Bylo ráno a Kartágo se probudilo do nového dne. Vzbudila mě vyhulená parta kolem ploutevníka Toma, která přišla zbít mojí ségru. Vstal jsem, nažral se, popadl šmirgusta a šel jsem ven na koscku, kde byl v devět sraz.
Šmirgust, kterýmu důvěrně říkám pomlázka (podle uřezatýho mlází), jsem opět pořídil u ETI. Letos to šlo jak po másle. Pruty jsem tradičně uvázal ke kolu a jel domů. Netradičně jsem pomlázku neupletl uchamžitě, ale až po dvou dnech, co jsem pruty nechal octát (to aby Ailuš měla radost ;) ) na čestném místě vedle kopaček. Šmirgust byl upleten v neděli.
Fotogalerie je zde »
Na koscke, místě opředeném mnoha legendami (nevěděl jsem, že legenda přede), jsme se sešli s Máchysem a ve dvou jsme vyrazili na lov lebek.
/:=( & |:-)=
Hned na počátku válečné stezky nás čekalo překvapení, protože Lenka Nývltová se přestěhovala do neznáma. Později bylo zjištěno, že se odstěhovala do Lomnice — jedna ďoura v respublice.
A tak jsme vyrazili za Luckou Nyčovou, t. č. policistkou studující nějaký zhulenosti kdesi na východě Čech, myslim že. Ku všemu podivu nám otevřela. Dělala drahoty, ale pak podržela. To dělá každá ženská, aby se o ní neřeklo, že je děvka.
Dundouka ani Květuše nám dveře nenastevřely, takže jsme se vypravili k policajtom, kde nám dveře měla otevřít Korbička. A otevřela! Dala nám vajce a zlila nás. Pak přišla na řadu Vítězná, kde jsme zastihli jenom Nikolu a to na její zahradě, kde dříve býval krve lačný pes. Opět ta stejná procedura — vajca, zlití.
Pak zbývala už jenom země zaslíbená. Rychnov nad Kněžnou. První zastávka byla ve velkém bílém domě, kde byl za plotem asi docela hladovej pes. Ten štěkal tak, až mi z toho bylo blivno. Po drahné chvíli se ukázala Eva, co nám neva. Nazvala psa Terezkou, to na něj mělo zřejmě blaho dárný účinek, neb přestal štěkat. Od Evičky jsem dostal nejhezčí mašli; další den jsem si ji dal do vlasů.
Dozvěděli jsme se, že na Rychnov už podnikl nájezd husar Bružeňák. A tak jsme šli za jeho vyvolenou husarkou, s níž celý bál protančil. Linda nás pohostila Jägermei∫terem (Jágr je mistr!). Odpotáceli jsme se o dům dál, k růžovkám. Tady jsme dostali Johnie Walkera. To neni ten s počtovní schránkou, ale ten s tou penaltou. Ale nemoh jsem si zabůh vzpomenout na jméno Roberta Baggia :) . Zde skončila naše pouť, protože Kubiska nám neotevřela Iris.
Doma jsem se kouknul na Václava Moravce a odjel na KB, kde plánovali atentát na Adolfa. Šmirgust jsem umně připevnil na kolo a ani na šestce jsem neumřel. Před vsí mě dojel (tak jako v pátek) Radek a dojeli jsme k nim na zahradu. Vyhledal jsem Alici a Simonu a zřezal jsem je. I když jenom hodně mírně.
Pak přijela i místopřecedkyně a dala si s přecedou zápas v bahně. Zapili jsme to čajem v pulitru. Pes mezitim ohryzával kost údajně ze srnce. Alice byla celou dobu někde zalezlá. Po Eviččině odjezdu jsem vysmrděl i já. Druhý den jsem ještě zřezal celou naší třídu. Teď je šmirgust na zaslouženém odpočinku.
Fotogalerie je zde »