Day 6, Monday Aug 07

Piccadilly CircusRáno jsme vstali a šli na generatorovskou snídani. Byla úplně parádní. Nepřeberné množství druhu müsli, toastový chléb, máslo, jam, čaj, limo. To jsem si dal já a pořádně jsem najed. U toho jsme koukali na BBC. Po snídani jsme se vypravili na Marble Arch Station (to je hned vedle Hyde Parku), kde je hlavounství McDonalda pro centrální Londýn a konají se tam nábory pro celou příslušnou oblast.

Přišli jsme tam, sešli do podzemního patra a tam už se na nás zubil jeden muslim vedle druhýho. Kromě muslimů tam bylo nepřeberné množství i jiných socek, takže jsme tam akorát zapadli :mrgreen:. Chvílu jsme museli posečkat a pak nám jedna paní rozdala lejstra, kam jsme vyplnili různý nacionále a dle svých schopností zodpověděli pár otázek. Pro jednoho Rusáka vedle nás byla otázka „Where did you hear about our vacancies?“ docela zapeklitá a odpověděl na ní „Yes, of course.“

Každý dostal též číslo a postupně si nás k sobě volali na pohovor. Pohovor vedli čtyři lidé. Dvě dámy, dva páni. Já dostal příjemného pána, ale jak jsem byl nervózní, tak jsem jednu otázku nejdřív nepochopil (ale jak jsem nervózní i teď, tak už si nepamatuju, co to bylo :)). Milan měl na pohovor hrozně pěknou černošskou slečnu. Výhoda slepých je ta, že si až při blízkém pohledu všimnou některých věcí, co my ostatní už dávno víme, a pak z toho maj radost. Teď například mluvím o černé podprsence. Už si nepamatuju, u koho dělal pohovor Máchys, ale sdělil mu, že Peter je v češtině Pétr.

Po cestě zpět jsme potkali Hare Krishna maníka, co nám ukazoval nějakou knížku a furt něco mlel. Máchys s Milanem jsou prej bráchové. Nejhorší u takových lidí je, že nikdy nevim, jak se jich zbavit. Nějak jsme to zvládli a vydali se znovu na cestu na pracák. Cestou jsme ještě stihli koupit pohledy.

V job centru jsme samozřejmě zase nic nenašli, ale byl tam jeden černoch, kterej tam pěkně nadával. Připomínalo mi to Pikachu, když jsem jednou náhodou viděl Pokémoni, a on zrovna nadával Ashovi. Bylo vidět, jak se hrozně vzteká, ale vůbec nic jsem mu nerozuměl. Stejně jako tomu černochovi na pracáku.

Zbytek dne se opět nesl ve znamení oblejzání všech možnejch destinací, žadonění o práci a žebrání. Večer jsme cestou z Tesca objevili supermarket Waitrose. Teď abych vysvětlil, jak se má situace s Tescem. Tesco je takovej docela malej krámek, kde na kase pracujou samý lidi, co neumí anglicky. Pak ještě existuje Tesco Metro, a to je o kousek větší.

Zato Waitrose je obrovskej barák, kde se mi fakt líbilo. Tam byl takovej klídek, takovej výběr a takový ceny! A taková pokladní!!! Milá holka, taková tmavá Japonka. Milan sice tvrdí, že to Japonka nebyla, ale něco vám řeknu. Nemá pravdu. Ty kukadla byly japonský jako něco japonskýho, na to vemte jed.

Večer jsem si vzal operatérský nůž a uřezal jsem si ztvrdló kůži na nohou. Byla jí asi tak tuna.

St. James' Park

Day 7, Tuesday Aug 08

Ráno proběhlo podobně jako to včerejší. Pak jsme se jako vždy vypravili do job centra, kde došlo k incidentu se sezením na stole a buzerací :). Jeden den jsme také byli lživě osočeni z fotografování přímo v prostorách job centra a bylo nám vyhrožováno, že dostaneme ban(jo).

Odpoledne jsme se vypravili za jednou prací, co měla být poblíž Piccadilly Cirgusu, ale tam se nám jeden černoch v recepce vysmál, že sandwich maker není práce a že to tady vůbec neni. Aspoň jsme si prohlídli Piccadilly Cirgus a z něj jsme šli do St. James’ Parku. Zajímavý je, že ta ulice se jmenuje St. James’s Street, přitom to esko za apostrofem tam nemá podle pravidel co dělat. Z St. James’ Parku jsme došli až k Buckinghamskýmu paláci, kde byla Royal Standard on the top. Od palastu jsme si to pak doštrádovali do Westminster Abbey, kde měli dokonce veřejný záchodky, ale byly za půl libry a hlídala to kamera, takže jsem se na to vybod, i když jsem docela potřeboval. Vykonal jsem to až pod Piccadilly Cirkem, kde maj umyvadla, co umejvaj teplou vodou a rovnou i suší. A taky tam maj váhu, kterou jsme pořádně oprubovali :).

Přišli jsme do Generatora a pořádně zachrápali.