Z Ostravska jde svěží vánek, do Strakovky Topolánek!
Předseda ODS nahradil po volbách 2002 v čele jediné rozumné strany Václava Klause, který se nedlouho poté stal prezidentem republiky. Není sporu o tom, že ti dva jsou každý z úplně jiného těsta. Klaus je uhlazený profesor, který denně publikuje články, dává rozhovory, hovoří na seminářích. Je vůdce. Topolánek vystupuje lidově (což neberu jako negativum), je spíše manažerem.
Spousta lidí říká, že ODS má slabého lídra. Nemyslím si to. Vyhrál se stranou už troje volby a jsem přesvědčen, že zítra vyhraje čtvrté a lidé o něm přestanou pochybovat. Za jeho působení dosáhly preference ODS až 99 mandátů. Je sice pravda, že za to nejvíce mohla upřímná ČSSD a křišťálově čistý Stáník, ale to na Topolánkově úspěchu pranic neubírá.
Topolánek se vyjadřuje věcně, rozumně a umí argumentovat. Líbí se mi, jak dokáže s nadhledem anglického gentlmana s úsměvem přejít Paroubkovo vztekání. Vůbec se nedivím, že v závěru kampaně už na něj neměl nervy. Když Paroubek nedokáže vyslovit větu, ve které by ho neurážel, je nemožné zůstat nad věcí. Tolik hnusu, co vylila ČSSD za posledních pár měsíců, tolik jich podle pamětníků nevylila za posledních 30 let své vlády ani KSČ.
Ale hlavní důvod mé důvěry v našeho předsedu (zanedlouho premiéra) pramení v tom, že jej do funkce zvolil vrcholný orgán strany, které důvěřuji. Víc už ani nemusí dokazovat. Má strana jej zvolila a já za ním budu stát v dobrém i zlém. Mám k tomu postoj analogický k postoji Američanů ke svému prezidentovi.