasong

Maratón začínal v 8 ráno, to znamenalo vstávat aspoň tři hodiny předem, protože dvě hodiny před během se nesmí jíst. Protože jsem se ale těsně před šestou musel dopravit k Leonovi, nastavil jsem si budíka na 4:45. Děs. A to jsem ještě někdy ve čtvrt na tři musel jít na záchod kvůlivá svýmu průjmu, co jsem chytil včera. (more…)

Zpravodajství

Asi jsem vám už všem povídal, co si myslím o stavu české žurnalistiky. Cyklistická žurnalistika mi pak přijde špatná až tak extrémně, že se domnívám, že horší už to být nemůže. Čeští novináři popisující cyklistiku jsou asi jako já, kdybych popisoval přípravu nadívané husy na víně (existuje to vůbec?).

Cyklisti si občas rozdají pár ran. Dokonce i za jízdy. Není na tom nic neobvyklého, natož skandálního. Musíte si uvědomit, že jedou pět hodin namačkaní jeden na druhého a jsou na dně fyzických sil. Přidávají se k tomu pády, závodní emoce, počasí… k výbuchům není daleko. V každé etapě si aspoň nadávají.

A tak se stalo před pěti dny (tedy v pátek 9. července), že si rozdali pár ran po dojezdu. Celý svět se to okamžitě dozvěděl. Kdo chtěl, mohl se to dozvědět taky na LeTour.cz, která o tom samozřejmě ihned informovala. Míru serióznosti a věcnosti článku nechám na posouzení laskavému čtenáři.

Ale pozor! Včera přišly Novinky.cz se zprávou Nechutná bitka na Tour. Mlátili se kolem i pěstmi. To je titulek jak z Blesku. Bohužel tomu odpovídá i obsah článku. Dojímá mě věta “Jejich pěstní souboj by zůstal utajen, ovšem po pár dnech se na YouTube objevilo video.”

Po pár dnech = do jedné hodiny od incidentu.

Obdobným způsobem o incidentu prý včera informovala TV Nova. Tuto skutečnost se mi ovšem nepodařilo ověřit.

Pokud chcete nejlepší zpravodajství o TdF v českém jazyce, pak jedině na LeTour.cz!

Můj poslední maratón

PIM 2010Protože loňský maratón se mi vydařil velmi dobře, rozhod jsem se, že na start nastoupim i letos. Loni v létě jsem ohlásil ambiciózní plán na 3:10, kterému jsem se hodlal aspoň přiblížit.

Zjara jsem zaběhl pražský půlmaratón za 1:24:23, což je čas, kterému nemůžu uvěřit doteď. Poté jsem úplně vysadil trénink, běhat jsem zase začal až těsně před maratónem. To jsem ale zjistil, že mě bolí noha, konkrétně levá holeň. Takže poslední tejden jsem skoro neběhal. Taky mě začalo píchat v koleni. Nice.

Postavil jsem se na start a zezačátku se mi běželo dobře. Běžel jsem zhruba na 3:15 s tím, že jsem si hlídal tep a že pokud to půjde, na konci zaberu, takže to kolem těch 3:15-3:20 snad bude. U trati povzbuzovali táta a Eva a na Smíchově se ukázal i Máša. Ostatní se na nás maratonce zase vyprdli.

Všechno šlo ok, zastávku na vyčůrání (někde kolem Florence, nevim přesně, jak se to tam jmenuje) jsem využil takticky na snížení tepu. Přiběhl jsem na otočku do Modřan, kde se závod láme na poloviny. So far, so good.

Radovan na mě měl náskok asi 5 minut. Bylo jasný, že to přepálil, což se samozřejmě později potvrdilo. 🙂 (more…)

S vůlí o závod. LiveSTRONG #876

PIM 09Zítra se, tak jako loni, postavím na trať Pražského mezinárodního maratónu známého pod zkratkou PIM.

Neklepou se mi kolena nervozitou jako loni den před startem, ale zato bolí. Což není nic proti tomu, že mě z blíže neznámého důvodu příšerně bolí levá holeň (vynechal jsem kvůli tomu dva tréninky) a na posledním tréninku mě dokonce bolely holeně obě.

Povedlo se mi nenachladit se, což je velká výhoda oproti loňsku. Ale ty nohy asi budou horší problém. Pokud by se to náhodou nijak výrazně neprojevilo, tak myslím, že bych závod zvládl pod 3:20, při mimořádně dobrém výkonu bych možná splnil cíl z léta. Ale tomu moc nevěřím.

Pokud se bolesti výrazně projeví, pokusím se dostat do cíle. Ale ne za každou cenu. Kdybych měl ochrnout, nebo do cíle dojít po sedmi hodinách, vzdám to. Co se dá dělat… Takový výsledný čas kolem čtyř hodin by mě snad zas tolik neurazil.

Celkem dost mě ty zdravotní problémy štvou, protože si myslím, že mám jinak celkem dobrou běžeckou formu. :-/

Už neudělám ty občerstvovací chyby jako loni. Ale zase určitě udělám jiné, běžím to teprve podruhé. Půlmaratóny, které jsou mnohem lehčí, jsem se naučil aspoň trochu až při čtvrtém startu. Běhy, a maratóny speciálně, jsou závodem, kde vyhrává ten, kdo má lepší vůli. Teď budu muset překonat i tu nohu. (more…)

Hašek neni člověk. Hašek — to je bůh!

Ve svých zhruba 111 letech dokázal Dominik Hašek vyhrát extraligový titul způsobem, jaký nemá v České republice obdoby.

Předpovídal jsem už v létě, že Hašek bude nejlepší. Pravda, zezačátku to tak moc nevypadalo. Ale v play-off zářil jako zamlada v pětadevadesátym.

Všechna čest!

Do toho videa asi budou muset přidat Pardubice…

Hervis 2010

Chtěl jsem napsat nějakej vtipnej článek. No, aspoň tak (ne)vtipnej jako loni. Ale protože jsem za celej den nevymyslel ani jeden vtip, co bych tam napsal, tak na to kašlu. Prostě to napíšu, jak mi to přinde na jazyk, i kdybyste se měli unudit xmrti…

Hervis

(more…)

Pár vřelých slov k olympiádě

Nevím proč, ale z turínské olympiády si pamatuju jedinou věc. Že těm klukům z RAI pořád vypadával přenos 🙂 . A samozřejmě Neumannku. Ale jinak si pamatuju lautr hovno. Dokonce jsem teď s překvapením zjistil, že jsme vyhráli bronz v hokeji. Ohne Scheiß.

Turínská olympiáda mě nějak nechytla v průběhu a jak vidno, zase jsem toho dost zapomněl. Obecně — o všem, co si myslim, že se stalo minule, stalo se už v Salt Lake City, tedy předminule.

Vancouverská olympiáda se mi líbila mnohem víc. Tak jsem si tady dovolil pár švestiček. Ze zahrádky… (more…)

Záruba není Moravec

Zase se ukázalo, že sportovní redakce ČT převyšuje ostatní české novinářské redakce o třídu. Ač jste to možná nepochopili, tak nadpis je míněn jako pochvala Roberta Záruby.

Sportovní redakce nedominuje jenom v základním novinářském kádru — Robert Záruba je lepší než Václav Moravec, Vojtěch Bernatský je lepší než Daniela Drtinová, Jaromír Bosák je lepší než Tomáš Etzler… ale i ve výběru expertů — Pavel Richter je suverénně lepší než Jiří Pehe, Kateřina Holubcová je lepší (a hezčí) než Jiřina Šiklová…

Signifikantní je, že nejlepším politickým moderátorem ČT je bývalý sporťák Jakub Železný.

Je osvěžující po nějakém čase zase vidět, že i v České televizi pracují profesionálové, ale pořád platí:
ČT zprivatizovat.

PS: Tradiční intelektuálské protisportovní pindy mi tradičně lezou krkem.

Když se nemůžete nadechnout

Vím. Vím, že v posledních měsících jsem de facto přestal být blogerem. Nepsal jsem. Jedna věc je, že už si dlouho sám říkám, že bych měl být vtipnější, druhá věc je, že nemám městu a světu co sdělit. Nebo aspoň mám ten pocit. (more…)

Můj favorit

Letošní Vueltu, tedy cyklistický závod Kolem Španělska jede také Ivan Basso. Vám to jméno nejspíš nic neřekne, ale je to cyklista, kterému se předpovídala velká kariéra, když v kopcích držel krok s Lancem Armstrongem.

Ale pak přišel trest. Dvouletý zákaz startu. Za nic.

Ivan Basso nikdy neměl pozitivní dopingový nález, ani se k dopingu nepřiznal. Přiznal se k tomu, že o dopování uvažoval. A za to dostal trest. (Klidně si myslete, že to je vtip.) Tenkrát jsem se o tom zmínil v tomhle článku na Bikerech.

A protože trestat se po mém soudu mají pouze lidé, kteří se něčím proviní, přeji tomuto Italovi v jeho staronové kariéře spousty úspěchů.

Výzva 2010: Pařížská @ 3:10

Dneska při tréninku, kdy jsem byl úplně z formy, jsem se rozhodl. Chci běžet Pražský mezinárodní maratón i příští rok. A chci ho zvládnout pod 3:10 h.

Letos jsem běžel svůj první a dokončil jsem ho v čase 3:25:41. Za jednoznačný cíl jsem si vytkl, že to musí být pod 4 hodiny, a odhadl jsem, že reálně můžu běžet na 3:30, což se povedlo. Nešlo o žádnou hranici života a smrti, o splněný limit, natož o splněný sen. Prioritní bylo při první účast doběhnout a učit se.

Příští rok už budu vědět, do čeho jdu. A teď pár důvodů, proč si myslím, že zlepšení o čtvrt hodiny je reálné.

  • Znám ten závod. Neudělám ty samé školácké chyby jako letos.
  • Hodlám trénovat více než týden (letošní případ). Ve skutečnosti hodlám trénovat mnohem více. O tom dále.
  • Vím, že to se těžko ovlivňuje, ale nehodlám opět dva dny před závodem onemocnět a ztratit hlas.
  • Už teď jsem oproti květnovému závodu lehčí o čtyři kila.
  • Motivace

(more…)

Návraty

Vrátil se nejlepší cyklista všech dob. Vrátil se nejlepší brankář všech dob. Vrátil se nejlepší pilot všech dob.

Lance Armstrong. Dominik Hašek. Michael Schumacher.

Co přijde dál? Vrátí se Michael Jordan, Evander Holyfield nebo snad sám Pelé?

A co na to Michael Jackson?

X-Terra Hostivař 2009

Hostivař 09

Domácí x-terru jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít (bydlím asi 6 km od přehrady), a tak jsem se už potřetí postavil na start hostivařského závodu. Tedy toho, kterému se říká easy, ale my tomu říkáme dětská.

Poprvé jsem byl velmi nepříjemně zaskočen snad vším, co se týkalo disciplíny kolo. To byl očistec. Minulý rok jsem byl naopak velmi příjemně zaskočen tím, že pořadatelé výrazně zjednodušili trasu kola, a poměrně nepříjemně tím, že jsem si zapomněl plavecké brýle. A brýle bez brýlí se špatně hledají. (Zápis z první účasti zde, zápis z té druhé zde.) (more…)

Hladká desítka

Článek není o pivu.

26. dubna se na sokolovském stadiónu uskutečnila Velká cena Sokolova v atletice. V jejím rámci mě zajímal pouze běžecký závod na 10 km. O své účasti na něm jsem se rozhodl asi dvě hodiny před startem. Podle toho taky vypadal můj výkon, protože od půlmaratónu jsem úplně přestal trénovat (mj. kvůli lehké nemoci).

Ale říkal jsem si, že bych stejně šel trénovat na PIM, tak proč nezkusit závodní desítku. Navíc večer byl závod s povinnou účastí, totiž pivní maratón.

Vzal jsem si tedy tréninkové botky (neb závodní jsou v Prase), civilní kraťasy (neb závodní jsou v Prase), LiveSTRONG vestu a vyrazil jsem. Postavil jsem se na start s jasným cílem. Atakovat 40 minut, což je tempo 4 min/km, jak jste si správně spočítali. (more…)

Go to Top