O maturitní slohovce

PsaníPrakticky všechny moje představy vzaly zasvý. Kromě představy, že jsem takovej skiller a kinger, že se s tim nakonec nějak poperu a zvládnu to.

Pro začátek okomentuju témata, která se mi zdají všechna ultrablbá.

1. “Umělecké dílo je nejvlastnějším projevem lidské duše.” (Ch. Baudelaire)
Volný slohový útvar — úvaha, esej, popř. výklad se subjektivními rysy

Bez podkladů k tomu nenapíšu skoro nic. Ovšem pokud bych si u toho moh používat Wikipedii, dokázal bych se v tom dobře porochnit :) . Čili bez Wikipedie téma k ničemu.

2. “Pro vítězství zla stačí, když slušní lidé nebudou nic dělat.” (E. Burke)
Úvaha

Téma, které jsem si vybral já. A to z nouze. Nebylo to tedy first best, ale last least ;) . Bez podkladů jsem si ani nemohl zjistit, kdo to byl/je, takže jsem se o tom výroku radši vůbec nezmiňoval. Osobně bych to jako hodnotitel považoval za významný nedostatek. Znal jsem jenom Raye Bourquea. Jinak si myslim, že o tématu bylo řečeno vše, tudíž moje slohovka má význam leda v tom, že jsem řekl, co si o tom myslím já konkrétně, ale na nic nového se v ní přijít nedalo. Cestu, jak téma přenést z politiky mezi lidi, jsem nenašel.

Perlička — na koncept jsem si nadepsal název tématu a místo slova zla jsem napsal lidu :D

3. Okénko do světa vědy. Tentokrát o…
Populárně naučný článek do novin nebo časopisu

Nemá být populárně-naučný se spojovníkem? Se mi to včíl nechce hledat. Už jsem to našel a spojovník tam být má. U tohoto tématu si práci bez podkladů neumím při nejlepší vůli představit.

4. “Život je prostě kolotoč. Netrap se, když jednu jízdu zmeškáš.” (Donovan)
Vypravování inspirované životními zážitky (pojaté v duchu monotematickém)

Též jsem nevěděl, kdo to je, ale možná je to tenhle týpek. Jediné téma, které se dá psát bez podkladů, neb vlastní život si lidi většinou pamatují docela dobře (spekulace na toto téma tu nechci). Téma je vyloženě zkaženo tím, že musí jít o vyprávění a zejména tím, že musí jít o jediné téma. Na tři stránky, to abych teda v příběhu popsal každej knoflík. Anebo bych si příběh musel vymyslet (aspoň částečně) a to nemám rád.

Nýčko něco k psaní.

Tři stránky mým písmem byl teda docela požer. Napsal jsem asi tři a jednu třetinu stránky, de facto dvakrát, takže skoro sedm stránek v čase zhruba 3,5 hodiny. Ruka mě bolí ještě teď a záda vlastně taky. Rozsah na úkor čtivosti, na úkor myšlenky, na úkor všeho. Od konce druhé stránky jsem se vyloženě těšil, až to budu mít za sebou a jakékoliv pomyšlení na hlubší zamyšlení jsem okamžitě zahnal do kouta. Pokud by zařadili fejeton, kladli si podmínku dvou stránek. To by tu slohovku úplně zničilo.

Komedie kolem té slohovky mě přivádí v úžas. Proč jsou zakázány mobily jako česnek u čmerta, když 1) se každý na záchodě stejně na zprávy dívá a 2) jsem ještě neslyšel o tom, že by někdo někomu nadiktoval celou slohovku nebo její poctatnou část? Zapisovali si nás, kdy chodíme na záchod a kdy ze záchoda. Nechal jsem se tedy zvěčnit rovnou pětkrát (jestli teda Vommi počítá správně).

Vrchol všeho byl, když jsem si chtěl svojí práci vyfotit, abych se o ní zde na bložínku mohl podělit. Bylo mi řečeno, že jsem si to nevyjednal předem (no a?), že i mobily jsou zakázaný (občas mi dělá problémy dorozumívat se s někym foťákem, musim se přiznat) a že ostatní nemaj takový podmínky (jak to?). Stihl jsem vyfotit pouze polovinu svojí práce. Snad úkol dokončím po opravě.

Abych ukázal, že jsem chytrej, použil jsem poprvé v životě slovo paradigma. Myslel jsem ho jako vzorec myšlení. Nesnášim, když někdo používá cizí slova tam, kde se daj použít hezký český. A proto jsem namísto slova protimluv použil contradictio in adjecto. A dokonce i přechodník jsem si tam vydupal! Též mnoho citátů jsem do práce zařadil. Hvězdný z nich je citát Ronalda Reagana, který se tam ale vůbec nehodí, a tak jsem ho musel vložit do exkursu.

Víte, jaký je rozdíl mezi demokracií a lidovou demokracií? Asi jako mezi kazajkou a svěrací kazajkou.

No a o čem jsem psal? O boji proti zlu nacismu, komunismu a islámského radikalismu. Pak jsem zjistil, že mi chybí ještě stránka, tak jsem se chvíli zdržel u radaru v Prdech a pak jsem se ještě zaměřil na postdemokratismus, čímž jsem si tam vnutil i Klause. Doufám, že z toho všichni čtenáři té práce budou mít aspoň takovou radost jako já, protože náklonnost učitelů ke Klausovi je obecně známá ;)

Proč nám dávají na výběr témata, o kterých se nedá normálně psát, ale pouze prázdně plkat, nechápu. Nad tématy letošní paralympiády v ČJ jsem se vztekal, ale musí se jim nechat, že se o nich psát. Letošní sběr témat je snad ten nejhorší, co jsem kdy viděl, a očekávám, že i to víno z nich bude spíš taková močůvka, v lepším případě voda z kohoutku. Ach, jak jsem toužil mít téma podobné tomu, co jsem kdysi viděl v bulletinu: Jsou lidé, které obdivuji, jsou lidé, kterým bych se chtěl vyrovnat.

Se svou prací jsem hrubě nespokojen, protože je dlouhá a přitom zkratkovitá, nepřináší žádné nové myšlenky, pouze sděluje autorův názor. Ale myslim si, že ve výše uvedených podmínkách těžko pít dobré víno, a proto si myslim, že si zaslouží jedničku.

Jo a zapomněl jsem. Jsme historicky první třída, která na maturitní slohovku nenominovala všechny žáky. Bartosch zůstal doma pro nemoc. Budiž mu země lehká.